11 Tcu 53/2025-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 6. 8. 2025 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, L. U., rozsudkem Okresního soudu v Csorne, Maďarská republika, ze dne 14. 7. 2022, sp. zn. B.69/2022/35, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Rozsudkem Okresního soudu v Csorne, Maďarská republika, ze dne 14. 7. 2022, sp. zn. B.69/2022/35, který nabyl právní moci téhož dne, byl L. U. uznán vinným trestným činem obchodování s lidmi podle článku 353 odstavec 1, odstavec 2 písmeno b) trestního zákoníku Maďarské republiky a byl za něj odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 4 (čtyř) měsíců a k trestu vyhoštění z území Maďarska na 4 (čtyři) léta a 8 (osm) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se L. U. s další osobou dopustil trestné činnosti tím, že:
Dne 28. ledna 2022 chtěli obžalovaný č. I, D. H. L., a obžalovaný č. II, L. U., převézt na maďarsko-rakouské hranice 8 syrských občanů (včetně S. M. a A. A.), kteří nelegálně pobývali v Maďarsku. Nelegální imigranti se nacházeli ve vozidle, které řídil obžalovaný č. II, L. U., zatímco obžalovaný č. I, D. H. L., s přepravou asistoval tím, že jel přímo před druhým vozidlem a fungoval jako hlídka a předjezdec.
Dne 28. ledna 2022 v 11:45 hodin zastavili hlídkující policisté Policejního oddělení v XY na okraji obce XY v kilometrickém úseku XY silnice číslo XY český osobní automobil značky Škoda Fabia se státní poznávací značkou XY, řízený obžalovaným č. I, D. H. L., vlastněný společností Game Auto s. r. o., a maďarský Opel Crossland X se státní poznávací značkou XY, vlastněný společností Bosla Kft., řízený obžalovaným č. II, L. U., který jel těsně za ním.
Zasahující policisté v prostoru pro cestující v osobním voze Opel, který řídil obžalovaný č. II, L. U., našli 6 osob a v kufru 2 muže, kteří se označili za syrské občany. Během policejní akce bylo zjištěno, že cizinci, kteří byli spolujezdci ve vozidlech, neměli potřebné doklady pro vstup a pobyt v členských státech Schengenu.
Osm syrských občanů, přepravovaných obžalovaným č. I, D. H. L., a obžalovaným č. II, L. U., dorazilo do Srbska již dříve, kde pobývali v uprchlickém táboře ve městě XY. S pomocí pašeráka lidí – na základě GPS souřadnic obdržených telefonicky – se cizí občané dostali ze Srbska do Maďarska překročením plotu, který byl zřízený na státní hranici. Nelegální migranti v doprovodu pašeráka lidí několik hodin šli zalesněnými oblastmi až na místo, kde na pokyn svého afghánského doprovodu nastoupili do vozidla řízeného obžalovaným č. II, L. U. Obžalovaní, jednající na pokyn svého klienta, měli přepravit cizí občany vozidlem na maďarsko-rakouské hranice. Nelegální migranti museli afghánskému pašerákovi, který jim pomáhal, zaplatit každý 1.500,- EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zák. č. 427/2023 Sb. i nadále aplikuje ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (zaznamenáno do jeho evidence). V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený L. U. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie), přičemž toto odsouzení bylo notifikováno Rejstříku trestů dne 21. 7. 2022 (viz č. l. 2 spisu). Odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. U. se podílel na ilegálním převozu osmi cizinců přes státní hranici. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována charakterem trestné činnosti, zejména tím, že nelegálně přepravoval více osob ze země ležící mimo hranice Evropské unie, které se snažily nezákonně pobývat na území státu Evropské unie, odsouzený jednal v součinnosti s další osobou a na pokyn třetí osoby, tedy dopustil se svého jednání plánovitě a koordinovaně. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. U. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 8. 2025
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu
Vypracoval: JUDr. Ladislav Koudelka, Ph.D. soudce