11 Tcu 227/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 17. prosince 2003 v neveřejném
zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení
cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů
zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. B. rozsudkem Obvodového
soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 28. 2. 1995, sp. zn. 213
Ds 205 Js 46987/94, a to pro trestný čin napomáhání při nepovoleném vstupu ve
dvou případech vždy společně s úmyslným nepovoleným pobytem podle § 92 odst. 1
č. 1, § 6 odst. 2 číslo 1 a 2, § 3 odst. 1, § 55 odst. 1 německého cizineckého
zákona, § 52 a § 53 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v
trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 28.
2. 1995, sp. zn. 213 Ds 205 Js 46987/94, jenž nabyl právní moc dne 8. 3. 1995,
byl P. B. uznán vinným trestným činem napomáhání při nepovoleném vstupu ve dvou
případech vždy společně s úmyslným nepovoleným pobytem podle § 92 odst. 1 č. 1,
§ 6 odst. 2 číslo 1 a 2, § 3 odst. 1, § 55 odst. 1 německého cizineckého
zákona, § 52 a § 53 německého trestního zákona. Trestné činnosti se podle
zjištění soudu dopustil tím, že dne 3. 11. 1994 v blíže nezjištěné době převedl
pěšky přes hranici v pohraničním území u M. do Spolkové republiky Německo
sedmnáct cizinců makedonské národnosti, za což měl přislíbeno 9.000,- Kč, tj.
asi 500,- DM, a v noci ze dne 15. na 16. 9. 1994 převedl šest cizinců ze třetí
země, v blízkosti M. pěšky přes chráněný přechod na stejné místo v blízkosti N.
a N., za což obdržel 4.000,- Kč. V obou případech věděl, že cizinci nemají
povolení pro pobyt. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho
roku a šesti měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č.
269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České
republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence
Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné
podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o
odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl
podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2
zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva
spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů
zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským
soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České
republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu,
který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že
odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem,
přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle
právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní
hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §
4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. P. B. se pro
finanční prospěch opakovaně podílel na ilegální přepravě většího počtu cizinců
přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v
posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně
poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen trest
odnětí svobody v již nikoliv zanedbatelné výši. Lze tedy dovodit, že podmínky
ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého
trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva
spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. prosince 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík