11 Tcu 34/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 31. října 2008 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. s e do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. P., rozsudkem Soudu první instance v Bruselu, Belgické království, ze dne 11. 1. 2007, sp. zn. 60. F3. 107153/06, a to pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných látek podle § 2, § 40, § 42, § 43, § 66, § 79, § 80 a § 100 trestního zákona Belgického království, k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 6 (šesti) měsíců.
Výše uvedeným pravomocným rozsudkem Soudu první instance v Bruselu, Belgické království, byl P. P. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných látek podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Belgického království a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že se dne 1. 10. 2006 pokusil provézt ve svém speciálně upraveném kufru s dvojitým dnem drogy – 2, 378 kg kokainu 90 % čistoty, přičemž byl na letišti Z., B., Belgické království, zadržen. Odsouzenému byla za provezení drog přislíbena finanční odměna ve výši 8 000,- EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení belgickým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. P. se pro svůj osobní prospěch podílel na obchodování s velkým množstvím drogy. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. října 2008
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík