11 Tcu 33/2024-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 16. 5. 2024 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, K. Š., rozsudkem Okresního soudu v Dabasi, Maďarská republika, ze dne 3. 11. 2022, sp. zn. 15.B 186/2022/23, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Rozsudkem Okresního soudu v Dabasi, Maďarská republika, ze dne 3. 11. 2022, sp. zn. 15.B 186/2022/23, který nabyl právní moci 4. 11. 2022, byl K. Š. uznán vinným trestným činem obchodování s lidmi podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) trestního zákona Maďarské republiky, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců, k trestu vyhoštění z území Maďarské republiky na dobu 5 (pěti) roků a k trestu zákazu veřejných funkcí na dobu 3 (tří) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se K. Š. ve spolupachatelství s dalšími osobami dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že: ve dnech před 4. 7. 2022 se dohodl s nezjištěnou osobou, že za finanční odměnu poskytne pomoc osobám, které nemají úřední cestovní doklady, nemají povolení k pobytu v Maďarsku nebo ke vstupu a výstupu ze země nebo k tranzitu přes zemi, při překročení maďarské státní hranice, a to tím způsobem, že přijede autem k jižnímu hraničnímu úseku Maďarska v předem domluveném čase, vyzvedne cizince na předem domluveném místě a převeze je autem k rakouským hranicím. Mezitím syrští občané A. M. A. H. a G. K., kteří nemají právo legálně vstoupit na území Evropské unie a Maďarska, stejně jako 13 dalších Syřanů – včetně 4 dětí - 2 Palestinců a 1 egyptského občana, se dohodli v Srbsku s nezjištěnými členy organizace obchodující s lidmi, že budou za finanční odměnu propašováni přes Maďarsko a Rakousko do západní Evropy. Z toho důvodu převaděčům lidí platili různé částky nebo je ukládali do zástavy, z čehož by měli převaděči po případném úspěšném transportu do západní Evropy prospěch. V noci před 4. 7. 2022 členové organizace obchodující s migranty v několika skupinách tyto osoby nelegálně přepravili pomocí žebříků plotovým systémem oddělujícím srbsko-maďarskou státní hranici, a poté na maďarské straně hranice v doprovodu afghánského obchodníka s lidmi došli do úkrytu, kde spolu s doprovodem čekali na vozidlo převážející je k rakouským hranicím. Odsouzený K. Š. dne 4. 7. 2022 krátce před 0:25 hodin přijel na území Maďarska na hraniční přechod XY obytným vozidlem Mobilvetta Icaro 4LX s českou reg. zn. XY. Poté jel přímo na maďarsko-srbskou hranici po dálnicích XY, kdy mezi 3:47 a 6:09 hod. dorazil k úkrytu migrantů v blíže neurčeném místě v okolí XY. Zde se zastavil a krátce hovořil s nezjištěným převaděčem, zatímco 12 migrantů – včetně A. M. A. H. a G. K. – nasedli do obytného auta, které pokračovalo v jízdě do dalšího nedalekého úkrytu, kde přistoupilo dalších 7 migrantů. Poté se odsouzený s migranty vydal směrem k rakousko-maďarské hranici. Dne 4. 7. 2022 v 8:55 hod. na úseku dálnice XY na odpočivadle XY, však bylo policisty Hloubkové kontroly a Oddělení podpory veřejného prostoru Policejního ředitelství župy Pest (MEKTO), vozidlo zastaveno. Úkolem odsouzeného K. Š. mělo být převezení státních příslušníků třetích zemí na maďarsko-rakouské hranice, přestože věděl, že vstoupili na území Maďarska nelegálně.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený K. Š. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie) a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený K. Š. se ve spolupachatelství s dalšími osobami pro svůj finanční prospěch podílel na ilegálním převozu několika cizinců přes státní hranici. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována charakterem spáchané trestné činnosti. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení K. Š. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 5. 2024
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu