11 Tcu 18/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. dubna 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :
Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. P. rozsudkem Soudu v Miláně, Italská republika, ze dne 22. 2. 2002, sp. zn. 4895/2001, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Miláně ze dne 17. 2. 2003, sp. zn. 5300/2002, který nabyl právní moci dne 16. 9. 2004, a to pro trestný čin obchodu s omamnými a psychotropními látkami podle čl. 81 italského trestního zákoníku, čl. 73 odst. 1, 80 výnosu prezidenta republiky 1990, č. 309, k trestu odnětí svobody v trvání jedenácti let a čtyř měsíců.
Výše uvedeným rozsudkem Soudu v Miláně ze dne 22. 2 2002 byl M. P. uznán vinným trestným činem obchodu s omamnými a psychotropními látkami a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti let. Rozsudkem Odvolacího soudu v Miláně ze dne 17. 2. 2003 mu byl trest snížen na jedenáct let a čtyři měsíce.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Soudu v Miláně tím, že opakovaným uskutečňováním téhož zločinného úmyslu neoprávněně kupoval, držel, převážel, dovážel a prodával B. Ch., J. M. E. A., A. E. K. a H. H. několik – nejméně šest – zásilek omamné látky typu heroin, každou o váze pohybující se mezi třemi až pěti kilogramy, a to v České republice a v milánském okrese od začátku roku 1998 až do 17. 3. 1999.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 12. 3. 2010, pod č. j. 143/2008–MOT–T/9, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení italským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. P. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s jedy, omamnými a psychotropními látkami, přípravky obsahujícími omamnou nebo psychotropní látku, a prekursory. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně jako člen organizované skupiny), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen velmi citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. dubna 2010
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch