11 Tcu 220/2012-6
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. března 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. Č., rozsudkem Zemského soudu Berlín, Spolková republika Německo, ze dne 26. 11. 2010, sp. zn. (503) 69 Js 67/09 KLs (29/10), hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Berlín ze dne 26. 11. 2010 byl J. Č. uznán vinným trestným činem obchodování s omamnými látkami v nikoli nepatrném množství spáchaným ve zločinecké skupině a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a šesti měsíců. Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Berlín spolu s dalšími dvěma spolupachateli tím, že koncem roku 2008 začali v jejich společně obývaném bytě vyrábět omamné látky z volně prodejných léků. Začátkem roku 2009 se rozhodli, že tak budou činit pravidelně delší dobu. Z různých berlínských lékáren si obstarali větší množství antialergika RactineDuo. Z tablet nejprve pomocí fosforu a toluenu vyrobili bázi efedrinu. Od přelomu dubna a května 2009 začali z báze efedrinu pomocí dalších chemikálií syntetizovat metamfetamin. Obviněný se podílel v období od 11. srpna 2009 na výrobě báze efedrinu a metamfetaminu s obsahem účinné látky celkem minimálně 1 000 g. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. Č. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně před možným nebezpečím vyplývajícím z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o množství látky), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. března 2013 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch