11 Tcu 37/2025-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 18. 6. 2025 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. C., rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 6. 3. 2023, sp. zn. 206 Ls 305 Js 60380/22, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 6. 3. 2023, sp. zn. 206 Ls 305 Js 60380/22, který nabyl právní moci 14. 3. 2023, byl R. C. uznán vinným trestným činem krádeže vloupáním v jednočinném souběhu s úmyslným ublížením na zdraví a v jednočinném souběhu s krádeží, a nebezpečným ublížením na zdraví podle § 252, § 25 odst. 2, § 53, § 52, § 223 odst. 1, § 230 odst. 1, § 242 odst. 1, § 242 odst. 2, § 224 odst. 1 bod 2 německého trestního zákona. Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený R. C., částečně s odsouzenou B., dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
1. dne 18. 11. 2022 kolem 21:20 hodin se odsouzený C. společně s odsouzenou B. rozhodli, že získají přístup do bytu H. D. H., na XY v Drážďanech, v úmyslu odcizit zde cenné předměty a peníze pro vlastní potřebu. Za tím účelem se oba vydali k bytu poškozeného, kde B. zazvonila, zatímco C. se schoval na schodišti tak, aby jej poškozený neuviděl. Poté, co poškozený otevřel dveře, požádala jej B. o sklenici vody a o použití toalety. Poškozený její žádosti vyhověl, pustil ji do bytu a zavřel dveře… Když poté požádala o kávu, poškozený chtěl jejímu přání rovněž vyhovět a odešel do kuchyně…V okamžiku, kdy opustil místnost, B. přistoupila k jídelnímu stolu a vzala peněženku poškozeného. Poškozený si toho však všiml a peněženku požadoval zpět, čehož po krátké potyčce, při které drobné mince vypadly z peněženky na podlahu, také dosáhl. Během potyčky se však B. podařilo z peněženky vytáhnout desetieurovou bankovku a strčit si ji do kapsy… Když po chvíli poškozený zjistil, že mu chybí 10 euro, opět znovu požadoval od B. jejich vrácení. Ta jeho požadavku nevyhověla, naopak se dostala do chodby bytu, otevřela vstupní dveře a vpustila dovnitř odsouzeného C., který se okamžitě vrhl na poškozeného a zasadil mu tak silný úder, že poškozený upadl. Jednání obou pachatelů bylo motivováno snahou ponechat si 10 euro, které B. odcizila. Poté vzali mobilní telefon Samsung A40 blu v hodnotě přibližně 250 euro, který rovněž ležel na stole v obývacím pokoji, a s tímto a penězi opustili místo činu.
2. Dne 19. 11. 2022 kolem 5:50 hod. odsouzený C. zranil P. S. v Drážďanech před činžovním domem v XY tím, že mu v rámci slovní hádky ohledně zaplacení taxi z bezprostřední blízkosti bezdůvodně nastříkal pepřový sprej do obličeje, v důsledku čehož poškozený utrpěl značné bolesti a poranění pravého oka.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zák. č. 427/2023 Sb. i nadále aplikuje ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (zaznamenáno do jeho evidence). V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. C. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie), přičemž toto odsouzení bylo notifikováno Rejstříku trestů dne 18. 5. 2023. Odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky [přinejmenším trestného činu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle § 178 tr. zákoníku a pokusu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 146 tr. zákoníku].
Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. C. se ze zištných důvodů dopustil zavrženíhodného jednání, kterým se chtěl na cizím majetku obohatit, porušil zájem na nedotknutelnosti obydlí a rovněž bezdůvodně narušil fyzickou integritu jiné osoby. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména způsobem jejího provedení, jednak tím, že tuto částečně spáchal s další osobou. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody.
Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. C. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 6. 2025
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu