11 Tcu 76/2022-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 3. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. D., nar. XY v XY, rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakouská republika, ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 520 Hv 19/20d-74, který nabyl právní moci dne 30. 5. 2020, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakouská republika, ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 520 Hv 19/20d-74, který nabyl právní moci dne 30. 5. 2020 (dále též „cizozemské rozhodnutí“ nebo „cizozemský soud“), byl M. D. (dále též „odsouzený“) uznán vinným zločinem profesionálně provedené krádeže za účelem výdělku, částečně spáchané vloupáním podle § 127, § 129 odst. 1 bod 1, 3, odst. 2 bod 1, § 130 odst. 1, odst. 2, § 15 rakouského trestního zákoníku (StGB), za což byl podle § 130 odst. 2 rakouského trestního zákoníku (StGB) odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Korneuburg se odsouzený M. D. shora uvedené trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že:
profesionálně provedeným způsobem za účelem výdělku (§ 70 StGB) ve vědomé a chtěné součinnosti s M. S. jako spolupachatelé (§ 12 StGB) vzali, popř. se pokusili vzít dále uvedeným osobám jejich cizí movité věci částečně vloupáním, s úmyslem jejich přivlastněním neoprávněně obohatit sebe nebo nějaké třetí osoby, a to:
I. dne 28. 11. 2019 v XY poškozené A. K. její peněženku včetně obsahu, totiž peníze v hotovosti ve výši 10 eur, klíče od bytu, klíče od zámku na kolo a klíče od osobního motorového vozidla v celkové hodnotě, kterou již nelze konkrétně zjistit, a to tak, že prostřednictvím protiprávně získaných klíčů, a tedy vloupáním, vnikli do jejího obydlí; II. v době od 26. 11. do 27. 11. 2019 v XY poškozenému A. S. různé sportovní náčiní v celkové hodnotě cca 1.600 eur tak, že vypáčili jeho sklepní kóji; III. v době od 26. 11. do 27. 11. 2019 v XY poškozené A. M. G.-H. již nezjistitelné cenné předměty vloupáním tak, že se pokusili přeštípnout visací zámek, což se jim ale nepodařilo; IV. v době od 26. 11. do 28. 11. 2019 v XY poškozené H. H. již nezjistitelné cenné předměty vloupáním do jejího obydlí tak, že odšroubovali cylindrický zámek vstupních dveří, avšak dovnitř bytu se nedostali; VII. dne 27. 11. 2019 se v XY pokusili vzít poškozenému A. M. E. již nezjistitelné předměty vloupáním tak, že pomocí štípacích kleští naštípli drátěný plot s oky, kterým byl ohraničen jeho pozemek, aby si tak obstarali přístup na zahradu; VIII. dne 27. 11. 2019 v XY poškozené S. W.-W. jeden skútr v hodnotě 170 eur tak, že ho vzali ze zahrady obytného domu, popř. z oblasti vstupu obecné školy.
3. Dne 24. 2. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakouská republika, ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 520 Hv 19/20d-74, který nabyl právní moci dne 30. 5. 2020, ve vztahu k osobě odsouzeného M. D. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený M. D. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, zčásti spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění cizozemského soudu je totiž zřejmé, že si odsouzený společným jednáním s další osobou více dílčími útoky, jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, daný čin spáchal zčásti vloupáním a způsobil jím škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000 Kč]. Současně zčásti tímto svým jednáním za užití násilí, popř. překonáním překážky, jejímž účelem je zabránit vniknutí, neoprávněně vnikl do obydlí jiného (tj. ve smyslu § 133 tr. zákoníku do domu či jiné prostory sloužící k bydlení, včetně příslušenství k nim náležejícím). Oboustranná trestnost jednání popsaného ve výrokové části rozsudku Zemského soudu Korneuburg je přitom dána rovněž bohatší trestní minulostí odsouzeného, který se výše uvedeného jednání dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech potrestán. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedeného jednání dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu § 205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co dne 20. 6. 2017 vykonal nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvaceti jedna měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 17. 8. 2015, sp. zn. 9 T 127/2015, jímž byl pravomocně uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména způsobem provedení činu, když nelze pominout vyšší četnost jednotlivých útoků, kterých se odsouzený během velmi krátkého období cca tří dnů dopustil, přičemž svým jednáním souběžně naplnil zákonné znaky více úmyslných trestných činů. Přehlédnout nelze ani jeho bohatou trestní minulost, neboť v rozmezí let 1998 až 2021 byl na území České republiky celkem jednadvacetkrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro různorodou trestnou činnost, včetně trestné činnosti majetkového charakteru, byť zčásti je v důsledku zahlazení odsouzení na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného tedy plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvaceti měsíců. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. D. příslušným soudem Rakouské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 3. 2022
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu