11 Tcu 38/2025-54
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 6. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. S., rozsudkem Krajského soudu v Lleidě, Španělské království, ze dne 10. 2. 2022, č. 33/2022, sp. zn. PAB-0000031/2021, ve spojení s rozsudkem Katalánského nejvyššího soudu, Španělské království, ze dne 14. 6. 2022, č. 237, sp. zn. 132/2022, který nabyl právní moci dne 1. 7. 2022, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Krajského soudu v Lleidě, Španělské království, ze dne 10. 2. 2022, č. 33/2022, sp. zn. PAB-0000031/2021, byl P. S. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání pokračujícího trestného činu pohlavního zneužívání nezletilé osoby podle čl. 183 odst. 1, odst. 4 písm. d) ve vztahu k čl. 74 španělského trestního zákona, za což byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let se zvláštním zákazem pasivního volebního práva po dobu výkonu trestu a zákazem přiblížení se k osobě poškozené na vzdálenost nejméně 200 metrů od jejího bydliště a jakéhokoli místa, kde se poškozená zdržuje, a jakýmkoli způsobem s ní komunikovat, a to na dobu šesti let. Současně byl odsouzenému uložen podmíněný trest odnětí svobody na dobu pěti let a trest zákazu výkonu jakéhokoli placeného nebo neplaceného povolání nebo živnosti, které zahrnuje pravidelný a přímý styk s nezletilými osobami, na dobu osmi let. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal odsouzený prostřednictvím svého obhájce odvolání. O tomto řádném opravném prostředku tak následně rozhodl Katalánský nejvyšší soud, Španělské království, který svým rozsudkem ze dne 14. 6. 2022, č. 237, sp. zn. 132/2022, jenž nabyl právní moci dne 1. 7. 2022, rozhodl tak, že odvolání odsouzeného zamítl jako nedůvodné, a naopak potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu.
2. Podle skutkových zjištění Krajského soudu v Lleidě se odsouzený P. S. shora uvedené trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
zatímco během měsíce srpna roku 2018 odjela nezletilá poškozená AAAAA (pseudonym), v doprovodu svého mladšího bratra strávit několik dnů v domě odsouzeného, který se jejím dědečkem z matčiny strany, v XY, ulice XY, Španělské království, přičemž daný dům se sestává pouze z jedné ložnice s manželskou postelí, ve které spala poškozená se svým bratrem, zatímco odsouzený spal na lehátku v jídelně domu, veden záměrem uspokojit svoji sexuální touhu, porušil při opakovaných příležitostech sexuální svobodu a integritu poškozené, když využil okamžiků, kdy se s ní nacházel v místnosti o samotě, a osahával ji na prsou. V jednom případě v noci, když poškozená vstala z postele a šla na toaletu, zatímco odsouzený kouřil na terase, ji požádal, aby šla k němu blíž, což poškozená odmítla a šla si lehnout. Po několika minutách se však odsouzený odebral do jejího pokoje s cílem ukojit své pudy, nadzvedl jí tričko a nohavice kalhot, aby jí olizoval prsa a genitálie. Rovněž se jí pokusil vložit svůj jazyk do úst, což se mu nepodařilo, neboť poškozená pevně sevřela ústa. Když si odsouzený povšiml, že se bratr poškozené, který spal vedle, hýbe, svého jednání zanechal a z místnosti odešel.
3. Dne 10. 6. 2025 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Krajského soudu v Lleidě, Španělské království, ze dne 10. 2. 2022, č. 33/2022, sp. zn. PAB-0000031/2021, ve spojení s rozsudkem Katalánského nejvyššího soudu, Španělské království, ze dne 14. 6. 2022, č. 237, sp. zn. 132/2022, který nabyl právní moci dne 1. 7. 2022, ve vztahu k osobě P. S. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že P. S. je občanem České republiky, byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů dne 17. 7. 2022 (viz č. l. 22 až 23 spisu). Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zvlášť závažného zločinu sexuálního útoku podle § 185a odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění příslušného španělského soudu je totiž zřejmé, že odsouzený s jiným proti jeho seznatelné vůli vykonal jiný pohlavní styk než uvedený v § 185 tr. zákoníku (tedy jiný pohlavní styk než je soulož nebo styk provedený způsobem srovnatelným se souloží), přičemž se tohoto jednání dopustil na dítěti mladším patnácti let. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, zejména význam celospolečenského zájmu na ochraně lidské důstojnosti a svobody rozhodování v sexuální oblasti, jejž obviněný svým úmyslným jednáním porušil. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je, i přes jeho dosavadní trestní bezúhonnost, zvyšována zejména charakterem a povahou trestné činnosti, jíž se dopustil vůči osobě sobě blízké, konkrétně vůči své nezletilé vnučce, která byla v době činu ve věku pouhých třinácti let. Byť od jednání odsouzeného, za které byl pravomocně odsouzen výše citovaným rozsudkem Krajského soudu v Lleidě ve spojení s rozsudkem Katalánského nejvyššího soudu, uplynul již delší časový odstup (konkrétně cca sedm let), pro postup podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí zejména povaha a charakter jím páchané trestné činnosti, stejně jako druh a výše trestu, který mu byl za toto jednání pravomocně uložen. Jak již bylo konstatováno výše, byť je z aktuálního opisu z evidence rejstříku trestů zřejmé, že v letech 2004 a 2005 byl odsouzený na území České republiky celkem dvakrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro trestnou činnost různorodého charakteru, je třeba na něho v důsledku zahlazení obou těchto odsouzení v současné době hledět tak, jako by nebyl odsouzen.
9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Lleidě ve spojení s rozsudkem Katalánského nejvyššího soudu, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře pěti let za současného vyslovení zákazu přiblížení se k osobě poškozené a jakéhokoli způsobu komunikace s ní na dobu šesti let a trestu zákazu výkonu jakéhokoli placeného nebo neplaceného povolání nebo živnosti, které zahrnuje pravidelný a přímý styk s nezletilými osobami, na dobu osmi let. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. S. příslušným soudem Španělského království hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a to i přes delší časový odstup od spáchání dotčeného činu a dosavadní trestní bezúhonnost jeho osoby.
10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 6. 2025
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu