Nejvyšší soud Usnesení trestní

11 Tcu 67/2004

ze dne 2004-04-21
ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.67.2004.1

11 Tcu 67/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 21. dubna 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o:

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky H. G., roz. G., rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 16. 7. 2003, sp. zn. 603 Hv 24/03z, a to pro trestný čin závažné krádeže vloupáním podle § 127, § 128 odst. 2, § 129 Z 1, § 130 případ třetí trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání tří let.

Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 16. 7. 2003, sp. zn. 603 Hv 24/03z, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl H. G. uznán vinným trestným činem závažné krádeže vloupáním podle § 127, § 128 odst. 2, § 129 Z 1, § 130 případ třetí trestního zákoníku Rakouské republiky, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let.

Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že spolu se spoluodsouzeným L. v noci na 12. 6. 2003 přicestovali do Rakouské republiky, kde v obci E. nejprve vnikli po rozlomení zámkové vložky do pekařství poškozené H. S., odkud odcizili 516 EUR v hotovosti, a poté násilím vnikli do prodejny s klenoty poškozeného H. H., odkud odcizili různé klenoty v celkové hodnotě 41 120 EUR a 40 EUR v hotovosti.

Dne 29. 3. 2004 pod sp. zn. 369-370/2004-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. H. G. s dopustil závažné úmyslné trestné činnosti spáchané více útoky v krátkém časovém rozmezí, s velmi vysokou majetkovou škodou. Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. dubna 2004

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch