11 Tcu 65/2024-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 7. 2024 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky Z. T., rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci v Grazu, Rakouská republika, ze dne 6. 5. 2022, sp. zn. 24 Hv 48/22y, který nabyl právní moci dne 10. 5. 2022, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci v Grazu, Rakouská republika, ze dne 6. 5. 2022, sp. zn. 24 Hv 48/22y, který nabyl právní moci dne 10. 5. 2022, byl Z. T. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným jednak trestným činem závažné profesionálně prováděné krádeže podle § 15, § 127, § 128 odst. 1 č. 5, 130 odst. 1 první případ rakouského trestního zákoníku (dále jen „StGB“) (jednání pod bodem 1.), dále trestným činem trvalého odebrání majetku podle § 135 odst. 1 StGB (jednání pod bodem 2.), trestným činem zatajení veřejných listin podle § 229 odst. 1 StGB (jednání pod bodem 3.) a trestným činem zcizení bezhotovostních platebních prostředků podle § 241e odst. 3 StGB (jednání pod bodem 4.). Za toto jednání byl rakouským soudem odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu pro trestní věci v Grazu se Z. T. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
v XY
1. profesionálně (§ 70 odst. 1 bod 3 StGB), tj. s úmyslem si pácháním těchto trestných činů po delší dobu opatřit nikoliv nepatrný trvalý příjem, odcizil nebo se pokusil odcizit níže uvedeným osobám níže uvedené cizí movité věci v celkové hodnotě přesahující 5.000 EUR, avšak nepřesahující 300.000 EUR, a to v následujících časech a s úmyslem se jejich přisvojením neoprávněně obohatit, konkrétně:
a) 28. 10. 2021 v nákupním centru XY odcizil oprávněným zástupcům firmy BIPA zubní kartáček značky "Oral-B" a parfém značky "One Million" v celkové hodnotě 298,98 EUR; b) 6. 11. 2021 odcizil R. F. v nákupním centru XY finanční hotovost ve výši přibližně 1.000 EUR;
c) dne 8. 11. 2021 se na ulici XY pokusil odcizit F. O. peněženku spolu s v ní uloženou hotovostí ve výši 825 EUR, ale tento pokus byl neúspěšný; d) v období od 2. 3. do 5. 3. 2022 při opakovaných útocích odcizil oprávněným zástupcům společnosti Kastner & Öhler Mode GmbH, pobočka XY, různé kosmetické a toaletní přípravky v celkové hodnotě 3.111,10 EUR, přičemž poslední útok zůstal ve fázi pokusu, protože byl zastaven detektivem prodejny;
e) 3. 3. 2022 odcizil oprávněným zástupcům společnosti BIPA GmbH, pobočka XY, XY, šest balení žiletek Gilette Fusion 5 v celkové hodnotě 59,99 EUR;
f) 4. 3. 2022 odcizil A. H. z jejího neuzamčeného bytu peněženku neznámé hodnoty, hotovost v celkové hodnotě asi 100 EUR a notebook a tašku v celkové hodnotě 315 EUR;
g) 4. 3. 2022 C. K. odcizil z neuzamčeného skladu v jejím tetovacím studiu hotovost ve výši přibližně 225 EUR a sluchátko Teufel Real Blue Nc v hodnotě 140 EUR;
h) 5. 3. 2022 odcizil oprávněným zástupcům společnosti The Body Shop International plc, pobočka XY, XY, dva kosmetické produkty Oils of Life 50 ml v celkové hodnotě ve výši 70 EUR;
i) 5. 3. 2022 odcizil A. C. digitální zrcadlovku Nikon D5300, peněženku Michael Kors, mobilní telefon Huawei P 30 lite, různé módní šperky a tablet Apple iPad Air 2 s pouzdrem, vše v blíže nezjištěné hodnotě;
2. poškodil níže uvedené osoby tím, že jim trvale sebral cizí movité předměty, které měly ke svému užívání, aniž by si je ponechal pro sebe nebo je předal někomu jinému, konkrétně:
a) 6. 11. 2021 poškodil R. F. tím, že vzal turistický batoh Ortovox získaný při trestném činu popsaném v bodě 1.b) spolu s jeho obsahem (různé oblečení a kosmetické a toaletní potřeby, fleecová bunda Ortovox a peněženka) v celkové hodnotě nejméně 340 EUR a následně ho vyhodil;
b) 4. 3. 2022 poškodil A. H. tím, že vzal kabelku a batoh, které získal při trestném činu popsaném v bodě 1.f), a poté je vyhodil;
c) 4. 3. 2022 poškodil C. K. tím, že vzal peněženku v hodnotě 30 EUR, poznámkový blok neznámé hodnoty, dva kabely pro rychlé nabíjení v hodnotě 35,36 EUR, deštník v hodnotě 5 EUR, batoh v hodnotě 30 EUR, klíče od auta v hodnotě 250 EUR, svazek klíčů s různými klíči v hodnotě 54 EUR a sluneční brýle a pouzdro v hodnotě 212 EUR, které získal trestným činem popsaným v bodě 1.g), a poté je vyhodil;
3. zatajil veřejné listiny, s nimiž nebyl oprávněn nakládat, s úmyslem zabránit jejich použití při právních úkonech k prokázání práva, právního vztahu nebo skutečnosti, konkrétně:
a) 6. 11. 2021 vzal jízdenku OÖVV-Klimaticket, průkaz pojištěnce a řidičský průkaz (č. XY) R. F., které získal v rámci trestného činu popsaného v bodě 1.b) a následně je vyhodil;
b) 4. 3. 2022 vzal očkovací průkaz, průkaz pojištěnce a řidičský průkaz (č.: XY) A. H., které získal v rámci trestného činu popsaného v bodě 1.f) a následně je vyhodil;
c) 4. 3. 2022 vzal blíže neznámé zákaznické karty, průkaz pojištěnce a řidičský průkaz (č.: XY) C. K., které získal v rámci trestného činu popsaného v bodě 1.g) a následně je vyhodil;
4. zatajil bezhotovostní platební prostředky, s nimiž nebyl oprávněn nakládat, s úmyslem zabránit jejich použití při právních úkonech, konkrétně:
a) 6. 11. 2021 vzal jednu platební kartu BAWAG P.S.K., jednu platební kartu Sparkasse Burgenland a jednu kreditní kartu R. F., které získal v rámci trestného činu popsaného v bodě 1.b) a následně je vyhodil;
b) 4. 3. 2022 vzal platební kartu A. H. vydanou společností Raiffeisenbank, kterou získal v rámci trestného činu popsaného v bodě 1.f) a následně ji vyhodil;
c) 4. 3. 2022 vzal platební karty C. K. vydané společnostmi Revolut Bank, Erste Bank und Sparkassen AG a Bank 99, které získal v rámci trestného činu popsaného v bodě 1.g) a následně je vyhodil.
3. Dne 8. 7. 2024 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci v Grazu, Rakouská republika, ze dne 6. 5. 2022, sp. zn. 24 Hv 48/22y, který nabyl právní moci dne 10. 5. 2022, ve vztahu k osobě Z. T. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu, přitom jednoznačně vyplývá, že Z. T. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno Rejstříku trestů dne 7. 6. 2022 (viz č. l. 8 spisu). Předmětné odsouzení se navíc týká skutků, které z pohledu českého trestního práva hmotného představují jeden skutek spáchaný více dílčími útoky (a tedy jeden pokračující trestný čin eventuálně naplňující znaky více skutkových podstat) a které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr.
zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, dílem spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku a dílem spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění rakouského soudu totiž jasně plyne, že si odsouzený jednáním popsaným pod body 1. až 4. více dílčími útoky, jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, jednak přisvojil (popř. se pokusil přisvojit) cizí věci tím, že se jich zmocnil a způsobil tím na cizím majetku větší škodu [tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. c) tr.
zákoníku škodu dosahující částky nejméně 100.000,- Kč], současně dílem neoprávněně vnikl do obydlí jiného [tj. ve smyslu § 133 tr. zákoníku do domu či jiné prostory sloužící k bydlení, včetně příslušenství k nim náležejícím] a dílem sobě bez souhlasu oprávněného uživatele opatřil platební prostředek umožňující výběr hotovosti, který náleží jinému. Oboustranná trestnost jednání popsaného ve výrokové části rozsudku rakouského soudu je přitom dána rovněž trestní minulostí odsouzeného, který se výše uvedeného jednání dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech potrestán.
Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedeného jednání dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu § 205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co dne 23. 8. 2021 vykonal nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 10. 11. 2017, sp. zn. 6 T 88/2017, jenž nabyl právní moci ve spojením s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 14.
3. 2018, sp. zn. 50 To 75/2018, jímž byl uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, resp. poté, co dne 23. 8. 2020 vykonal nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvaceti čtyř měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 12. 2017, sp. zn. 8 T 113/2017, jenž nabyl právní moci dne 18. 1.
2018, jímž byl uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména způsobem provedení činu, když nelze pominout mimo jiné fakt, že odsouzený svým jednáním souběžně naplnil zákonné znaky skutkové podstaty více úmyslných trestných činů. Přehlédnout nelze ani jeho bohatou trestní minulost, neboť z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů je zřejmé, že v rozmezí let 1993 až 2017 byl na území České republiky celkem šestadvacetkrát trestně stíhán a odsouzen, a to převážně pro trestnou činnost majetkového charakteru, byť zčásti je v důsledku zahlazení některých odsouzení na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně se odsouzený v období let 2007 až 2015 dopustil celkem ve čtyřech případech další trestné činnosti, a to rovněž převážně majetkového charakteru, též na území Spolkové republiky Německo. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
9. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci v Grazu, uložena nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvaceti měsíců. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení Z. T. příslušným soudem Rakouské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 7. 2024
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu