11 Tcu 249/2022-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2022 návrh
Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3
zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a
rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění
pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. S., nar. XY v
XY, rozhodnutím Odvolacího soudu v Douai, Francouzská republika, ze dne 31. 1.
2019, sp. zn. 2030800760, spis č. 19/86, který nabyl právní moci dne 2. 9.
2020, ve spojení s rozsudkem Trestního soudu v Boulogne Sur Mer, Francouzská
republika, ze dne 24. 9. 2018, sp. zn. 18188000001, spis č. 18/04158, hledí
jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Trestního soudu v Boulogne Sur Mer, Francouzská republika,
ze dne 24. 9. 2018, sp. zn. 18188000001, spis č. 18/04158, byl J. S. (dále též
jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu napomáhání k
neoprávněnému vstupu a pobytu podle čl. L.622-5 30, čl. L.622-1 odst. 1, odst.
2, odst. 3 francouzského zákona o vstupu a pobytu cizích státních příslušníků a
azylovém právu, za což byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí
svobody v trvání osmnácti měsíců a dále k trestu zákazu vstupu na území
Francouzské republiky na dobu dvou let. Tento rozsudek však právní moci
nenabyl, neboť proti němu podali dovolání jak odsouzený, tak státní zástupce,
načež bylo o těchto opravných prostředcích rozhodnuto rozsudkem Odvolacího
soudu v Douai, Francouzská republika, ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 2030800760,
spis č. 19/86, který nabyl právní moci dne 2. 9. 2020. Citovaným rozsudkem
odvolacího soudu byly vznesené námitky odsouzeného i státního zástupce
zamítnuty a rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen ve výroku o vině,
zatímco ve výroku o trestu byl zrušen a odvolacím soudem bylo rozhodnuto tak,
že odsouzenému byl nově uložen jednak nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání
dvou let a dále trest zákazu vstupu na území Francouzské republiky na dobu čtyř
let.
2. Podle skutkových zjištění Trestního soudu v Boulogne Sur Mer se
odsouzený J. S. shora uvedené trestné činnosti dopustil (zkráceně vyjádřeno)
tím, že:
dne 5. 7. 2018 v 10:40 hodin byli policisté Mobilní pátrací brigády (DCPAF) z
Coquelles požádáni britskou celní správou o zajištění 15 cizinců, kteří nebyli
vpuštěni na jejich území a kteří byli objeveni v chladírenském nákladním voze
registrovaném ve Španělsku pod číslem XY a s návěsem pod číslem XY, a dále i
osoby řidiče. Převážené osoby byly nalezeny v chladicím prostoru, který byl v
režimu chlazení, přičemž vnitřní teplota se rovnala 2°C. Britský imigrační
úředník uslyšel z návěsu volání o pomoc a za účelem poskytnutí pomoci byl nucen
rozlomit plombu s číslem 00248, byť řidič dotčeného vozidla, J. S., měl v kapse
klíče od visacího zámku zadních dveří návěsu. Zde nalezení migranti prohlásili,
že jsou irácké národnosti, přičemž mezi nimi bylo přítomno i pětileté dítě v
doprovodu rodičů. Na místě zasahovali záchranáři a lékaři francouzské
zdravotnické záchranné služby SAMU, kteří těmto lidem poskytli potřebnou pomoc.
Nikdo z nich neměl platný osobní doklad a jejich totožnost byla podána pouze
ústně. Nákladní vůz vezl náklad z pověření francouzské společnosti Terres
Océane z Las Cabannes v Port-Sainte-Marie. Vedoucí tohoto podniku uvedl, že
nakládku kukuřice do nákladního vozu provedl v přítomnosti řidiče a sám
připevnil plombu poté, co řidič uzavřel dveře pomocí visacího zámku, načež
vyplnil formulář CMR. Na zadních dveřích návěsu byl použit visací zámek
španělského typu, který byl připevněný ke svislým tyčím a otevíral se pomocí
klíče, přičemž tyče ani visací zámek nevykazovaly žádné známky porušení nebo
poškození. Podle úředníků Spojeného království došlo k zásahu poté, co uslyšeli
volání a bouchání v návěsu, když tyto zvuky bylo slyšet ve chvíli, kdy stáli
vedle řidiče v době prováděné kontroly. Plomba před tím, než ji odstranili, aby
mohli zasáhnout, nebyla nikterak poškozena, přičemž řidič byl přítomen až do
otevření dveří. Podle zaměstnavatele J. S. tento jako řidič zaměstnaný na dobu
neurčitou vykonal svoji obvyklou jízdu, přičemž bylo zjištěno, že dne 5. 7.
2018 byly dveře nákladního vozidla otevřeny třikrát po sobě, a to v časech
01:20 hodin, 01:25 hodin a 01:30 hodin, v důsledku čehož došlo ke zvýšení
teploty.
3. Dne 13. 12. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky
podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle
§ 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Odvolacího soudu v
Douai, Francouzská republika, ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 2030800760, spis č.
19/86, který nabyl právní moci dne 2. 9. 2020, ve spojení s rozsudkem Trestního
soudu v Boulogne Sur Mer, Francouzská republika, ze dne 24. 9. 2018, sp. zn.
18188000001, spis č. 18/04158, ve vztahu k osobě J. S. hledí jako na odsouzení
soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném
případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3
citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona
rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na
odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie
hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je
trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností
činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu
přitom jednoznačně vyplývá, že J. S. je občanem České republiky, byl odsouzen
cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného
činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu
organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340
odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, neboť odsouzený svým jednáním jinému
umožnil či mu pomáhal nedovoleně překročit státní hranici a takovým činem
vystavil jiného nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. Za daného stavu jsou
tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3
citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného
zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku
odsouzený spáchal závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že
se ze zištných důvodů podílel na pašování osob, které nebyly státními
příslušníky členského státu Evropské unie, na území Evropské unie. Společenská
škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména celkovým
počtem jím pašovaných osob, mezi kterými byly i osoby nezletilé, jakož i
nehumánním způsobem realizace tohoto nelegálního transportu (v uzamčeném
nákladním prostoru chladírenského vozu uvedeném v režimu chlazení s vnitřní
teplotou dosahující 2°C). Současně nelze pominout ani trestní minulost
odsouzeného, který byl v minulosti na území České republiky již celkem pětkrát
soudně trestán, byť pro trestnou činnost jiného charakteru. Ačkoli v mezidobí
došlo k účinkům zahlazení těchto odsouzení, nelze pominout sklony odsouzeného k
porušování závazných právních norem v podobě opakovaně páchaného delikventního
jednání, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, tomuto
nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto
rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat,
že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem
Odvolacího soudu v Douai ve spojení s rozsudkem Trestního soudu v Boulogne Sur
Mer, Francouzská republika, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České
republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře
dvou let doplněný trestem zákazu vstupu na území francouzského státu (tedy
trestem vyhoštění) na dobu čtyř let. Za tohoto stavu tak lze dospět k
jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky
pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. S. příslušným soudem Francouzské
republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva
spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného J. S. zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 12. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu