Nejvyšší soud Usnesení trestní

11 Tcu 18/2009

ze dne 2009-04-01
ECLI:CZ:NS:2009:11.TCU.18.2009.1

11 Tcu 18/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 1. dubna 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. s e do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky S. B., rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 1. 2. 2008, sp. zn. 23 Hv 118/07m, a to pro trestný čin krádeže podle § 127, § 128 odst. 2 trestního zákona Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, jenž nabyl právní moci dne 2. července 2008, byl S. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že dne 20. září 2007 jako zaměstnanec dopravní společnosti M. F., doprava, řídil nákladní vůz se zbožím dopravní a zasilatelské firmy G. W. G., a to celkem šesti paletami, mimo jiné též s paletou se 480 ks hracích konzolí značky Sony Base Slim v celkové hodnotě 98 000,- EUR, které měl jako řidič převézt z L., Rakouská republika, do L., Slovinsko, s vozem ale po jeho naložení odjel do České republiky, kde na blíže nezjištěném místě výše uvedenou paletu s 480 hracími konzolami s úmyslem se obohatit předal blíže nezjištěným osobám.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, které vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky /trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 3 písm. c) tr. zák./. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený S. B. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil značnou škodu na majetku, který mu byl jako zaměstnanci svěřen. Odsouzený jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. dubna 2009

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík