11 Tcu 55/2025-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 6. 8. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se do rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. Š., rozsudkem Prvoinstančního soudu v Tr?ndelag tingrett, Norské království, ze dne 16. 10. 2023, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Frostating, Norské království, ze dne 22. 1. 2024, sp. zn. 23-171458AST, který nabyl právní moci dne 9. 2. 2024.
1. Rozsudkem Prvoinstančního soudu v Tr?ndelag tingrett, Norské království, ze dne 16. 10. 2023, byl R. Š. (dále též jen “odsouzený”) uznán vinným jednak trestným činem nezákonného držení drog podle § 232 článku 1 a § 231 článku 1 norského trestního zákona (jednání pod bodem I.), dále trestným činem ublížení na zdraví, omezení tělesných funkcí nebo přivození bezvědomí či podobného stavu druhé osoby podle § 273 norského trestního zákona (jednání pod bodem II.), trestným činem omezování osobní svobody zavíráním, únosem nebo jiným nezákonným způsobem podle § 254 norského trestního zákona (jednání pod bodem III.), trestným činem ovlivňování jednání veřejného činitele výhrůžkami tak, aby prováděl nebo naopak neprováděl výkon veřejné služby, případně snaha o uvedené, případně oplácení úkonů patřících k výkonu veřejné služby podle § 155 norského trestního zákona (jednání pod bodem IV.) a trestným činem použití násilí vůči jiné osobě nebo jiného fyzického ohrožení podle § 271 norského trestního zákona (jednání pod bodem V.). Za to byl soudem prvního stupně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců. Proti tomuto rozsudku soudu prvního však podal R. Š. řádně a včas odvolání. Tento řádný opravný prostředek tak následně projednal Krajský soud Frostating, Norské království, který svým rozsudkem ze dne 22. 1. 2024, sp. zn. 23-171458AST, který nabyl právní moci dne 9. 2. 2024, rozhodl tak, že zvýšil nepodmíněný trest odnětí svobody, který byl odsouzenému původně uložen, a to na jeden rok a pět měsíců, zatímco v ostatních částech zůstal napadený rozsudek Prvoinstančního soudu v Tr?ndelag tingrett nedotčen, resp. byl rozhodnutím odvolacího soudu potvrzen.
2. Podle skutkových zjištění Prvoinstančního soudu v Tr?ndelag tingrett se R. Š. výše uvedené trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
I. dne 31. 8. 2022 v 07:41 hodin na adrese XY v XY měl odsouzený u sebe v kapse kalhot 73 gramů amfetaminu, II. v noci na 31. 8. 2022 na adrese XY v XY se odsouzený dopustil násilí na poškozeném J. J. S. tím, že ho opakovaně udeřil a kopl do obličeje a těla, v důsledku čehož poškozený utrpěl mimo jiné zlomeninu nosu, zlomeninu žeber, otřes mozku a menší krvácení sliznic v obou očích, III. v době od 30. 8. 2022 ve 23:45 do 31. 8. v 05:00 hodin na adrese XY v XY odsouzený držel v bytě poškozeného J. J. S. za použití násilí a výhrůžek násilím v případě, že by dotyčný byt opustil, IV. dne 31. 8. 2022 v 08:00 na adrese XY v XY během zatýkání odsouzený řekl zasahujícímu policistovi S., že ho zmlátí a že ho klidně srazí k zemi, V. dne 26. 11. 2022 v 00:20 hodin v podniku XY na adrese XY v XY odsouzený, jenž byl v té době v podnapilém stavu, uhodil hlavou a opakovaně i rukama do obličeje hlídače klubu, poškozeného M. B., který jednáním odsouzeného nebyl vážně zraněn, neboť po incidentu měl jen rudé skvrny na obličeji.
3. Dne 14. 7. 2025 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidence přestupků, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Prvoinstančního soudu v Tr?ndelag tingrett, Norské království, ze dne 16. 10. 2023, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Frostating, Norské království, ze dne 22. 1. 2024, sp. zn. 23-171458AST, který nabyl právní moci dne 9. 2. 2024, ve vztahu k osobě R. Š. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4 odst. 2 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4 odst. 2 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se do rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu Evropské unie, nejde-li o odsouzení soudem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nebo mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do rejstříku trestů je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že R. Š. je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného než členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Norského království. Předmětné odsouzení se navíc týká více skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2, odst. 3 tr.
zákoníku (jednání pod bodem I.), dále přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod bodem II.), přečinu omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod bodem III.), přečinu vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle § 324 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku (jednání pod bodem IV.) a přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod bodem V.). Ze skutkových zjištění Prvoinstančního soudu v Tr?ndelag tingrett, která byla jako správná potvrzena rozsudkem Krajského soudu Frostating, Norské království, totiž jednoznančně vyplývá, že se v případě jednání popsaného pod bodem I.
jednalo o neoprávněné přechovávání pro vlastní potřebu v množství větším než malém jiné omamné nebo psychotropní látky než uvedené v § 284 odst. 1 tr. zákoníku, konkrétně 73 gramů metamfetaminu (zvaného pervitin), který je psychotropní látkou. Odsouzený přitom daný čin spáchal ve větším rozsahu, tj. podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s rozhodnutím velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, uveřejněným pod č. 44/2013 Sb. rozh.
tr., v množství větším než 15 gramů metamfetaminu. V případě jednání popsaného pod bodem II. pak bylo naopak norskými soudy zjištěno, že odsouzený jinému úmyslně ublížil na zdraví, v případě jednání popsaného pod bodem III. jinému bez oprávnění bránil užívat osobní svobody, v případě jednání popsaného pod bodem IV. jinému, konkrétně proti němu zasahujícímu policistovi, vyhrožoval ublížením na zdraví, a to pro výkon pravomoci orgánu veřejné moci, a konečně v případě jednání popsaného pod bodem V.
se na místě veřejnosti přístupném (v prostoru noční diskotéky) dopustil hrubé neslušnosti tím, že (fyzicky) napadl jiného (konkrétně osobu zajišťující ostrahu nočního klubu). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4 odst. 2 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený R. Š. se mimo jiné dopustil drogové trestné činnosti, tedy úmyslné trestné činnosti obecně nebezpečné, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována především skutečností, že svým jednáním naplnil zákonné znaky více úmyslných trestných činů, navíc v případě jednání popsaného pod body I. až IV. během velmi krátké doby cca jednoho dne. Pominout nelze ani celkové množství psychotropní látky, jíž v rámci jednání popsaného pod bodem I. neoprávněně, a to pravděpodobně pro vlastní potřebu (když nebyl prokázán opak), odsouzený držel (přechovával). V daném případě se jednalo o celkové množství 73 gramů metamfetaminu (zvaného pervitin), tedy o množství, které významným způsobem (více něž čtyřnásobně) přesáhlo minimální hranici většího rozsahu, která v případě pervitinu podle výše citovaného stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s rozhodnutím velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, uveřejněným pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr., činí 15 gramů této látky (drogy).
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jimiž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Prvoinstančního soudu v Tr?ndelag tingrett ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Frostating, uložena nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku a pěti měsíců. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. Š. příslušným soudem Norského království hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, resp. aby byly údaje o tomto odsouzení soudem jiného než členského státu Evropské unie zaznamenány do českého rejstříku trestů, a to i přes skutečnost, že jmenovaný doposud nebyl českým ani cizozemským soudem pravomocně odsouzen za jakoukoli další trestnou činnost, a jedná se tak o osobu dosud bezúhonnou.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 8. 2025
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu