11 Tcu 6/2013-8
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. března 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :
Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. J. rozsudkem Okresního soudu v Rijece, Chorvatská republika, ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. Ksm-143/09, který nabyl právní moci dne 19. 5. 2010, a to pro trestný čin proti pohlavní svobodě a mravům – zneužití dětí nebo mladistvých pro pornografii podle čl. 196 odst. 1 chorvatského trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Rijece ze dne 10. 12. 2009 byl J. J. uznán vinným trestným činem proti pohlavní svobodě a mravům – zneužití dětí nebo mladistvých pro pornografii a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Okresního soudu v Rijece tím, že v době od 4. do 6. 7. 2009 v obci B., na pláži Z. za účelem pořízení snímků s pornografickou tématikou pomocí digitálního fotoaparátu zn. Panasonic DMC-TZ 2 vyfotil 37 neznámých dívek a 3 neznámé chlapce ve věku dva až osm let, kteří se koupali na uvedené pláži, při tom se soustředil na jejich nahá těla, pohlavní orgány a hýždě, přičemž pořídil celkem 1877 takových snímků, které uložil na tři paměťové karty zn. Ingston, Opiumex a Intenso.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení chorvatským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu Evropské unie, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 5 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. J. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně mravního vývoje dětí ochraně dětí před sexuálním zneužíváním. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o počet vytvořených snímků), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. března 2013
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch