11 Tcu 17/2025-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 11. 3. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky A. N., rozsudkem Okresního soudu v Ostřihomi, Maďarsko, ze dne 2. 6. 2022, sp. zn. 5.B.67/2022/2, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Tatabánya, Maďarsko, ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 10.Bf.242/2022/28, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostřihomi, Maďarsko, ze dne 2. 6. 2022, sp. zn. 5.B.67/2022/2, byl A. N. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b) maďarského trestního zákoníku, za což byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, dále k trestu vyhoštění z území Maďarska na dobu čtyř let a k trestu zákazu činnosti v podobě výkonu veřejných záležitostí na dobu tří let. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně však podal odvolání státní zástupce, a to v neprospěch osoby odsouzeného. O tomto řádném opravném prostředku tak následně rozhodl Krajský soudu v Tatabánya, Maďarsko, který svým rozsudkem ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 10.Bf.242/2022/28, rozhodl tak, že zvýšil trest, který byl odsouzenému uložen, a to v případě trestu odnětí svobody na dva roky a šest měsíců a v případě trestu vyhoštění na pět let, zatímco výrok o uložení vedlejšího trestu zákazu činnosti veřejných věcí zcela vypustil. Naproti tomu v ostatních částech zůstal napadený rozsudek Okresního soudu v Ostřihomi nedotčen, resp. byl rozhodnutím odvolacího soudu potvrzen.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Ostřihomi se odsouzený Adam Nováček shora uvedené trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
Odsouzený v blíže nezjištěné době získal za neznámých okolností v Praze, v České republice, nákladní motorové vozidlo tov. zn. Peugeot Boxer s registrační značkou XY, který byl ve vlastnictví obchodní společnosti Betanie Rent s.r.o. Na konci května 2022 dorazilo osmnáct osob syrského původu a jedna osoba íránského původu do Maďarska, a to poté, co překročily hranice přes Turecko, Řecko a poté Albánii, Kosovo a Srbsko v rozporu s právními předpisy, a zůstaly zde dva dny, načež se na neznámém zalesněném místě dne 31. 5. 2022 setkali s A. N. Ten vystoupil z vozidla tov. zn. Peugeotu Boxer, který řídil, otevřel nákladový prostor a všech devatenáct osob do něj nastoupilo. Nato odsouzený odjel vozidlem směrem na Ostřihom, aby přes most Márie Valérie spolu s cizími státními příslušníky překročili státní hranici proto, aby mohli nelegálně opustit území Maďarska. Vozidlo řízené odsouzeným však bylo 31. 5. 2022 v 08:05 v ulici XY v XY nedaleko mostu XY zastaveno a kontrolováno oddělením veřejného pořádku XY policie, načež byl odsouzený zatčen. Devatenáct cizích státních příslušníků, včetně tří nezletilých osob, vstupem do Maďarska porušilo § 11 zákona LXXXIX z roku 2007 o státní hranici, podle kterého je státní hranice možno překračovat za podmínek stanovených mezinárodními smlouvami a zákony na silničním hraničním přechodu, který je otevřený pro provoz a je odpovídající povaze provozu a kde je provedená kontrola. Současně tyto osoby porušily i ustanovení § 6 odst. 1 zákona II z roku 2007 o vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, podle kterého státní příslušník třetí země, který hodlá pobývat po dobu nepřesahující 90 dnů, může do Maďarska vstoupit za podmínek stanovených v nařízení Evropského parlamentu (ES) a Rady č. 2016/399 ze dne 9. 3. 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob. Podle čl. 6 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení pro zamýšlený pobyt nepřesahující 90 dnů mohou státní příslušníci třetích zemí vstoupit na území členských států s platným cestovním dokladem, který je opravňuje k překročení hranice, nebo musí být držiteli platného víza nebo cestovního povolení. Odsouzený A. N. přitom věděl, že vozidlo, které řídil, obsahovalo cizí osoby, které neoprávněně překročily státní hranici s cílem znovu překročit státní hranici Maďarska a odjet do jiné země Evropské unie.
3. Dne 18. 2. 2025 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Ostřihomi, Maďarsko, ze dne 2. 6. 2022, sp. zn. 5.B.67/2022/2, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Tatabánya, Maďarsko, ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 10.Bf.242/2022/28, který nabyl právní moci dne 13. 12. 2022, ve vztahu k osobě A. N. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že A. N. je občanem České republiky, byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému Rejstříku trestů dne 23. 12. 2022 (viz č. l. 11 spisu). Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaného ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění příslušného maďarského soudu je totiž zřejmé, že odsouzený se svým jednáním pokusil jinému umožnit či mu pomáhat nedovoleně překročit státní hranici. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku odsouzený spáchal závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že se podílel na pašování většího počtu osob, které nebyly státními příslušníky žádného z členských států Evropské unie, na území Evropské unie. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména celkovým počtem osob, které jím měly být na území Evropské unie pašovány, když se jednalo celkem o devatenáct jedinců, z čehož tři byli nezletilí.
9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostřihomi ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Tatabánya, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let a šesti měsíců doplněný trestem vyhoštění z území maďarského státu na dobu pěti let. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení A. N. příslušným soudem Maďarské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a to i přes dosavadní trestní bezúhonnost jeho osoby.
10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 3. 2025
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu