11 Tcu 64/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 21. května 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. B., rozsudkem Zemského soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 7. 10. 1994, sp. zn. 5 KLs 306 Js 28613/94, a to pro trestné činy loupeže podle § 249, § 250 odst. 1 č. 1 trestního zákoníku a vážného ublížení na zdraví podle § 223, § 223a trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Rozsudkem Zemského soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 7. 10. 1994, sp. zn. 5 KLs 306 Js 28613/94, jenž nabyl právní moci dne 30. 12. 1994, byl J. B. uznán vinným trestnými činy loupeže podle § 249, § 250 odst. 1 č. 1 trestního zákoníku a vážného ublížení na zdraví podle § 223, § 223a trestního zákoníku. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 28. 6. 1994 okolo 15.45 hod. v prodejně firmy L. u. D. G. v obci R., B. 4, poté, co při placení poškozená B. M. jakožto prodavačka otevřela zásuvku pokladny, obešel pult, vytáhl z tašky plynovou poplašnou pistoli zn. Perfekta FBI 8000, kal. 8 mm, a zamířil na poškozenou s tím, že jí nažene strach a sebere peníze. Poškozená ukročila zpět asi na metr od odsouzeného a chtěla jej oslovit, přičemž v tomto okamžiku odsouzený z pistole neúmyslně vystřelil. Současně s výstřelem vzal z pokladny bankovky, strčil je do tašky a z místa odjel. Na česko-německém hraničním přechodu byl pak zadržen. Hodnota peněz odcizených z pokladny činila 560 DM. Poškozená měla po výstřelu v důsledku výronu plynu krátkodobé dýchací potíže, bolesti v krku, slzely jí oči, měla pocit nedoslýchavosti, který po 14 dnech odezněl, mnohočetná bolestivá bodová krvácení, roztroušeně rozdělená v oblasti úst, brady, krku a hrudi a oboustranný zánět spojivek. Pro tyto trestné činy byl J. B. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Dne 4. 4. 2003 pod sp. zn. 3597/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy loupeže podle § 234 tr. zák. a ublížení na zdraví podle § 223 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. B. se dopustil zvlášť závažného úmyslného trestného činu násilného charakteru, směřujícího proti svobodě a majetku jiných osob, navíc při jeho páchání ublížil jiné osobě na zdraví. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch