11 Tcu 22/2025-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 9. 4. 2025 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky V. M., rozsudkem Obvodového soudu v Ingolstadtu – trestního soudu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 28. 1. 2019, sp. zn. 6 Ls 42 Js 12693/18 jug, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Ingolstadtu - 1. trestního senátu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 11. 9. 2019, sp. zn 1 Ns 42 Js 12693/18 jug, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Rozsudkem Obvodového soudu v Ingolstadtu – trestního soudu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 28. 1. 2019, sp. zn. 6 Ls 42 Js 12693/18 jug, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Ingolstadtu - 1. trestního senátu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 11. 9. 2019, sp. zn 1 Ns 42 Js 12693/18 jug, který nabyl právní moci 19. 9. 2019 byl V. M. uznán vinným trestným činem nedovoleného přechovávání omamných látek ve formě spolupachatelství v souběhu s nedovoleným obchodováním s omamnými látkami v množství větším než malém podle § 52, § 73 a § 25 odst. 2 německého trestního zákona a podle § 29 a odst. 1 věta 1 bod 3, odst. 1 bod 2 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky, za což byl odsouzen k trestnímu opatření pro mladistvé v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se V. M. společně s dalším zvlášť stíhaným pachatelem dopustil trestné činnosti tím, že:
1. dne 21. 8. 2018 v době kolem 23.30 hod. v domě rodičů zvlášť stíhaného spolupachatele na adrese XY, XY XY, přechovávali omamné látky určené k další distribuci, a to 957,37 g hašiše s obsahem, účinné látky mezi 22,8% a 29,5%, tj. celkem 259,93 g tetrahydrokanabinolu, dvě pečetě obsahující 25,84 g kokainu s obsahem účinné látky 92,4% a 97,3%, tj. celkem 24,83 g hydrochloridu kokainu a 1,2 g marihuany, ukryté v batohu, který s ohledem na hrozící prohlídku bytu odsouzený V. M. shodil z balkonu,
2. na balkoně přechovávali 15,4 g marihuany s obsahem účinné látky 18,8% neboli 2,87 g tetrahydrokanabinolu.
3. na stole v obývacím pokoji vedle přesné váhy, která byla v provozu, se nacházelo 30,3 g hašiše, s obsahem účinné látky 26,3% neboli 7,96 g tetrahydrokanabinolu a 3,82g marihuany, s obsahem účinné látky 19,2% neboli 0,73 g tetrahydrokanabinolu.
Omamné látky v batohu a hašiš připravený k vážení byly určeny k dalšímu prodeji se ziskem. Jak musel být odsouzený V. M. srozuměn, přechovával tímto omamné látky obsahující 271,5 g tetrahydrokanabinolu, 24,8 g hydrochloridu kokainu a 3,3 g báze MDMA. Oba pachatelé přitom věděli, že nemají povolení potřebné pro nakládání s omamnými látkami.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zák. č. 427/2023 Sb. i nadále aplikuje ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (zaznamenáno do jeho evidence). V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený V. M. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie), přičemž toto odsouzení bylo notifikováno Rejstříku trestů dne 17. 11. 2022 (viz č. l. 19 spisu). Odsouzení se týká jednání, které vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený V. M. se pro svůj prospěch dopustil trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak tím, že tuto páchal s další osobou, jakož i druhy a množstvím omamných látek určených k jejich další distribuci. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení V. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 4. 2025
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu