Nejvyšší soud Usnesení trestní

11 Tcu 3/2025

ze dne 2025-01-22
ECLI:CZ:NS:2025:11.TCU.3.2025.1

11 Tcu 3/2025-37

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal dne 22. 1. 2025 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky V. M., rozsudkem Zemského soudu v Ingolstadtu, Spolková republika Německo, ze dne 23. 3. 2022, sp. zn 1 J KLs 12 Js 6118/21 jug., hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Rozsudkem Zemského soudu v Ingolstadtu, Spolková republika Německo, ze dne 23. 3. 2022, sp. zn 1 J KLs 12 Js 6118/21 jug., který nabyl právní moci 31. 3. 2022, byl V. M. uznán vinným trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými látkami v množství větším než malém, třemi případy braní rukojmí ve vícečinném souběhu, vždy v jednočinném souběhu s nebezpečným ublížením na zdraví podle § 53, § 64, § 239 b odst. 1, § 224 odst. 1 bod 2, § 224 odst. 1 bod 4, § 223 odst. 1, § 230, § 25 odst. 2, § 51 a § 52 německého trestního zákona a podle § 3 odst. 1 bod 1, § 29 a odst. 1 bod 2 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 (osmi) roků.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se V. M. dopustil trestné činnosti tím, že: I. v době od prosince 2020 do 15. 4. 2021, v oblasti XY, odsouzený V. M. s dalším pachatelem z důvodu zisku prodávali marihuanu a kokain. Za tímto účelem v blíže nezjištěné době, pravděpodobně v prosinci 2020, vyzvedli drogy od nezjištěných dodavatelů na „Kombi“ v XY a prodávali je zákazníkům v XY, přičemž svým dodavatelům za drogy zaplatili až poté, co je prodali dál. Drogy prodávali odsouzení V. M. a další pachatel, stejně jako zvlášť stíhaný W. v baleních po 2 gramech konopí za 25 euro. Od března 2021 tak ukryli nejméně dva kilogramy marihuany a 200 gramů kokainu s nezjištěným obsahem účinné látky ve sklepní kóji zvlášť stíhaného W., který za to obdržel odměnu 50 euro. Drogy byly uloženy v černém kufru a uzamykatelné tašce Penny.

II. Když si odsouzený V. M. chtěl dne 15. 4. 2021 kolem 19:20 hod. v přítomnosti poškozeného W. drogy vyzvednout, zjistil, že již nejsou ukryty na uvedeném místě. Za účelem zjištění, kde se narkotika nacházejí, se proto nejprve zmocnil poškozeného W., kterého fyzicky napadl, a proti jeho vůli jej násilím odvezl do svého bytu na adrese XY, XY, který obývali mimo jiné odsouzení a I. M. Tam V. M. nejméně jednou bodl poškozeného W. do pravého lýtka kuchyňským nožem, který mu za tímto účelem podala odsouzená I. M., která byla v bytě rovněž přítomna. Po opakovaném bití ze strany V. M., který poškozenému W. rovněž vyhrožoval zabitím, poškozený nakonec uvedl, že o drogách věděli i poškození K. a F.

Proto se V. M. kolem 20.30 hod. vydal do bytu svědka D. na adrese XY, XY, kde v té době pobýval poškozený K., přičemž poškozený W. ho doprovázel. Tam odsouzený s dalšími pachateli společně bili poškozené K. a W. pěstmi a gumovým kolíkem. Poškozený W. byl nakonec jedním z pachatelů vyveden před byt na adrese XY, XY, kde jej jednou udeřil pěstí do obličeje a několikrát kopl nohou.

Poté všichni tři pachatelé poškozené W. a K. proti jejich vůli odvezli ve vozidle Mercedes, reg. zn. XY, zvlášť stíhaného E. B., do bytu na adrese XY v XY, přičemž E. B., který v průběhu trestného činu čekal před dveřmi bytu svědka D., toto vozidlo s vědomím předchozí trestné činnosti řídil. V bytě odsouzených E. a V. M. se poškození W. a K. museli nejprve svléknout do spodního prádla a byli svázáni. Poté pachatelé včetně V. M. několikrát udeřili poškozené W. a K. pěstmi, přičemž V. M. je také několikrát bodl do nohou dalším kuchyňským nožem, který mu opět podala I. M., která byla stále přítomna v bytě, aby je přiměli prozradit, co vědí o odcizených drogách. V. M. dále již vážně zraněným poškozeným K. a W. vyhrožoval smrtí, pokud neřeknou, kde se drogy nacházejí. Kromě toho jim též opakovaně vyhrožoval, že zabije jejich rodiny, přičemž další z pachatelů na podporu těchto výhrůžek celou dobu držel v ruce nůž.

Poté, co asi po 15 minutách zvlášť stíhaný B. E. a další z pachatelů opustili byt na adrese XY v XY, dorazil další poškozený F., kterého V. M. na adresu XY v XY vylákal lstí. Jeho jméno uvedli poškození W. a K. v důsledku výhrůžek, bodnutí a úderů ze strany zúčastněných. Tam ho V. M. vyzvedl a odvezl jej do XY, XY, kde mu nastříkal do obličeje pepřový sprej, odvedl jej také do bytu a svázal, přičemž mu vyhrožoval, že pokud bude křičet, bodne ho do břicha. Následně V. M. společně s dalším z pachatelů dvakrát bodl poškozeného F. kuchyňským nožem s délkou čepele cca 25 cm, který mu za tímto účelem podala odsouzená I. M., přičemž jedno bodnutí zasáhlo poškozeného do levého lýtka. V. M. přitom vyhrožoval všem třem poškozeným, že je zabije, pokud neprozradí, kde se nachází drogy. V důsledku výhrůžek, úderů a bodnutí nožem nakonec všichni tři poškození uvedli, že o ztracených drogách věděl i svědek M. Dne 16. 4. 2021 kolem 03:00 hod. ráno byli poškození F. a W. propuštěni. Poškozený K. byl však proti své vůli držen v bytě odsouzeného V. M. a dalšího spolupachatele až do 14:00 hodin dne 16. 4. 2021.

V důsledku tohoto činu utrpěl poškozený F. bolesti a bodnou ránu na levém lýtku, jakož i dušnost v důsledku použití pepřového spreje, poškozený W. několik hematomů a otoky obličeje, krvácení do levého oka, několik povrchových poranění kůže na rukou a tři bodné rány na nohou a poškozený K. pak utrpěl bolesti, hematomy kolem obou očí a krvácení do očí, podkožní krvácení v oblasti levého kyčle a předloktí, pět kožních defektů na levé noze, kožní defekt na pravé noze a poruchy citlivosti na levé noze.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zák. č. 427/2023 Sb. i nadále aplikuje ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (zaznamenáno do jeho evidence). V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený V. M. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie), přičemž toto odsouzení bylo notifikováno Rejstříku trestů dne 15. 6. 2024 (viz č. l. 13 spisu a opis z evidence Rejstříku trestů ze dne 10. 7. 2024 č. l. 10 spisu). Odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku, omezování osobní svobody podle § 171 tr. zákoníku, vydírání podle § 175 tr. zákoníku, nebezpečného vyhrožování podle § 353 tr. zákoníku a těžké újmy na zdraví podle § 145 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený V. M. se pro svůj prospěch dopustil trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami, jakož i zavrženíhodného jednání, jímž jiné osoby omezil na osobní svobodě, pod pohrůžkami násilí a usmrcení je nutil, aby něco konaly a způsobil jim též újmu na jejich zdraví. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak tím, že tuto páchal s dalšími osobami, jakož i druhy a množstvím omamných látek určených k jejich další distribuci, na které se podílel. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení V. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. 1. 2025

JUDr. Antonín Draštík předseda senátu