11 Tcu 64/2022-45
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 3. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanek České republiky A. P., rozené P., nar. XY, a P. P., rozené P., nar. XY, rozsudkem Zemského soudu Weiden i. o. Opf., 1. velký trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 18. 6. 2018, sp. zn. 1 KLs 24 Js 4334/17, který nabyl právní moci ve vztahu k osobám obou jmenovaných dne 21. 12. 2018, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Zemského soudu Weiden i. o. Opf., 1. velký trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 18. 6. 2018, sp. zn. 1 KLs 24 Js 4334/17, který nabyl právní moci ve vztahu k osobám obou jmenovaných dne 21. 12. 2018 (dále též jen „cizozemský soud“), byly A. P. a P. P. (dále též jen „odsouzené“) uznány vinnými trestným činem nedovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém v souběhu s nedovoleným obchodováním s omamnými prostředky v množství větším než malém podle § 30 odst. 1 č. 4, § 29a odst. 1 č. 2, 3 věta první, č. 1 věta první německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG) a § 52, § 73a, § 25 odst. 2 německého trestního zákoníku (StGB), a obě odsouzeny k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, a to A. P. v trvání čtyř let za současného zabavení u ní zajištěné peněžní částky ve výši 1.500 eur, a P. P. v trvání pěti let.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Weiden i. o. Opf. se A. P. a P. P. předmětné trestné činnosti drogového charakteru dopustily v podstatě tím, že
obě odsouzené provozovaly od cca přelomu let 2016 a 2017 ze svých bytů na adrese XY, obchod s prodejem metamfetaminu, když tento metamfetamin, který předtím získaly na asijských tržištích v XY, popř. ve XY, při ceně za gram méně než 30,- eur, prodávaly v XY dosud neznámým odběratelům při ceně za gram ve výši minimálně 80,00 eur, dne 16. 5. 2017 v 16:10 hodin obě odsouzené při společném jednání přepravily v českém vozidle taxislužby po spolkové silnici XY přes bývalý hraniční přechod ve XY celkem 112,97 gramů metamfetaminu s množstvím účinné látky ve výši 75,1 gramů metamfetaminové báze z České republiky na území Spolkové republiky Německo, a to tak, že metamfetamin nesla odsouzená P. P. rozdělený do devíti menších opětovně uzavíratelných sáčků v obou košíčcích podprsenky, kterou měla na sobě, přičemž tuto návykovou látku získaly obě odsouzené krátce předtím za 3.100,00 eur na asijském tržišti ve XY v České republice s tím, že návyková látka byla určena k dalšímu prodeji se ziskem v oblasti XY, když maximálně 2 až 3 gramy dovozeného omamného prostředku měly posloužit k vlastní konzumaci odsouzené A. P. Ani jedna z obou odsouzených přitom nedisponovala povolením k nakládání s omamnými prostředky, jak obě věděly, načež byly krátce po příjezdu na území Spolkové republiky Německo přes hraniční přechod XY obě podrobeny policejní kontrole, při které byly omamné prostředky zajištěny.
3. Dne 22. 2. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Weiden i. o. Opf., 1. velký trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 18. 6. 2018, sp. zn. 1 KLs 24 Js 4334/17, který nabyl právní moci dne 21. 12. 2018, ve vztahu k oběma odsouzeným hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že A. P. i P. P. jsou občanky České republiky, byly odsouzeny cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, neboť se v daném případě jednalo o neoprávněný dovoz metamfetaminu představujícího psychotropní látku, a to ve značném rozsahu (tj. podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s rozhodnutím velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, uveřejněným pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr., v množství větším než 50 gramů účinné látky) za účelem jeho další distribuce třetím osobám. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení § 4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzené A. P. a P. P. se dopustily úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzených je přitom zvyšována zejména jejich bohatší trestní minulostí, když z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů plyne, že A. P. byla na území České republiky v minulosti již opakovaně odsouzena, a to pro různorodou trestnou činnost, zejména majetkového charakteru. Byť ve vztahu k těmto záznamům již došlo k zahlazení odsouzení, pročež je třeba na odsouzenou hledět tak, jako by nebyla odsouzena, svědčí tato skutečnost o jednoznačných sklonech jmenované odsouzené k opakovanému porušování závazných pravidel společenského chování pácháním delikventního jednání. V případě P. P. pak z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů plyne, že i tato byla v minulosti již opakovaně odsouzena, a to pro různorodou trestnou činnost, zejména majetkového či drogového charakteru, páchanou na území Spolkové republiky Německo, tzn. že i na straně její osoby jsou jasně patrné sklony k soustavnému porušování závazných pravidel společenského chování.
8. Ve vztahu k druhům a výměrám uložených trestů lze konstatovat, že oběma odsouzeným byly za předmětné jednání uloženy sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněné tresty odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení A. P. a P. P. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobám obou výše jmenovaných odsouzených zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 3. 2022
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu