11 Tcu 47/2025-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 6. 8. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky Z. Č., rozsudkem Okresního soudu v Soproni, Maďarsko, ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. B.194/2022/3, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Soproni, Maďarsko, ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. B.194/2022/3, který nabyl právní moci téhož dne, byl Z. Č. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi (jednorázového pašování lidí) podle § 353 odst. 1, odst. 3 písm. a) maďarského trestního zákoníku jako spolupachatel podle § 13 odst. 3 maďarského trestního zákoníku. Za to byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, dále k trestu vyhoštění z území Maďarska na dobu osmi let a k trestu zákazu propadnutí věci v podobě mobilního telefonu zn. Samsung se SIM kartou.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Soproni se odsouzený Z. Č. shora uvedené trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
na žádost svého známého z České republiky přijel odsouzený Z. Č. do Maďarska s pronajatým uzavřeným nákladním motorovým vozidlem tov. zn. Renault Master s českou registrační značkou XY, který mu jeho známý za tímto účelem zapůjčil, s cílem přepravit odtud nelegální migranty. Odsouzený na základě souřadnic, které získal od svého známého prostřednictvím aplikace WhatsApp, vyzvedl celkem 29 pákistánských, afghánských a indických občanů v zalesněné oblasti poblíž srbsko-maďarských hranic, někde v oblasti XY, a naložil je do nákladového prostoru uzavřeného nákladního vozu, který řídil, když migrantům otevřel dveře a pak je za nimi zase zavřel. Poté se vydal na cestu s cílem přepravit migranty ze třetích zemí, kteří neměli doklady opravňující je ke vstupu a pobytu v členských státech schengenského prostoru, na maďarsko-rakouskou hranici. Odsouzený jel s nákladním vozem po trase XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY směrem k maďarsko-rakouským hranicím, přičemž migranty převážel v uzavřeném nákladním prostoru odděleném od kabiny řidiče a během cesty se zastavil pouze na několik minut, aby si odešel na toaletu. V uzavřeném, tmavém nákladovém prostoru o rozměrech 3,65 m x 1,8 m x 1,75 m (cca 0,4 mł/osoba) pouze se dvěma větracími otvory o průměru 10 cm, který byl určen k přepravě zboží a nebyl vybaven sedadly ani bezpečnostním vybavením, a proto nebyl vhodný pro přepravu cestujících, cestovali migranti namačkaní, stáli nebo seděli na podlaze a neměli k dispozici dostatečné množství vzduchu. Migranti také proto odstranili gumové těsnění z jedněch z bočních dveří. Cesta v nákladovém prostoru bez vzduchu způsobila migrantům, kteří měli jen málo vody, jakož i vzhledem k počtu přepravovaných osob, zbytečné utrpení, a to dokonce více než nepříjemnosti, které by jinak cestu doprovázely, a to i přesto, že se nákladový prostor vozidla kvůli brzkému rannímu odjezdu ještě výrazně neohřál. Dne 25. 7. 2022 v 08:15 hodin provedli zaměstnanci policejního oddělení v XY kontrolu nákladního motorového vozidla tov. zn. Renault Master řízeného odsouzeným Z. Č. na sjezdu XY z dálnice M85, při které v nákladovém prostoru vozidla zjistili 29 migrantů mužského pohlaví. Během operace zpocení migranti požádali policii, aby nezavírala dveře nákladového prostoru, a také je požádali o vodu.
3. Dne 9. 7. 2025 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Soproni, Maďarsko, ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. B.194/2022/3, který nabyl právní moci téhož dne, ve vztahu k osobě Z. Č. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že Z. Č. je občanem České republiky, byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů dne 1. 8. 2022 (viz č. l. 7 spisu). Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zločinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění příslušného maďarského soudu je totiž zřejmé, že odsouzený svým jednáním jinému pomáhal nedovoleně překročit státní hranici, přičemž takovým činem vystavil nelidskému nebo ponižujícímu zacházení větší počet osob. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku odsouzený spáchal závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že se podílel na pašování většího počtu osob, které nebyly státními příslušníky žádného z členských států Evropské unie, na území Evropské unie. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována nejen celkovým počtem osob, které jím měly být na území Evropské unie pašovány, když se jednalo celkem o dvacet devět jedinců, ale též ne zcela humánním způsobem realizace tohoto nelegálního transportu (když migrující osoby byly převáženy v nákladním prostoru dodávkového vozu, byly namačkány v těsném prostoru čítajícím cca 0,4 mł na jednu osobu, bez zajištění dostatečného množství vzduchu a vody). Přehlédnout nelze ani jeho bohatou trestní minulost, neboť z aktuálního opisu z evidence rejstříku trestů je zřejmé, že v rozmezí let 1998 až 2024 byl na území České republiky celkem desetkrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro trestnou činnost různorodého charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Soproni, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře čtyř let doplněný trestem vyhoštění z území maďarského státu na dobu osmi let a trestem propadnutí věci. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení Z. Č. příslušným soudem Maďarské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 8. 2025
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu