11 Tcu 31/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. dubna 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :
Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky G. Č. rozsudkem Obvodního soudu Köln, Spolková republika Německo, ze dne 8. 10. 2008, sp. zn. 581 Ls 315/08 101 Js 2/05, který nabyl právní moci téhož dne, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek a napomáhání při nedovoleném obchodování s omamnými látkami podle § 30 odst. I č. 4, § 29a odst. I č. 2 zákona o omamných/ psychotropních látkách, § 27, § 52 a § 53 německého trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců.
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Köln ze dne 8. 10. 2008 byl G. Č. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek a napomáhání při nedovoleném obchodování s omamnými látkami a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního soudu Köln tím, že 1. V lednu roku 2005 převzal v Jižní Americe od blíže neidentifikovaných dodavatelů kokain v množství asi 400 g, jehož kvalita byla asi 70 % kokainhydrochloridu. Jeho cílem bylo přivézt tuto drogu přes Maroko do Amsterodamu a tam ji předat neidentifikovanému odběrateli jménem Ch. Dne 2. 2. 2005 se odsouzený setkal pod falešným jménem A. K. v Lisabonu s panem Ch., a po převodu dalších peněžních prostředků dostal od dvou zvlášť stíhaných osob jménem E. a O. telefonický příkaz, aby po svém příjezdu do Amsterodamu realizoval další transport podobně velkého množství kokainu do Anglie. Odsouzený pak cestoval z Portugalska přes Paříž do Amsterodamu, kde kokain předal muži jménem Ch. Kokain pak byl roztříděn do 50 balíčků po 10 g. S tímto kokainem pak o kvalitě asi 50 – 51 % kokainhydrochloridu odsouzený jel přes Aachen do Kölnu. Tam si na letišti zakoupil letenku Düsseldorf/London a nakonec letadlem přiletěl do Londýna. Poté na pokyn pana O. předal dne 8. 2. 2005 kokain kontaktnímu muži; k předání došlo v Londýně na nádraží Victoria a odsouzený dostal obratem 150 anglických liber a rovněž tak dalších 1.500 anglických liber, které měl po návratu předat zvlášť stíhanému O. za jeho zprostředkovatelskou činnost. 2. Na začátku března roku 2005 odsouzený na dotaz zvlášť stíhaného O. opět prohlásil, že je ochoten realizovat dodávku kokainu z Holandska do Anglie. Dne 6. 3. 2005 se odebral do Amsterodamu k neidentifikované osobě jménem Ch., a tam převzal nejméně 700 g kokainu, jehož kvalita byla asi 50 – 51 % kokainhydrochloridu, načež pak cestoval dne 6. 3. 2005 pod falešným jménem A. K. v letadle společnosti Air-Berlin z Düsseldorfu do Londýna – Stansted. Po příletu zvlášť stíhaný O. odsouzeného instruoval, aby si vyhledal hotel a aby zatelefonoval kontaktnímu muži odběratele jménem „B.”. V rámci předávání však došlo ke komunikačním potížím, takže k předání došlo teprve 8. 3. 2005 v Londýně na nádraží Victoria Station. Dne 9. 3. 2005 odsouzený – opět pod nepravým jménem A. K. – letěl letadlem EasyJet 5343 z Londýna/Gatwich zpět do Köln/Bonn, aby předal zvlášť stíhanému O. jeho podíl na zisku, totiž 2.130 €, které odsouzený obdržel od muže jménem „B.”.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 13. 4. 2010, pod č. j. 396/2009–MOT–T/7, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený G. Č. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s jedy, omamnými a psychotropními látkami, přípravky obsahujícími omamnou nebo psychotropní látku, a prekursory. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. dubna 2010
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch