11 Tcu 73/2001
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla
Hasche a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném
zasedání konaném dne 20. prosince 2001 projednal návrh Ministerstva
spravedlnosti České republiky na uznání rozsudku soudu Italské republiky a
rozhodl t a k t o :
Podle § 384a tr. ř., v trestní věci odsouzeného M. S., s e u z n á v á na
území České republiky rozsudek Trestního soudu v Římě, Italská republika, ze
dne 5. 10. 1999, č. 1293/99, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Římě ze
dne 5. 4. 2000, č. 3507/00.
Rozsudkem Trestního soudu v Římě, Italská republika ze dne 5. 10. 1999, č.
1293/99, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Římě ze dne 5. 4. 2000, č.
3507/00, jenž nabyl právní moci dne 22. 5. 2000, byl M. S. uznán vinným
trestným činem porušení zákona o omamných látkách podle čl. 110 trestního
zákoníku Italské republiky, čl. 73 odst. 1, čl. 80 odst. 2 Dekretu prezidenta
republiky 309/90. Za tento trestný čin byl mu byl uložen trest odnětí svobody v
trvání šesti let, peněžitý trest ve výši 40 000 000 ITL, doživotní zákaz výkonu
veřejných funkcí a ztráta občanských práv po dobu výkonu trestu. Stalo se tak
na základě zjištění, že společně s P. H. dne 15. 7. 1999 v Ř. neoprávněně
drželi s cílem následného prodeje značné množství, a to celkem 4,906 kg omamné
látky typu heroin, která byla rozdělena do deseti balíčků a uschována v osobním
motorovém vozidle zn. Volkswagen Golf, kterým oba jmenovaní látku přepravili do
Itálie z České republiky. Uvedené množství heroinu obsahovalo celkem 2375,9 g
čisté látky postačující na 95 038 průměrných dávek.
V současné době odsouzený M. S. vykonává trest odnětí svobody v
oblastní věznici ve V. s tím, že podle vyjádření Ministerstva spravedlnosti
Italské republiky je předpokládané datum ukončení výkonu trestu stanoveno na
15. 7. 2005
Odsouzený projevil žádostí ze dne 9. 5. 2001, adresovanou Ministerstvu
spravedlnosti České republiky, zájem o předání k výkonu trestu do České
republiky.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 23. 11.
2001 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle § 384a tr.
ř. rozsudek Trestního soudu v Římě, Italská republika ze dne 5. 10. 1999, č.
1293/99, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Římě ze dne 5. 4. 2000, č.
3507/00, uznal na území České republiky.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a
shledal, že zákonné podmínky pro uznání rozsudku italského soudu jsou v této
věci splněny tak, jak jsou stanoveny v Úmluvě o předávání odsouzených osob,
uveřejněné pod č. 553/1992 Sb., kterou je Česká republika vázána jejímž
signatářem je i Italská republika.
M. S. je podle osvědčení o státním občanství, vydaného Magistrátem města Ústí
nad Labem dne 6. 6. 2001, občanem České republiky, který vyjádřil dopisem
Ministerstvu spravedlnosti ČR ze dne 9. 5. 2001 souhlas s předáním za podmínek
uvedených v Úmluvě, přičemž je odsouzen za trestný čin, který je trestný i
podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení
omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.) a zbytek trestu
odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců.
Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání
cizozemského rozsudku vyhovuje.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek
přípustný.
V Brně dne 20. prosince 2001
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch