11 Tcu 61/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. července 2010 v neveřejném zasedání žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky o povolení průvozu předávaného R. D. , z Německé spolkové republiky přes území České republiky do Slovenské republiky, k výkonu trestu odnětí svobody v délce 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců, podle § 422 odst. 1 tr. řádu a čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob (publikované pod č. 553/1992 Sb.) t a k t o :
I Povoluje se průvoz předávaného R. D. , přes území České republiky z Německé spolkové republiky do Slovenské republiky, k výkonu zbytku trestu odnětí svobody v délce 3 (tří) let 2 (dvou) měsíců, uloženého mu pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Martině, sp. zn. 12 T/19/2006 ze dne 18. 8. 2009, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Žilině, sp. zn. 3 To/165/2009 ze dne 28. 1. 2010.
II. Po dobu průvozu bude předávaná osoba držena ve vazbě.
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo žádostí ze dne 20. 7. 2010, pod sp. zn. 20188/2010-8305-SJ na základě čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 13. června 2002, o Evropském zatýkacím rozkazu a postupech při předávání mezi členskými státy, o povolení průvozu slovenského občana R. D. , státního občana Slovenské republiky, z území Německa na území Slovenské republiky s mezipřistáním v Praze.
Slovenská strana k žádosti doložila kopii Evropského zatýkacího rozkazu, ze které plyne, že jmenovaný byl odsouzen za 1) spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 a 2) spáchání trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 písm. a) zákona č. 140/1961 Zb., Trestního zákona Slovenské republiky.
Těchto trestných činů se předávaný dopustil tím, že v bodě ad 1) a) v přesně nezjištěném dni v listopadu a prosinci 2001 v úmyslu vylákat od bývalých manželů V. G. a H. G. převod členských práv a povinností k třípokojovému družstevnímu bytu na ul. Š. v M. ,
b) obviněný R. D. a R. K. na ul. Š. , slíbili V. G. jednopokojový nájemní byt, vyplacení sumy do ceny třípokojového a zaplacení nedoplatků spojených s bytem na Okresním stavebním družstvě v M. Následující den obviněný D. a R. P. na téže adrese slíbili V. G. jednopokojový byt, ve vlastnictví obviněného D. , který měl být volný za tři měsíce na ul. T. , přičemž obviněný D. tento byt nevlastnil, neboť pravým vlastníkem bytu byl V. P. , který obviněného D. , stejně jako R. K. a R. P. vůbec neznal, přičemž R. P. ho přesvědčoval, aby byt rychle vyměnil, protože bude z něho vystěhovaný na základě rozhodnutí soudu. Obviněný D. spolu s R. P. a R. K. slíbili H. G. v přesně nezjištěný den v M. vyplacení sumy 3.983,27 € (120.000,- Sk) a zabezpečení jednopokojového bytu v M. na P. , jejímu bývalému manželovi V. G. , bez kterých by převod členských práv k bytu nepodepsala,
c) dne 13. 12. 2001 na Okresním stavebním bytovém družstvu v M. V. G. a H. G. uzavřeli dohodu rozvedených manželů o zániku práva společného nájmu družstevního bytu na ul. Š. v M. s tím, že jediným nájemcem zůstává H. G. a V. G. si nenárokoval náhradní byt ani ubytování. Následně H. G. po vyplacení sumy 3.983,27 € a nedoplatků spojených s bytem R. K. , s ním uzavřela smlouvu o převodu členských práv a povinností k tomuto bytu, přičemž R. K. už dne 23. 1. 2002 převedl členská práva a nájemné k tomuto bytu na J. F. za 12.281,75 €, přičemž V. G. jednopokojový byt nezabezpečil, protože byt na ul. T. obviněný R. D. nikdy ve vlastnictví ani v užívání neměl, čímž na R. K. byla převedena členská práva k tomuto bytu a nájemné v tržní hodnotě 12.281,75 € ke škodě V. G. a H. G. , které však R. K. zaplatil sumu 3.983,27 € a uhradil nedoplatky spojené s bytem v částce 2.253,50 €,
v bodě ad 2) dne 13. 12. 2001 navrhl V. G. uskladnění jeho osobních věcí a majetku, který si vystěhoval z bytu na ul. F. Š. v rodinném domě na ul. Š. ve V. , kde je poškozený skutečně uskladnil a následně je bez souhlasu majitele rozprodal, čímž V. G. způsobil škodu ve výši 330,88 €.
Na základě předložené žádosti a Evropského zatýkacího rozkazu, vydaného Okresním soudem v Martině, sp. zn. 12 T/19/2006 ze dne 16. 6. 2010, Nejvyšší soud konstatuje, že podmínky pro povolení průvozu předpokládané ust. § 422 odst. 1 tr. řádu jsou splněny, a proto průvoz předávané osoby povolil.
Po dobu průvozu bude předávaná osoba držena ve vazbě.
Poučení : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. července 2010
Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman