11 Tcu 44/2025-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 6. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. R., rozsudkem Okresního soudu v Soproni, Maďarsko, ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. B.295/2021/39, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Györi, Maďarsko, ze dne 9. 11. 2022, sp. zn. 3.Bf.175/2022/16, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Soproni, Maďarsko, ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. B.295/2021/39, byl J. R. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi jednorázově provedeného jako spolupachatel podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b) maďarského trestního zákoníku, za což byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a dále k trestu vyhoštění z území Maďarska na dobu šesti let. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně však odsouzený podal odvolání s tím, že svůj opravný prostředek zaměřil výhradně proti výroku o uloženém trestu. O tomto řádném opravném prostředku tak následně rozhodl Krajský soud v Györi, Maďarsko, který svým rozsudkem ze dne 9. 11. 2022, sp. zn. 3.Bf.175/2022/16, rozhodl tak, že potvrdil rozsudek Okresního soudu v Soproni, Maďarsko, ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. B.295/2021/39, tedy odvolání odsouzeného zamítl jako nedůvodné.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Soproni se odsouzený J. R. shora uvedené trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
syrští občané M. N. a S. N. pojali úmysl nelegálně cestovat ze své domovské země do západní Evropy, načež projeli několika zeměmi, když do Srbska se dostali pomocí různých pašeráků lidí, kde se v obci XY každý z nich samostatně dohodl s marockým pašerákem lidí, že jim za částku 4.000,- EUR za každého jednotlivce, jež bude složena do úschovy v Turecku, zajistí dopravu na místo určení. Poté byli M. N. a S. N. a 7 dalších syrských občanů přepraveni taxíkem z blízkosti uprchlického tábora XY do blízkosti srbsko-maďarských hranic a poté je marocký pašerák lidí v noci z 24. na 25. 6. 2021 převedl přes zelenou hranici, načež další čtyři dny čekali a šli pěšky po území Maďarska. Poté si pro ně přijel český občan J. R. v motorovém vozidle tov. zn. Fiat Ducato se slovenskou poznávací značkou XY, pronajatém na pokyn pašeráků lidí, a dne 29. 6. 2021 v odpoledních hodinách poblíž srbsko-maďarských hranic, pravděpodobně v oblasti XY (XY), je za příslib finanční odměny 10.000,- Kč vyzvedl s cílem nelegálně tyto migranty ze třetích zemí, kteří neměli doklady opravňující je ke vstupu a pobytu v členských státech Schengenu, převézt do Rakouska. Poté se s nimi odsouzený vydal podle pokynů pašeráka lidí, kterého poznal jako „D.“, směrem k maďarsko-rakouským hranicím, přičemž migranti cestovali v nákladovém prostoru vozidla, který nebyl vhodný pro přepravu cestujících. Během své cesty odsouzený pravidelně udržoval kontakt se svým klientem prostřednictvím aplikace WhatsApp na svém telefonu zn. Huawei s číslem IMEI 869879037326532, do kterého byla vložena SIM karta zn. Vodafone s číslem XY. Dne 29. 6. 2021 v 19:45 hodin na základě informací od oddělení nelegální migrace oddělení mezinárodní kriminality Národní zpravodajské služby zastavili hlídkoví policisté Oddělení policie v Soproni na úseku silnice č. XY segmentu XY kilometrů na okraji obce XY dodávku Fiat Ducato se slovenskou registrační značkou XY, kterou řídil odsouzený, načež během provedené kontroly bylo v nákladovém prostoru vozidla nalezeno 9 syrských občanů.
3. Dne 16. 6. 2025 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Soproni, Maďarsko, ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. B.295/2021/39, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Györi, Maďarsko, ze dne 9. 11. 2022, sp. zn. 3.Bf.175/2022/16, který nabyl právní moci téhož dne, ve vztahu k osobě J. R. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. R. je občanem České republiky, byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému Rejstříku trestů dne 14. 11. 2022 (viz č. l. 8 spisu). Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, spáchaného ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění příslušného maďarského soudu je totiž zřejmé, že odsouzený se společným jednáním s další osobou pokusil jinému umožnit či mu pomáhat nedovoleně překročit státní hranici a daný čin spáchal za úplatu. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku odsouzený spáchal závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že se podílel na pašování většího počtu osob, které nebyly státními příslušníky žádného z členských států Evropské unie, na území Evropské unie. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména celkovým počtem osob, které jím měly být na území Evropské unie pašovány, když se jednalo celkem o devět jedinců. Přehlédnout nelze ani jeho bohatou trestní minulost, neboť z aktuálního opisu z evidence rejstříku trestů je zřejmé, že v rozmezí let 2001 až 2014 byl na území České republiky celkem čtrnáctkrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro trestnou činnost různorodého charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně byl J. R. v roce 2022 jedenkrát pravomocně odsouzen za další trestnou činnost drogového charakteru též na území Maďarské republiky. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Soproni ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Györi, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře tří let doplněný trestem vyhoštění z území maďarského státu na dobu šesti let. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. R. příslušným soudem Maďarské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 6. 2025
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu