11 Tcu 23/2025-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 4. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. B., rozsudkem Okresního soudu v Tiergarten, Spolková republika Německo, ze dne 4. 10. 2022, sp. zn. (229 Ls) 252 Js 3017/22 (9/22), který nabyl právní moci dne 23. 1. 2023, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Tiergarten, Spolková republika Německo, ze dne 4. 10. 2022, sp. zn. (229 Ls) 252 Js 3017/22 (9/22), který nabyl právní moci dne 23. 1. 2023, byl D. B. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem loupeže spáchaným v jednočinném souběhu s trestným činem úmyslného ublížení na zdraví podle § 249 odst. 1, § 223, § 21 a § 52 německého trestního zákoníku (StGB), za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Tiergarten se odsouzený D. B. shora uvedené trestné činnosti násilného charakteru dopustil v podstatě tím, že:
poté, co se poškozená A. dne 19. 5. 2022 kolem 13:10 hodin posadila v restauraci „XY“, XY v Berlíně ke stolu prostřenému na chodníku XY a položila si kabelku na židli vedle sebe směrem do ulice, odsouzený přišel po chodníku, spatřil poškozenou, která si četla knihu, a zadíval se na ni, čehož si poškozená všimla. Následně odsouzený bleskurychle popadl kabelku ležící na židli vedle poškozené, která měla hodnotu 450,00 EUR, aby si ji ponechal pro sebe. Když poškozená viděla, že se útok blíží, kabelku pevně uchopila. Odsouzený pak kabelkou mohutně škubl, takže poškozenou strhl ze židle a táhl ji po chodníku, čímž jí způsobil značná zranění a krvácení na prstu. Odsouzený táhl za kabelku tak silně, že poškozenou, která se kabelky nadále držela, táhl tak dlouho, až se držadlo kabelky, které poškozená držela, ulomilo. Následně se odsouzenému podařilo s kabelkou, která obsahovala přibližně 200,00 EUR v hotovosti, peněženku s platební kartou a kreditními kartami a notebook zn. Apple, utéct. Když se poškozené podařilo opět vstát, pronásledovala odsouzeného a snažila se na čin upozornit kolemjdoucí křikem o pomoc. Odsouzeného nakonec zastavili dva muži, kterým se ho podařilo přemoci. Poškozená dostala zpět kabelku, která byla poškozena, přičemž v důsledku jednání odsouzeného utrpěla bolesti zad, krku, nohou a pravého ramene, jakož i zlomeninu levého prostředníčku a levého prsteníčku.
3. Dne 3. 4. 2025 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Tiergarten, Spolková republika Německo, ze dne 4. 10. 2022, sp. zn. (229 Ls) 252 Js 3017/22 (9/22), který nabyl právní moci dne 23. 1. 2023, ve vztahu k osobě D. B. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že D. B. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému Rejstříku trestů dne 9. 2. 2023 (viz č. l. 7 spisu). Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zvlášť závažného zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění německého soudu je totiž zřejmé, že odsouzený proti jinému užil násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci a současně sobě bez souhlasu oprávněného uživatele opatřil platební prostředek umožňující výběr hotovosti, který náleží jinému. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, zejména význam celospolečenského zájmu na ochraně svobody rozhodování, lidského zdraví a platebních prostředků, které odsouzený svým úmyslným jednáním porušil. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je vedle způsobu provedení činu a jeho charakteru současně zvyšována tím, že svým jednáním souběžně naplnil zákonné znaky skutkových podstat více úmyslných trestných činů. Přehlédnout nelze ani jeho bohatou trestní minulost, neboť v letech 2014 až 2023 byl na území České republiky celkem devětkrát pravomocně odsouzen, a to pro různorodou trestnou činnost, včetně trestné činnosti násilného charakteru. Současně byl v roce 2017 pravomocně odsouzen též na území Rakouské republiky, a to pro trestnou činnost majetkového charakteru. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani předchozí pravomocná odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, mu nezabránily ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
9. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Tiergarten, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku a tří měsíců. Za tohoto stavu, zejména s přihlédnutím k povaze a závažnosti trestných činů, jimiž byl uznán vinným, jeho trestní minulosti, jakož i druhu a výši pravomocně uloženého trestu, tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. B. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Ze všech shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 4. 2025
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu