Nejvyšší soud Usnesení trestní

11 Tcu 62/2008

ze dne 2008-12-18
ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.62.2008.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 18. prosince 2008 v neveřejném

zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení

cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. s e do evidence Rejstříku trestů

zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. H., rozsudkem Zemského

soudu ve Feldkirchu, Rakouská republika, ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 24 Hv

146/07, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu v Innsbrucku, Rakouská

republika, ze dne 7. 5. 2008, sp. zn. 6 Bs 176/08w, pro trestný čin krádeže

dílem dokonané, dílem ve stádiu pokusu podle § 15 odst. 1, § 127, § 128 odst. 1

č. 2 a 4, § 130 druhá věta první případ, trestního zákona Rakouské republiky, k

trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu ve Feldkirchu, Rakouská republika, jenž

nabyl ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu v Innsbrucku, Rakouská

republika, právní moci dne 7. května 2008, byl R. H. uznán vinným trestným

činem krádeže dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle shora uvedených

ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí

svobody v trvání tří roků.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v

podstatě tak, že v blíže nezjištěném období mezi roky 2001 a 2003, v přibližně

dvouměsíčních odstupech, na různých místech ve V., T. a S., Rakouská republika,

v několika desítkách případů za pomoci pinzety a drátku odcizil (nebo se o to

pokusil) z kostelních schránek na milodary menší finanční částky, celkem

přibližně 18 000,- EUR.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č.

269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České

republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení rakouských soudů do

evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné

podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České

republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se

do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České

republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle

právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu

a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud

Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku

trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení

soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že

odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským

soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i

podle příslušných právních předpisů České republiky (pokus trestného činu

krádeže podle § 247 tr. zák. a § 8 odst. 1 tr. zák. a trestný čin krádeže

podle § 247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst.

2 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. H.

se opakovaně dopouštěl majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší

škodu na cizím majetku. Nelze přehlédnout ani délku doby páchání trestné

činnosti a způsob jejího provádění. Odsouzený navíc již byl pro obdobnou

majetkovou trestnou činnost potrestán (českými, ale také německými a

švýcarskými soudy). Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho

činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh

trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze

tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti

činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva

spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. prosince 2008

Předseda

senátu: JUDr.

Antonín Draštík