U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 24. dubna 2006 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státní občanky České republiky B. N., roz. P., rozsudkem Okresního soudu Spišská Nová Ves, Slovenská republika, ze dne 23. 11. 2005, sp. zn. 3 T 50/05, pro trestný čin obchodování s lidmi podle § 246 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.
Výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu Spišská Nová Ves, Slovenská republika, jenž ohledně B. N. nabyl právní moci dne 18. 2. 2006, byla tato uznána vinnou trestným činem obchodování s lidmi podle § 246 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky a byl jí za to uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří let. Podkladem pro to bylo zjištění cizozemského soudu, že dne 10. 9. 2004 kolem 20:00 hod. v obci B., okres S. N. V., po předchozí dohodě s dalšími spolupachateli poskytli V. Ž. st. 500,-Sk a balíček tabáku za účelem vyžádání jejího souhlasu s tím, aby její dcera V. Ž. ml. odjela s nimi do České republiky provozovat prostituci a následně s V. Ž. ml. nastoupili do osobního auta a odjeli směrem do České republiky, přičemž na rozcestí u obce H. byli zastaveni hlídkou policie.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení slovenským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky a byla pravomocně odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (přinejmenším trestný čin kuplířství podle § 204 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená B. N. se dopustila trestné činnosti, k jejímuž postihu Českou republiku zavazuje i mezinárodní úmluva (Mezinárodní smlouva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a vykořisťování prostituce jiného ze dne 2. 12. 1949) a čin spáchala v součinnosti s dalšími osobami.
Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří let. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. dubna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík