11 Tcu 43/2024-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. 6. 2024 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. K., rozsudkem Okresního soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 8. 3. 2022, sp. zn. 1 Ls 240 Js 10609/21, který nabyl právní moci dne 8. 3. 2022, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 8. 3. 2022, sp. zn. 1 Ls 240 Js 10609/21, který nabyl právní moci dne 8. 3. 2022, byl J. K. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným jednak trestným činem krádeže v pěti případech, vždy v jednočinném souběhu s trestným činem poškození cizí věci a dále trestným činem krádeže spáchaným ve stadiu pokusu v jednočinném souběhu s trestným činem poškození cizí věci podle § 242 odst. 1, odst. 2, § 243 odst. 1 věta druhá č. 1, č. 3, § 303 odst. 1, § 303c, § 52, § 53 německého trestního zákoníku (StGB) a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a pěti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Bayreuth se J. K. předmětné majetkové trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
1) dne 25. 8. 2021 v době mezi 09:45 a 10:45 hodin se odsouzený vloupal do osobního motorového vozidla tov. zn. Ford Focus, XY, patřícího poškozené E. H., zaparkovaného na adrese XY, XY v XY, z něhož odcizil peněženku zn. GUESS s občanským průkazem, očkovacím průkazem, osvědčením o registraci a finanční hotovostí ve výši 500 EUR, jakož i kabelku s klíči a mobilním telefonem zn. Samsung. Hodnota odcizených věcí, které si chtěl odsouzený ponechat pro sebe, činila 700 EUR, přičemž v důsledku trestného činu bylo vozidlo poškozeno a vznikla tak škoda ve výši 300 EUR. 2) dne 31. 8. 2021 v době mezi 14:15 a 14:30 hodin se odsouzený vloupal do motorového vozidla tov. zn. Toyota Verso, XY, patřícího poškozenému D. B., zaparkovaného na adrese XY, XY v XY, z něhož odcizil peněženku s osobním průkazem, řidičským průkazem, bankovní kartou a hotovostí ve výši 50 EUR. Hodnota odcizených věcí, které si chtěl odsouzený ponechat pro sebe, činila 100 EUR, přičemž v důsledku trestného činu bylo vozidlo poškozeno a vznikla tak majetková škoda ve výši 500 EUR.
3) dne 31. 8. 2021 v době mezi 17:00 a 17:12 hodin se odsouzený vloupal do motorového vozidla tov. zn. Ford C-Max, XY, patřícího poškozené G. K., zaparkovaného na adrese XY, XY v XY, z něhož odcizil peněženku se dvěma osobními doklady, řidičským průkazem a finanční hotovostí ve výši 360 EUR. Hodnota odcizených věcí, které si chtěl odsouzený ponechat pro sebe, činila 460 EUR, přičemž v důsledku trestného činu bylo vozidlo poškozeno a vznikla tak majetková škoda ve výši 300 EUR.
4) dne 20. 9. 2021 v době mezi 13:45 a 14:20 hodin se odsouzený vloupal do motorového vozidla tov. zn. Ford Focus, XY (PL), patřícího poškozené S. L., na adrese XY, XY v XY, načež hledal, zda v něm nejsou věci hodné odcizení. Oproti jeho očekávání se však ve vozidle nenacházely žádné cenné věci, pročež odsouzený ničeho neodcizil, avšak v důsledku trestného činu bylo vozidlo poškozeno a vznikla tak majetková škoda ve výši 500 EUR.
5) dne 20. 9. 2021 v době mezi 13:45 a 14:25 hodin se odsouzený vloupal do motorového vozidla tov. zn. Mercedes třídy A, XY, patřícího poškozené E. G., zaparkovaného na adrese XY, XY v XY, z něhož odcizil dvě peněženky s hotovostí v celkové výši 1.260 EUR a dvě tašky (tašku na zip a tašku přes rameno). Hodnota odcizených věcí, které si chtěl odsouzený ponechat pro sebe, činila 1.500 EUR, přičemž v důsledku trestného činu bylo vozidlo poškozeno a vznikla tak majetková škoda ve výši 500 EUR.
6) dne 20. 9. 2021 v době mezi 13:15 a 13:45 hodin se odsouzený vloupal do motorového vozidla tov. zn. BMW, XY, patřícího poškozené R. H., zaparkovaného na adrese XY, XY v XY, z něhož odcizil peněženku s finanční hotovostí v celkové hodnotě 70 EUR. Hodnota odcizených věcí, které si chtěl odsouzený ponechat pro sebe, činila 100 EUR, přičemž v důsledku trestného činu bylo vozidlo poškozeno a vznikla tak majetková škoda ve výši 500 EUR.
3. Dne 28. 5. 2024 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 8. 3. 2022, sp. zn. 1 Ls 240 Js 10609/21, který nabyl právní moci dne 8. 3. 2022, ve vztahu k osobě odsouzeného J. K. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a dané odsouzení se týká skutků, jež vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, dílem (pod bodem 4.) spáchaného ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a v případě bodu 2) též v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění německého soudu totiž jasně plyne, že si odsouzený celkem šesti dílčími útoky (jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku) přisvojil, popř. se pokusil přisvojit, cizí věc tím, že se jí zmocnil, daný čin spáchal vloupáním a způsobil jím škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000,- Kč]. Současně tímto svým jednáním poškodil cizí věc a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, přičemž v případě jednání popsaného pod bodem 2) navíc sobě nebo jiné osobě bez souhlasu oprávněného uživatele opatřil platební prostředek umožňující výběr hotovosti, který náleží jinému. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména způsobem provedení činu, když nelze pominout četnost jednotlivých útoků, kterých se odsouzený během krátkého období necelého jednoho měsíce dopustil, celkovou výši jím způsobené škody, která několikanásobně přesahuje minimální hranici škody nikoli nepatrné ve smyslu § 138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, tedy hranici 10.000 Kč, jakož ani skutečnost, že svým jednáním souběžně naplnil zákonné znaky skutkové podstaty více úmyslných trestných činů. Přehlédnout nelze ani jeho bohatou trestní minulost, neboť z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů je zřejmé, že v rozmezí let 1994 až 2008 byl na území České republiky celkem čtrnáctkrát trestně stíhán a odsouzen, a to výhradně pro trestnou činnost stejného (tedy majetkového) charakteru, byť je v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení na něho třeba (částečně) hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Vyjma České republiky však byl J. K. v roce 2013 pravomocně odsouzen rovněž v Rakousku, a to opět za trestnou činnost majetkového charakteru. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Bayreuth, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře tří let a pěti měsíců. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. K. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 6. 2024
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu