11 Tcu 63/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 18. prosince 2008 v neveřejném
zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení
cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění
pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o
odsouzení občana České republiky T. B., rozsudkem Zemského soudu pro trestní
záležitosti Vídeň, Rakouská republika, ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 81 Hv 5/08,
a to pro spáchání trestného činu krádeže vloupáním podle § 127 a § 129 č. 1
trestního zákoníku Rakouské republiky, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v
délce trvání 2 (dvou) let.
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu pro trestní záležitosti Vídeň, Rakouská
republika, který nabyl právní moci dnem 30. 4. 2008, byl T. B. uznán vinným ze
spáchání trestného činu krádeže vloupáním dle shora uvedených ustanovení
trestního zákoníku Rakouské republiky a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí
svobody v délce trvání dvou let. Odsouzenému byla rovněž uložena povinnost ve
smyslu § 389 odst. 1 tr. ř. uhrazení nákladů trestního řízení.
Podle zjištění soudu se odsouzený uvedené trestné činnosti dopustil tím, že
ve dnech od 15. – 16. 1. 2008 spolu se spolupachatelem M. C. a pomocníkem R. P.
odcizil vloupáním se do dopravních prostředků zde nalezené věci v celkové
hodnotě nepřesahující částku 3.000,-- Euro. Jmenovaný se předmětných krádeží
dopustil tím, že:
- dne 15. 1. 2008 odcizil z auta firmy J. I. nevigační přístroj „MIO
Digi-Waler“ s nabíjecím kabelem,
- dne 15. 1. 2008 odcizil z automobilu Ch. L. tašku na laptop, v níž se
nacházel úřední materiál, a dále kapesní nůž a Nokia – komunikátor,
- dne 16. 1. 2008 odcizil z automobilu G. S. navigační přístroj značky Becker s
držákem, dále nabíjecí přístroj a digitální kameru Olympus.
Ve všech případech se odsouzený dostal do osobních automobilů rozbitím
postranních oken, v úmyslu neoprávněného přivlastnění si odcizených věcí.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 4. 12. 2008,
pod sp. zn. 2067/2008-MOT-T/5, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o
Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen
„Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do
evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu
soudu dne 10. 12. 2008.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro
zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti
České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají
údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se
týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do
evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o
odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení
cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4
zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou
splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený T. B.
je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení
se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných
právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák.).
V posuzované věci jsou rovněž dány i podmínky povahy materiální, neboť
odsouzený T. B. se svým jednáním dopustil závažné trestné činnosti zaměřené
proti obecné bezpečnosti a majetku; svým jednáním vyvolal ohrožení veřejného
pořádku. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, kterým lze jeho trestnou činnost
označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona.
Pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že odsouzenému byl uložen
přísný trest odnětí svobody, z čehož lze dovodit, že obě materiální podmínky
ustanovení § 4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého
trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České
republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. prosince 2008
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman