11 Tcu 78/2025-66
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 15. 10. 2025 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. L., rozsudkem soudu prvního stupně v Oost-Vlaanderen, pobočka Gent, Belgické království, ze dne 7. 3. 2022, sp. zn. 21G003035, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. L., rozsudkem soudu v Oost-Brabant, Belgické království, ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. 01.087723.22, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
I. Rozsudkem soudu prvního stupně v Oost-Vlaanderen, pobočka Gent, Belgické království, ze dne 7. 3. 2022, sp. zn. 21G003035, který nabyl právní moci 9. 10. 2022, byl D. L. uznán vinným trestnými činy krádeže po neoprávněném vniknutí do majetku a manipulace s počítačovými údaji za účelem získání neoprávněného ekonomického prospěchu podle čl. 461 odst. 1, čl. 463 odst. 1, čl. 467 odst. 1 a 2, čl. 484, čl. 485 a čl. 504 quater § 1 belgického trestního zákona. Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 30 (třiceti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se D. L. společně s K. G. a B. L., dopustil trestné činnosti tím, že
A/ dne 16. 7. 2021, na adrese XY, XY, odcizili po násilném vniknutí do domu R. D. K. a G. L. C. neurčené množství mincí, náhrdelník, 2 hodinky zn. Gucci a Bosch a platební kartu,
B/ dne 16. 7. 2021, v obci XY, obci XY a jinde v zemi, za pomoci této odcizené platební karty, vybrali z účtu poškozených R. D. K. a G. L. C. finanční prostředky celkem ve výši 15.336,12 euro.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zák. č. 427/2023 Sb. i nadále aplikuje ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (zaznamenáno do jeho evidence). V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený D. L. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie), přičemž toto odsouzení bylo notifikováno Rejstříku trestů dne 25. 10. 2022 (viz č. l. 51 spisu). Odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů krádeže podle § 205 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle § 178 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 tr. zákoníku spáchaných ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený D. L. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena škoda na cizím majetku a porušil též zájem na ochraně obydlí, jakož i veřejný zájem na spolehlivosti a bezpečnosti platebních prostředků a finančního platebního styku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak způsobem jejího provedení, jednak tím, že se této dopustil s dalšími osobami. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. L. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
II. Rozsudkem soudu v Oost-Brabant, Belgické království, ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. 01.087723.22, který nabyl právní moci 29. 12. 2022, byl D. L. uznán vinným trestnými činy krádeže v obydlí, předcházející a doprovázené násilím proti osobám spáchané s úmyslem krádež usnadnit, přičemž čin byl spáchán dvěma nebo více osobami ve spolčení, a krádeže v obydlí podle čl. 36f, čl. 57, čl. 311 a čl. 312 belgického trestního zákona. Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se D. L. s dalšími spolupachateli dopustil trestné činnosti tím, že:
1. dne 7. 4. 2022, v obci XY, se spolu s dalšími dvěma spolupachateli vydal do domu poškozených manželů v pokročilém věku 83 a 87 roků. Zde pod falešnou záminkou přesvědčili poškozeného, aby otevřel dveře. Po otevření dveří jej násilím vtlačili dovnitř až upadl na zem a vstoupili do obydlí. Zatímco jeden z nich poškozeného držel a násilím tlačil k zemi, další zatlačil do pokoje poškozenou, kterou držel zezadu za hlavu a ramena a třetí pachatel mezitím prohledával dům, z něhož odcizil hodinky. Poté všichni pachatelé dům opustili,
2. dne 2. 3. 2022 kolem 15,00 hodin, v obci XY, společně s dalším pachatelem vnikl přes zahradu do domu poškozených. Poté, co byli majiteli přistiženi, z místa utekli, přičemž bylo následně zjištěno, že odcizili několik poznávacích značek, osvědčení o registraci vozidla, růženec a částku ve výši 4.500 euro.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zák. č. 427/2023 Sb. i nadále aplikuje ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (zaznamenáno do jeho evidence). V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený D. L. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie), přičemž toto odsouzení bylo notifikováno Rejstříku trestů dne 9. 1. 2023 (viz č. l. 2 spisu). Odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů loupeže podle § 173 tr. zákoníku, krádeže podle § 205 tr. zákoníku, a porušování domovní svobody podle § 178 tr. zákoníku spáchané ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený D. L. se dopustil závažné trestné činnosti proti lidské svobodě a majetku, kterou způsobil škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti, které se dopustil na osobách vysokého věku, je zvyšována zejména zavrženíhodným způsobem jejího provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplynulo, že v minulosti byl již pro majetkovou trestnou činnost odsouzen. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak způsobem jejího provedení, jednak tím, že se této dopouštěl s dalšími osobami. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. L. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 10. 2025
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu