Nejvyšší soud Usnesení trestní

11 Tcu 70/2024

ze dne 2024-07-31
ECLI:CZ:NS:2024:11.TCU.70.2024.1

11 Tcu 70/2024-24

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal dne 31. 7. 2024 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. S., rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. 833 Ls 255 Js 186176/21, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. 833 Ls 255 Js 186176/21, který nabyl právní moci 2. 2. 2022, byl M. S. uznán vinným trestnými činy zvlášť závažné krádeže ve čtyřech případech podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 bod 3, § 52, § 53, § 73, § 73 c německého trestního zákona a nedovoleného příjezdu po ztrátě práva na volný pobyt v souběhu s nedovoleným pobytem po ztrátě práva na volný pobyt ve dvou případech podle § 9 odst. 2, § 7 odst. 2 , § 6 odst. 1 a § 2 odst. 1 zákona o volném pohybu osob, a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 3 (tří) měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. S. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že: 1. odsouzený, který je českým státním příslušníkem přijel do Spolkové republiky Německo v blíže nezjištěné době v červenci 2021 a pobýval zde až do svého předběžného zadržení dne 1. 10. 2021. Jak přitom věděl, byl rozhodnutím Okresního úřadu Mnichov ze dne 1. 9. 2015 zbaven práva na svobodu pohybu na dobu devíti let, a to podle § 2 odst. 1 německého zákona o svobodě pohybu. Naposledy byl ze spolkového území vyhoštěn dne 18. 2. 2020. Nebyl držitelem zvláštního povolení k pobytu. 2. dne 25. 8. 2021 kolem 16:50 hod. odcizil v prostorách společnosti XY na adrese XY v Mnichově peněženku poškozené D., která obsahovala různé karty, včetně tří platebních karet, jakož i hotovost ve výši 120 euro, 3. dne 31. 8. 2021 kolem 15:15 hod. odcizil v prodejně XY na XY v Mnichově kabelku poškozené S., která se nacházela bez dozoru v nákupním vozíku poškozené, a která obsahovala různé karty, zejména jednu platební kartu, mobilní telefon Samsung S10 Plus a cca 100 euro v hotovosti. Celková hodnota odcizených věcí činí přibližně 1.370 euro, 4. dne 23. 9. 2021 kolem 11:31 hod. odcizil v prostorách společnosti XY na adrese XY v Mnichově peněženku poškozené K., která obsahovala různé karty, včetně jedné platební karty a 160 euro v hotovosti, 5. dne 25. 9. 2021 kolem 12:10 hod. odcizil v provozovně společnosti XY na adrese XY v Mnichově peněženku poškozené R., která obsahovala různé karty, včetně jedné platební karty, jakož i hotovost ve výši 800 euro. V případech pod body 2–5 jednal odsouzený s úmyslem obstarávat si krádežemi nikoli jen přechodný zdroj příjmů.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zák. č. 427/2023 Sb. i nadále aplikuje ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (zaznamenáno do jeho evidence). V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. S. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie), přičemž toto odsouzení bylo notifikováno Rejstříku trestů dne 25. 3. 2022 (viz č. l. 2 spisu a opis z evidence Rejstříku trestů ze dne 10. 4. 2024 č. l. 9 spisu). Odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 tr. zákoníku, krádeže podle § 205 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. S. se dopustil několika úmyslných trestných činů, jimiž porušil uložený zákaz pobytu na území Spolkové republiky Německo, spáchal i majetkovou trestnou činnost a porušil též veřejný zájem na spolehlivosti a bezpečnosti platebních prostředků. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této dopustil více útoky vůči několika poškozeným osobám. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému M. S. byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. 7. 2024

JUDr. Antonín Draštík předseda senátu