Judikát 11 Tcu 20/2026
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:26.02.2026
Spisová značka:11 Tcu 20/2026
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:11.TCU.20.2026.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb. Kategorie rozhodnutí:E 11 Tcu 20/2026-52
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 2. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. M., rozsudkem Zemského soudu v Mnichově I, Spolková republika Německo, ze dne 6. 3. 2023, sp. zn. 12 KLs 501 Js 2/23, který nabyl právní moci dne 26. 4. 2023, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. O d ů v o d n ě n í :
1. Rozsudkem Zemského soudu v Mnichově I, Spolková republika Německo, ze dne 6. 3. 2023, sp. zn. 12 KLs 501 Js 2/23, který nabyl právní moci dne 26. 4. 2023, byl L. M. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem krádeže napomáháním ke krácení daně v osmnácti případech podle § 369 odst. 1, § 370 odst. 1 č. 1, 2, odst. 3 věta první, věta druhá č. 1, 5 německého daňového řádu (AO), § 1 odst. 1, § 10, § 12, § 13, § 13a, § 14, § 14c německého zákona o dani z přidané hodnoty (UStG), § 27, § 28 odst. 1, § 46b odst. 1 č. 1, § 53, § 73, § 73c německého trestního zákoníku (StGB), za což byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání třech let a šesti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Mnichově I se L. M. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
Na začátku ledna 2018 se odděleně stíhaní O. a Ch. dohodli na realizaci DPH karuselu s platinovými mincemi v Německu, při kterém platinové mince kolovaly mezi společností EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft a společností AA Gold Company s.r.o. se sídlem v Bratislavě, kterou odděleně stíhaný O. řídil jako společník. Do tohoto systému zapojili již pravomocně odsouzeného S. s jeho v Německu sídlící živností jakožto vystavovatele faktur, resp. Missing Trader, a na straně společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft v Hamburku pravomocně odsouzeného R.
a odděleně stíhaného A. B. EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft je společnost skupiny EMPORIUM, k níž patří také společnost Achim Becker Holding založená v roce 2002. Společníky společnosti Achim Becker Holding jsou odděleně stíhaný A. B. (od roku 2014: 10 % podílů na společnosti) a C. F. B. (od roku 2014: 45 % podílů na společnosti) a P. B. (od roku 2014: 45 % podílů na společnosti). Komplementářem společnosti Achim Becker Holding je společnost Achim Becker Beteiligungs-GmbH, Hamburk, jejímž jediným jednatelem je obžalovaný A.
B. Mezi společností Achim Becker Holding a EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft existuje od roku 2005 daňová skupina pro účely DPH spolu se smlouvou o rozdělení zisku, přičemž EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft je dceřinou společností.
Na základě toho se podklady týkající se daňové povinnosti pro účely DPH společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft podávají a nahlašují prostřednictvím jednotného daňového přiznání k DPH, resp. jednotného předběžného daňového přiznání k DPH společnosti Achim Becker Holding. Odděleně stíhaný B. již od roku 2014 nebyl jednatelem společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft, avšak v době spáchání trestného činu nadále významně řídil obchodní činnost skupiny EMPORIUM. Obžalovaný R. v době spáchání trestného činu pracoval ve společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft v oddělení obchodu s drahými kovy.
Systém DPH byl poté od března roku 2018 zaveden na základě rozdělení práce, přičemž všichni zúčastnění byli informováni o celém systému. Od října 2018 byl pravomocně odsouzený S. jediným společníkem společnosti Walden Line GmbH. Po převzetí funkce jednatele dne 4. 10. 2018 rozšířil M. S. předmět podnikání o „recyklaci drahých kovů a obchod s drahými kovy a zbytky drahých kovů“. K 9. 9. 2019 přesunul sídlo společnosti Walden Line GmbH z Berlína do Siemensstraße 25, Garbsen, nicméně podnikatelská činnost podle dohody ve skutečnosti nebyla vykonávána.
Do přesunu sídla byla společnost Walden Line GmbH spravována Finančním úřadem pro právnické osoby IV v Berlíně, poté byla vedena finančním úřadem Hannover-Land II. Od 19. 11. 2018 byla se souhlasem všech osob společnost Walden Line GmbH místo živnosti M. S. určena jako fakturující subjekt vůči společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft a byla zapojena do systému krácení DPH. Poté se skupina kolem odděleně stíhané Ch., včetně pravomocně odsouzeného S. a L. M., oddělila od skupiny kolem odděleně stíhaného O.
a od 1. 3. 2019 zavedla – paralelně s již existujícím mincovním oběhem – vlastní mincovní oběh a vlastní fakturační řetězec. Společnost Walden Line GmbH nadále fungovala v novém oběhu mincí jako vystavovatel faktur pro skupinu kolem odděleně stíhaného Ch., zatímco skupina kolem odděleně stíhaného O. využívala jiné fiktivní dodavatelské firmy. Společnost EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft nadále fungovala jako distributor. Odděleně stíhaný Ch. a M. S., který již byl pravomocně odsouzen, řídili nový oběh platinových mincí.
Po dohodě s odděleně stíhanými B. a R. určovali, kdy má být dodán jaký druh a jaké množství platinových mincí, a také jejich cenu. Za tímto účelem nakupovali platinové mince a rozhodovali o prodeji zlata. M. S. převzal vedení účetnictví a vypočítával zisky, které měly být z takto realizovaného DPH karuselu vypláceny. Podle zpracované dokumentace vypadal obchod s platinovými mincemi tak, že M. S., který již byl pravomocně odsouzen, vystavil pro společnost Walden Line GmbH po dohodě s odděleně stíhaným Ch.
výstupní faktury za prodej platinových mincí a slitků společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft a vykázal přitom DPH ve výši 19 % z fakturované částky. V podobnou dobu vystavil pravomocně odsouzený R. jako odpovědný pracovník společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft protifakturu společnosti Walden Line GmbH za údajně bezdaňový prodej zlata, resp. zlatých mincí společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft.
Po vzájemném započtení vzájemných platebních pohledávek z toho pak byla provedena pouze platba v hotovosti nebo bankovním převodem ve výši (v každém případě nepatrného) rozdílu. Následně pravomocně odsouzený R. po dohodě s odděleně stíhaným B. zajistil vystavení výstupních faktur společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft za další prodej platinových mincí pocházejících od M. S. společnosti Trans Nora s.r.o. se sídlem v Bratislavě, kterou vedl odděleně stíhaný I. Ch., tentokrát však bez uvedení DPH, jako vnitrospolečenské a tudíž od DPH osvobozené dodávky.
Pro společnost Trans Nora s.r.o. vystavila neznámá osoba výstupní fakturu za údajný další prodej platinových mincí společnosti Elevoir s.r.o., jejíž jednatelkou a společnicí je manželka pravomocně odsouzeného S., kterou však ve skutečnosti vedl M. S. Ten poté vystavil výstupní faktury za údajný další prodej platinových mincí do zahraničí, mimo jiné fiktivní společnosti DrivelandVP S.R.L. se sídlem v Rumunsku. Kromě toho existoval fiktivní řetězec faktur týkajících se platinových mincí společnosti Walden Line GmbH.
Podle zpracované dokumentace byly platinové mince prodány samostatným podnikatelem I. A. společnosti Seiby UG, poté touto společností společnosti M Qwest GmbH a následně touto společností opět společnosti Walden Line GmbH. Jednalo se přitom vždy o fiktivní společnosti. Odděleně stíhaný Ch. W. falešné faktury těchto firem vystavoval na pokyn odděleně stíhaného Ch. a M. S., a to společně s odděleně stíhanými A. B. l. a T. W. Společnost Walden Line GmbH vystavila společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft v období, které je předmětem řízení, tj. od 01.
03. 2019 do 31. 03. 2020, celkem 44 faktur, v nichž byla vždy vykázána daň z přidané hodnoty ve výši 19 %. V těchto fakturách byla za období březen 2019 až březen 2020 vykázána daň z přidané hodnoty v celkové výši 4.832.039,73 EUR. Společnost Achim Becker Holding v období od 1. 3. 2019 do 31. 3. 2020 nahlásila finančnímu úřadu v Hamburku předem daň v celkové výši 4.832.039,73 EUR v souvislosti s fiktivními fakturami společnosti Walden Line GmbH. Finanční úřad tato předběžná přiznání schválil. Odsouzený L.
M. se v blíže neurčeném čase, nejpozději však dne 3. 9. 2018, připojil ke skupině a od té doby převzal hlavně přepravní služby, zejména dodávky platinových mincí společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft. Odsouzený přitom jednal na základě pokynu pravomocně odsouzeného S. a odděleně stíhaného Ch. Platinové mince od M. S. pravidelně dostával v Teplicích nebo v Praze, kde mu M. S. předával také potřebné dokumenty, tj. přepravní listy a faktury. Odtud odsouzený odjel osobním automobilem do sídla společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft v Hamburku, kde mince předal v zasedací místnosti pravomocně odsouzenému R.
Odsouzený M. oproti tomu pravidelně přijímal ve společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft zlaté mince v hrubé hodnotě platinových mincí včetně daně z přidané hodnoty. Vždy ještě týž den odvezl zlaté mince k obchodníkům se zlatem v Erdingu, Lipsku nebo Berlíně a alespoň větší část těchto mincí prodal jménem společnosti Elevoir s.r.o.
Za tímto účelem měl u sebe již vystavené příslušné výstupní faktury společnosti Elevoir s.r.o., která vystupovala jako prodávající. Obchodníci se zlatem platili cenu za zlaté mince převodem na účet společnosti Elevoir s.r.o. Konkrétně L. M. v období od 1. 3. 2019 do 31. 3. 2020 tímto způsobem provedl 34 dodávek platiny společnosti EMPORIUM Münzhandelsgesellschaft, za což obdržel minimálně následující odměnu: červenec 2019 1.500,00 EUR, srpen 2019 1.700,00 EUR, září 2.360,00 EUR, říjen 2019 2.560,00 EUR, listopad 2019 3.100,00 EUR, prosinec 2019 3.000,00 EUR, leden 2020 2.940,00 EUR, únor 4.200,00 EUR, březen 2020 1.560,00 EUR.
3. Dne 18. 2. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu v Mnichově I, Spolková republika Německo, ze dne 6. 3. 2023, sp. zn. 12 KLs 501 Js 2/23, který nabyl právní moci dne 26. 4. 2023, ve vztahu k osobě L. M. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno českému rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že P. N. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů již dne 12. 5. 2023. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění německého soudu totiž jasně plyne, že odsouzený více dílčími útoky (jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku) ve velkém rozsahu [tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. e) tr.
zákoníku v rozsahu dosahujícím částky nejméně 10.000.000,- Kč] zkrátil daň, přičemž daný čin spáchal ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména způsobem provedení činu, když nelze pominout, že se odsouzený dopustil celkem nejméně osmnácti dílčích útoků v rámci období cca jednoho roku, přičemž jím fakticky způsobená škoda v rámci nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, tedy v rámci zkrácené daně, výrazně (více než dvanáctkrát) přesáhla minimální hranici velkého rozsahu ve smyslu § 138 odst. 1 písm. e) tr.
zákoníku, která je zákonným znakem zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Přehlédnout nelze ani jeho trestní minulost, neboť z aktuálního opisu z evidence rejstříku trestů je zřejmé, že v letech 2009 a 2021 byl na území České republiky celkem dvakrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro trestnou činnost násilného a majetkového charakteru, byť v důsledku zahlazení jednoho z těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen.
Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani předchozí pravomocné odsouzení tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným shora citovaným rozsudkem Zemského soudu v Mnichově I, uložena (z pohledu dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu) nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře třech let a šesti měsíců. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. M. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. 2. 2026
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu