11 Tcu 37/2024-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 5. 2024 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky K. P., rozsudkem Zemského soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 8. 4. 2021, sp. zn. 204 Js 388/20 120 KLs 42/20, který nabyl právní moci dne 24. 5. 2021, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Zemského soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 8. 4. 2021, sp. zn. 204 Js 388/20 120 KLs 42/20, který nabyl právní moci dne 24. 5. 2021, byl K. P. (dále též jen “odsouzený”) uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek ve větším než malém množství v souběhu s trestným činem napomáhání k obchodování s omamnými látkami ve větším než malém množství podle § 30 odst. 1 č. 4, § 29a odst. 1 č. 2, § 33 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG) a § 27, § 52, § 73 německého trestního zákoníku (StGB). Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Kleve se K. P. výše uvedené drogové trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
odsouzený, který byl v té době bez zaměstnání, si na jméno svého vedoucího pronajal v autopůjčovně ve XY motorové vozidlo tov. zn. Mercedes Benz a dne 21. 10. 2020 s ním odjel přes Prahu do Amsterdamu, kde převzal téměř 3 kg kokainu s obsahem účinné látky přes 2,2 kg CHC a ukryl jej ve speciální dutině v zadní stěně zavazadlového prostoru. Dne 22. 10. 2020 jej pak odsouzený převezl přes hraniční přechod XY do Německa, přičemž si byl vědom toho, že přes hranice převáží přibližně 3 kg kokainu za účelem jeho dalšího prodeje se ziskem. Obsah účinné látky považoval možný a s ohledem na slíbenou odměnu s jeho převozem souhlasil.
3. Dne 15. 5. 2024 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 8. 4. 2021, sp. zn. 204 Js 388/20 120 KLs 42/20, který nabyl právní moci dne 24. 5. 2021, ve vztahu k osobě K. P. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že K. P. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění Zemského soudu v Kleve totiž jednoznačně vyplývá, že se v daném případě jednalo o neoprávněný dovoz kokainu, tedy omamné látky, z cizího státu, a to za účelem její další distribuce třetím osobám. Uvedeného jednání se přitom odsouzený dopustil ve velkém rozsahu, tj. podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s rozhodnutím velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, uveřejněným pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr., v množství větším než 1.000 gramů této drogy, resp. v množství větším než 540 gramů účinné látky. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení § 4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený K. P. se dopustil úmyslné trestné činnosti obecně nebezpečné, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována především celkovým množstvím návykové látky, se kterým za účelem dosažení vlastního obohacení nakládal, když nelze pominout, že se v daném případě jednalo o množství 3 kg kokainu s obsahem 2,2 kg účinné látky, tedy o množství, které několikanásobně přesáhlo minimální hranici velkého rozsahu, která v případě kokainu podle výše citovaného stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s rozhodnutím velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, uveřejněným pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr. činí 1.000 gramů této drogy, resp. 540 gramů účinné látky.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za předmětné jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu v Kleve, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře šesti let. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení K. P. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a to i přes skutečnost, že vyjma předmětného odsouzení německým soudem doposud nebyl pravomocně odsouzen, pročež je na něho třeba hledět jako na osobu bezúhonnou. K tomuto závěru Nejvyšší soud dospěl zejména s přihlédnutím k charakteru trestné činnosti odsouzeného, celkovému množství omamné látky, s níž za účelem dosažení vlastního obohacení nakládal, jakož i druhu a výměře ukládaného trestu.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 5. 2024
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu