11 Tcu 46/2023-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 12. 4. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. Š., nar. XY ve XY, okres XY, rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 14. 11. 2019, sp. zn. 220 Ds 382 Js 22449/19, a to pro trestný čin krádeže ve 3 případech, pokus trestného činu krádeže se zbraněmi a trestné činy poškození věci a padělání listin v jednočinném souběhu s úmyslným řízením bez řidičského oprávnění v jednočinném souběhu s krádeží, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 4 (čtyř) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky M. Š., nar. XY ve XY, okres XY, rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 14. 11. 2019, sp. zn. 220 Ds 382 Js 22449/19, a to pro trestný čin nedovoleného držení omamných prostředků podle příslušných ustanovení německého trestního zákona a zákona o nakládání s omamnými prostředky, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) měsíců, se zamítá.
Rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 14. 11. 2019, sp. zn. 220 Ds 382 Js 22449/19, který nabyl právní moci téhož dne, byl M. Š. uznán vinným trestnými činy krádeže ve 3 případech, pokusem trestného činu krádeže se zbraněmi a trestnými činy poškození věci a padělání listin v jednočinném souběhu s úmyslným řízením bez řidičského oprávnění v jednočinném souběhu s nedovoleným držením omamných prostředků v jednočinném souběhu s krádeží podle §§ 242 odst. 1, 243 odst. 1, věta 2 body 1, 2, 3, 244 odst. 1 bod 1a, odst. 2, 303 odst. 1, 303 c, 22, 23, 25 odst. 1, 52, 53, 73, 73 c, 74 německého trestního zákona, § 21 odst. 1 č. 1 zákona o silniční dopravě a §§ 1 odst. 1, 3 odst. 1 bod 1 ve spojení s přílohou II, 29 odst. 1 č. 3, 33 zákona o nakládání s omamnými prostředky, za což byl odsouzen k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. Š. trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že v již blíže nezjištěné době, nejpozději před 28. 4. 2019, se rozhodl krádežemi zajišťovat minimálně částečné financování životních potřeb a konzumace drog. Za tímto účelem spáchal z důvodu závislosti na omamných látkách níže uvedené činy: 1. v době od 28. 4. 2019, 19:00 hod. do 29. 4. 2019, 6:30 hod., poté, co pomocí neznámého nástroje vypáčil uzamčenou garáž na adrese XY v XY, odcizil z této trekingové kolo, zn. Focus, černé barvy, dvě lahve červeného vína, karton sektu Rotkäppchen, akumulátorový šroubovák zn. Bosch, zimní bundu, černé barvy s potiskem na zádech „novatic“ v celkové hodnotě cca 1.300 euro,
2. dne 29. 4. 2019 v 08:30 hod. se odsouzený, který měl na svém opasku upevněný a připravený jednoruční zavírací kapesní nůž, před obytným domem na adrese XY v XY, pojal záměr odcizit helmu na motocykl v hodnotě přinejmenším 60 euro tak, že pomocí šroubováku vypáčil uzamčený kufr u skútru s reg. zn. XY, který byl zaparkovaný před obytným domem, a helmu vyjmul. Když ji však chtěl uschovat do pytle, byl jejím majitelem, M. F., vyzván, aby ji vrátil zpět, což učinil a následně utekl směrem do ulice XY,
3. dne 29. 4. 2019 ve 22:00 hod. pomocí akumulátorové vrtačky vyvrtal zámek dveří do bytu, který využíval do března/do počátku dubna 2019, na adrese XY v XY, aby se dostal dovnitř. Tímto vznikla škoda ve výši cca 720 euro,
4. dne 17. 6. 2019 v nezjištěné době mezi 04:30 a 23:30 hod., společně se zvlášť stíhanou J. J., odcizil z parkoviště pro pendlery Uhyst, XY registrační značky XY z tam zaparkovaného osobního automobilu VW Passat poškozeného D. H., aby tyto značky použil pro svou potřebu,
5. dne 17. 6. 2019 ve 23:30 hod. odsouzený společně se zvlášť stíhanou J. J., na úrovni obytného domu číslo 15 v ulici XY v XY, odcizil na chodníku odstavená dvě jízdní kola, černé barvy zn. Raleigh a Staiger v celkové hodnotě ve výši minimálně 1.666 euro, a to tak, že oba přijeli na místo osobním automobilem Ford Transit, VIN: XY, bílé barvy, otevřeli jak zadní, tak i boční dveře a postupně obě jízdní kola naložili. Odsouzený poté vyměnil české registrační značky XY, patřící k osobnímu automobilu za registrační značky XY, které byly předtím odcizeny na parkovišti pro pendlery Uhyst. Poté s vozidlem odjel směrem do ulice XY, ačkoli věděl, že nevlastní platné řidičské oprávnění.
Současně s sebou vezl 0,37 gramů Chrystal Meth, ačkoliv mu bylo známo, že nevlastní povolení nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky.
6. dne 3. 6. 2019 ve 20:44 hod. odcizil z podzemní garáže centra XY na adrese XY v XY, osobní automobil Chrysler Le Baron s reg. zn. XY, poté, co nezjištěným způsobem vnikl do podzemní garáže a po manipulaci se zámkem zapalování osobním automobilem odjel.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 se použije obdobně.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. Š. je občanem České republiky a byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie).
Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, která se týká skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 zákona (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona zamítne.
S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o odsouzení pro jednání, v němž jsou v případě M. Š. spatřovány trestné činy krádeže ve 3 případech, pokus trestného činu krádeže se zbraněmi, a trestné činy poškození věci a padělání listin v jednočinném souběhu s úmyslným řízením bez řidičského oprávnění v jednočinném souběhu s krádeží, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona a zákona o silniční dopravě, tak v tomto případě se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky, a to trestných činů krádeže podle § 205 tr. zákoníku, poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle § 178 tr. zákoníku. V tomto rozsahu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci [ad body 1.) – 4.), a zčásti bod 5), a 6) cizozemského rozsudku] jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. Š. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým způsobili vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je dále zvyšována tím, že se této dopustil více útoky, částečně ve vzájemné součinnosti s další osobou, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Přitom rozhodl tak, že část trestu odnětí svobody u M. Š., ohledně něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, činí trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 4 (čtyř) měsíců, a to s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků.
S poukazem na shora uvedené však podle Nejvyššího soudu podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě jednání odsouzeného M. Š. popsaného v té části bodu 5) rozsudku, v níž je spatřován trestný čin nedovoleného držení omamných prostředků, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona a zákona o nakládání s omamnými prostředky, spočívající v podstatě v tom, že….“Odsouzený dále s sebou vezl 0,37 gramů Chrystal Meth, ačkoliv mu bylo známo, že nevlastní povolení nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky“.
Pokud jde o v úvahu přicházející trestný čin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 tr. zákoníku České republiky, s poukazem na závěry stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek a přílohy k němu, se za množství „větší než malé“ ve smyslu § 284 odst. 1, 2 tr. zákoníku považuje 1,5 g drogy pervitinu o obsahu účinné psychotropní látky minimálně 0,5 g či 0,6 g soli hydrochloridu metamfetaminu. Ze skutkových zjištění cizozemského soudu nicméně toliko vyplývá, že „množství převážené drogy Chrystal Meth činilo 0,37 gramů“. Je tak zřejmé, že množství drogy přechovávané pro svou potřebu nenaplnilo zákonný znak množství „větší než malé“.
Protože v úvahu nepřichází použití ani jiné skutkové podstaty obsažené v trestním zákoníku České republiky, tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle § 4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení v této části (tj. ohledně tohoto skutku) a za něj odpovídajícího trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) měsíců zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 4. 2023
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu