11 Tcu 31/2024-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 5. 2024 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky P. P., rozsudkem Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 13. 12. 2021, sp. zn. 26 Ls 403 Js 15389/21 jug, který nabyl právní moci dne 21. 12. 2021, v němž byl uznán vinným jednak trestným činem krádeže v pěti případech ve vícečinném souběhu, a to ve vícečinném souběhu s trestným činem krádeže v jednočinném souběhu s trestným činem úmyslného řízení bez řidičského oprávnění, ve vícečinném souběhu s trestným činem krádeže v jednočinném souběhu s vloupáním, ve vícečinném souběhu s trestným činem úmyslného řízení bez řidičského oprávnění podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 věta druhá č. 3, § 25 odst. 2, § 52, § 53, § 73, § 73c německého trestního zákoníku (StGB) ve spojení s § 21 odst. 1 č. 1 německého zákona o silničním provozu na pozemních komunikacích (StVG) (body II. 1. až 7. rozsudku), a tomu odpovídající část úhrnného nepodmíněného trestního opatření odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky P. P., rozsudkem Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 13. 12. 2021, sp. zn. 26 Ls 403 Js 15389/21 jug, který nabyl právní moci dne 21. 12. 2021, a to pro trestný čin neoprávněného držení omamných látek podle § 1 odst. 1, § 3 odst. 1 č. 1, § 29 odst. 1 věta první č. 3 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG) ve spojení s přílohou II k § 1 odst. 1 tohoto zákona (bod II. 9. rozsudku) a jemu odpovídající část úhrnného nepodmíněného trestního opatření odnětí svobody v trvání dvou měsíců.
1. Rozsudkem Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 13. 12. 2021, sp. zn. 26 Ls 403 Js 15389/21 jug, který nabyl právní moci dne 21. 12. 2021, byl P. P. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným jednak trestným činem krádeže v pěti případech ve vícečinném souběhu, a to ve vícečinném souběhu s trestným činem krádeže v jednočinném souběhu s trestným činem úmyslného řízení bez řidičského oprávnění, ve vícečinném souběhu s trestným činem krádeže v jednočinném souběhu s vloupáním, ve vícečinném souběhu s trestným činem úmyslného řízení bez řidičského oprávnění podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 věta druhá č. 3, § 25 odst. 2, § 52, § 53, § 73, § 73c německého trestního zákoníku (StGB) ve spojení s § 21 odst. 1 č. 1 německého zákona o silničním provozu na pozemních komunikacích (StVG) (body II.
1. až 7. rozsudku) a jednak trestným činem neoprávněného držení omamných látek podle § 1 odst. 1, § 3 odst. 1 č. 1, § 29 odst. 1 věta první č. 3 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG) ve spojení s přílohou II k § 1 odst. 1 tohoto zákona (bod II. 9. rozsudku). Za toto jednání byl P. P. odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestnímu opatření odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé, se P. P. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
1) v přesněji nezjistitelné době od 19:00 hodin dne 19. 6. 2021 do 07:00 hodin dne 20. 6. 2021 se odsouzený P. nezjištěným způsobem vloupal do vozidla tov. zn. Mercedes Sprinter, registrační značky XY, patřícího poškozenému zaparkovaného a uzamčeného na adrese XY, XY, načež z něho odcizil 46 kusů nářadí a strojů v celkové hodnotě 9.400 EUR, aby si je neoprávněně ponechal pro sebe,
2) dne 27. 6. 2021 v době od 10:30 do 14:00 hodin, v přesněji nezjistitelné době, odsouzený P. jednajíce v úmyslné a záměrné spolupráci na základě předem společně promyšleného plánu s další osobou, odcizili z neuzamčené dodávky tov. zn. Ford Transit, registrační značky XY, patřící poškozenému, na adrese XY v XY, peněženku a její obsah, aby si tyto věci neoprávněně ponechali pro sebe, přičemž peněženka obsahovala platební kartu, řidičský průkaz, kartu zdravotní pojišťovny AOK, občanský průkaz a nejméně 150 EUR v hotovosti,
3) dne 28. 6. 2021 v době mezi 03:30 a 04:30 hodinou, kterou již nelze přesně určit, na základě předem společně promyšleného plánu odsouzený P. společně s další osobou úmyslně a záměrně odcizili z přihrádky neuzamčeného motorového vozidla tov. zn. VW Golf, registrační značky XY, zaparkovaného na ulici XY v XY, hnědou koženou peněženku spolu s jejím obsahem a klíče od motorového vozidla tov. zn. VW Touran, registrační značky XY, jakož i mobilní telefon značky LG, když v kožené peněžence se v té době nacházelo nejméně 90 EUR v hotovosti. Oba pachatelé poté odcizeným klíčem otevřeli vůz tov. zn. VW Touran, rovněž zaparkovaný na místě činu, v hodnotě nejméně 2.000 EUR a odcizili jej tak, že s ním odjeli. Odsouzený P. toto vozidlo řídil, ačkoli věděl, že nemá potřebné řidičské oprávnění,
4) dne 28. 6. 2021 kolem 05:20 hod. v době, kterou již nelze přesně určit, odsouzený P. společně s další osobou odcizili na základě společného plánu, ve vědomé promyšlené spolupráci, neuzamčené motorové vozidlo tov. zn. VW Focus poškozeného zaparkované na adrese XY ve XY, spolu s náhradními díly uloženými uvnitř vozidla, aby si tyto věci neoprávněně ponechali pro sebe. Celková hodnota odcizených věcí činila nejméně 6.000 EUR. Pachatelé nejprve přijeli v již dříve odcizeném vozidle tov. zn. VW Touran na místo činu, kde spolupachatel sám vystoupil a odcizil vozidlo tov. zn.Ford Focus, s nímž poté odjel směrem ke XY směrem na XY, zatímco odsouzený P. ho následoval ve voze tov. zn. VW Touran. Oba pachatelé, jak věděli, neměli při řízení odcizených vozů potřebná řidičská oprávnění,
5) dne 28. 6. 2021 v době mezi 04:30 a 05:55 hodinou, kterou již nelze přesně určit, na základě společně promyšleného plánu odsouzený P. společně s další osobou v úmyslné a záměrné spolupráci odcizili z neuzamčené stodoly na adrese XY v XY moped poškozeného tov. zn. Dirt Bike Pocket Cross XY, VIN: XY, v hodnotě 200 EUR, a krosovou přilbu, která ležela u mopedu, aby si tyto věci neoprávněně ponechali pro sebe. Odsouzený P. vstoupil do stodoly sám, a to, jak věděl, proti vůli oprávněné osoby, zatímco jeho spolupachatel čekal venku a pomáhal mu naložit odcizené věci do již dříve odcizeného vozidla tov. zn. VW Touran, načež oba společně opustili místo činu,
6) v době od 22:45 hodin dne 27. 6. 2021 do 05:55 hodin dne 28. 6. 2021, kterou již nelze přesně určit, odsouzený P. společně s další osobou, jednající v úmyslné a záměrné spolupráci na základě společně promyšleného plánu, odcizili z neuzamčeného motorového vozidla tov. zn. BMW i3 poškozeného na adrese XY v XY černé sluneční brýle v hodnotě cca 100 EUR, varifokální brýle v hodnotě 1.148 EUR a koženou peněženku s hotovostí nejméně 50 EUR, aby si tyto věci neoprávněně ponechali pro sebe. Zatímco odsouzený P. prohledával vozidlo, jeho spolupachatel hlídkoval v bezprostřední blízkosti vozidla, tzn. že měl po celou dobu možnost včas varovat P. P., pokud by hrozilo objevení třetí osobou,
7) dne 28. 6. 2021 kolem 11:30 hod. odsouzený P. odcizil z obchodních prostor poškozené společnosti dron značky OJI Mavic Mini 2 v hodnotě 435 EUR a zboží si bez zaplacení ponechal pro sebe,
9) dne 28. 6. 2021 kolem 11:40 hod. odsouzený P. na ulici XY v XY vědomě a úmyslně přechovával celkem 0,80 g hrubého metamfetaminu, přičemž omamná látka měla obsah účinné látky nejméně 60 % metamfetaminové báze, s čímž odsouzený, který věděl, že nemá potřebné povolení k nakládání s omamnými látkami, počítal.
3. Dne 22. 4. 2024 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu doručen návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na odsouzení P. P. rozsudkem Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 13. 12. 2021, sp. zn. 26 Ls 403 Js 15389/21 jug, který nabyl právní moci dne 21. 12. 2021, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona toliko částečně.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený P. P. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z nich (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že když je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, avšak některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna.
7. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, přitom určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u kterého není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se naopak zamítne.
8. Nejvyšší soud při posuzování případu odsouzeného P. P. dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutku uvedeného pod bodem II. 9.) výrokové části rozsudku Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé, ze dne 13. 12. 2021, sp. zn. 26 Ls 403 Js 15389/21 jug, ve kterém je spatřován trestný čin neoprávněného držení omamných látek podle § 1 odst. 1, § 3 odst. 1 č. 1, § 29 odst. 1 věta první č. 3 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG) ve spojení s přílohou II k § 1 odst. 1 tohoto zákona.
9. Skutek popsaný pod bodem II. 9. rozsudku Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé, spočívající v tom, že odsouzený P. P. dne 28. 6. 2021 v dopoledních hodinách na ulici v Regensburgu u sebe vědomě přechovával metamfetamin v množství 0,80 gramů brutto s obsahem účinné látky minimálně ve výši 60 % metamfetaminové báze, aniž by vlastnil povolení nezbytné pro zacházení s omamnými látkami, by totiž odpovídal trestnému činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 českého trestního zákoníku pouze za předpokladu, že by byl odsouzený usvědčen z toho, že by pro vlastní potřebu přechovával pervitin v množství větším než malém. Tomu podle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., odpovídá množství více než 1,5 g této drogy, resp. více než 0,5 gramu účinné látky či 0,6 gramu hydrochloridu. Vzhledem k tomu, že u odsouzeného bylo zajištěno toliko 0,80 g pervitinu s obsahem 60% účinné látky (tj. 0,48 gramů metamfetaminové báze), nebylo možné shledat naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu, přičemž v úvahu nepřichází ani použití jiné skutkové podstaty obsažené ve zvláštní části trestního zákoníku České republiky. Ze skutkových zjištění německého soudu totiž není nikterak zřejmé, že by daná látka byla odsouzeným neoprávněna vyrobena, dovezena, provezena či přechovávána pro jiného (tedy držena za účelem její nedovolené distribuce jiným osobám) ve smyslu zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle § 4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení ve vztahu ke skutku popsanému pod bodem II. 9. citovaného rozsudku Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé, ve kterém byl spatřován trestný čin neoprávněného držení omamných látek podle německého zákona o omamných látkách (BtMG) a jemu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, zamítl.
10. Naopak, pokud jde o skutky popsané pod body II. 1. až 7. rozsudku Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé, které byly právně kvalifikovány jako trestný čin krádeže v pěti případech ve vícečinném souběhu, a to ve vícečinném souběhu s trestným činem krádeže v jednočinném souběhu s trestným činem úmyslného řízení bez řidičského oprávnění, ve vícečinném souběhu s trestným činem krádeže v jednočinném souběhu s vloupáním, ve vícečinném souběhu s trestným činem úmyslného řízení bez řidičského oprávnění podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 věta druhá č. 3, § 25 odst. 2, § 52, § 53, § 73, § 73c německého trestního zákoníku (StGB) ve spojení s § 21 odst. 1 č. 1 německého zákona o silničním provozu na pozemních komunikacích (StVG), lze konstatovat, že toto odsouzení se týká skutků, které vykazují zákonné znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, dílem (pod bodem II.
1.) podle písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, spáchaného dílem (pod bodem II. 2.) v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, a jsou tedy oboustranně trestné. Ze skutkových zjištění učiněných německým soudem je totiž zřejmé, že odsouzený více (celkem sedmi) dílčími útoky – jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku – dílem společným jednáním s další osobou a dílem (pod bodem II.
7.) sám sebe i jiného obohatil tím, že si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, dílem čin spáchal vloupáním, přičemž tímto činem způsobil na cizím majetku větší škodu [tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 100.000 Kč]. Současně odsouzený ve vztahu k jednání popsanému pod bodem II. 2. sobě nebo jiné osobě bez souhlasu oprávněného uživatele opatřil platební prostředek umožňující výběr hotovosti, který náleží jinému.
11. Oboustranná trestnost jednání popsaného ve výrokové části rozsudku Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé, je přitom dána rovněž bohatší trestní minulostí odsouzeného, který se výše uvedeného jednání dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech odsouzen i potrestán. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedeného jednání dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu § 205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co byl dne 31. 7. 2020 trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. 3 Tm 9/2020, který nabyl právní moci dne 18. 8. 2020, uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře čtyř měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců (byť tento trest byl následně zrušen trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 17. 9. 2020, sp. zn. 1 T 159/2020, v rámci pravomocně uloženého souhrnného trestu odnětí svobody ve výměře jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání tří let, jehož výkon však byl dne 19. 2. 2024 odsouzenému nařízen do věznice s ostrahou).
12. Stran jednání popsaného pod body II. 3. a 4. rozsudku Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé, je podmínka oboustranné trestnosti činu řádně zachována i přes skutečnost, že dané jednání bylo německým soudem právně kvalifikováno mimo jiné jako trestný čin úmyslného řízení bez řidičského oprávnění podle německého trestního zákoníku (StGB) ve spojení s německým zákonem o silničním provozu na pozemních komunikacích (StVG), zatímco podle současně platného českého trestního zákoníku není takovéto jednání trestné. Uvedené jednání odsouzeného spočívající v tom, že inkriminovaného dne řídil osobní motorové vozidlo, ačkoli věděl, že není držitelem potřebného řidičského oprávnění, je totiž třeba považovat za součást skutku naplňujícího zákonné znaky trestného činu krádeže ve smyslu § 205 tr. zákoníku, ježto odsouzený řízením motorového vozidla z místa, kde se spolu s další osobou bezprostředně předtím dopustili krádeže, toliko dokončoval svůj primární záměr neoprávněně se ke škodě poškozených subjektů zmocnit cizí věci a tím na jejich úkor dosáhnout vlastního obohacení. Ve vztahu ke skutkům popsaným pod body II. 1. až 7. rozsudku německého soudu tedy byly splněny všechny formální podmínky vymezené v ustanovení § 4a odst. 3 citovaného zákona.
13. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je vedle celkové výše způsobené škody (nejméně 17.573 EUR), která několikanásobně přesahuje minimální hranici větší škody ve smyslu § 138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, zvyšována zejména způsobem provedení činu, když nelze pominout vyšší četnost jednotlivých útoků (celkem sedm), kterých se odsouzený během velmi krátké (tj. období pouhých deseti dnů) dopustil, přičemž svým jednáním souběžně naplnil zákonné znaky skutkové podstaty více úmyslných trestných činů. Současně nelze přehlédnout ani bohatší trestní minulost odsouzeného, který by na území České republiky v období let 2018 až 2023 již opakovaně (celkem pětkrát) soudně trestán, a to pro různorodou trestnou činnost, byť v důsledku zahlazení některých těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
14. Ve vztahu k druhu a výměře trestu lze konstatovat, že odsouzenému byl za nyní posuzované jednání, jímž byl pod body II. 1. až 7. pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé, uložena již citelnější sankce v podobě úhrnného nepodmíněného trestního opatření odnětí svobody, která však svým druhem, jakož i výměrou zcela odpovídá závažnosti předmětných skutků.
15. Nejvyšší soud tedy návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném v bodě I. výrokové části tohoto usnesení. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozhodl, že se pouze na sedm z celkového počtu osmi skutků P. P., jimiž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 13. 12. 2021, sp. zn. 26 Ls 403 Js 15389/21 jug, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, v souladu s tím alikvotně snížil i tímto rozsudkem německého soudu uložený nepodmíněný trest odnětí svobody, a to z původního úhrnného nepodmíněného trestního opatření odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců na konečný trest odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců, který tak svým druhem i výměrou zcela odpovídá závažnosti jednání odsouzeného popsanému pod body II. 1. až 7. shora citovaného rozsudku Okresního soudu Regensburg, senátu pro mladistvé.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 5. 2024
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu