11 Tcu 80/2022-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 3. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky I. V., nar. XY ve XY, rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakouská republika, ze dne 2. 12. 2020, sp. zn. 503 Hv 101/20p, který nabyl právní moci dne 2. 12. 2020, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakouská republika, ze dne 2. 12. 2020, sp. zn. 503 Hv 101/20p, který nabyl právní moci dne 2. 12. 2020 (dále též „cizozemské rozhodnutí“ nebo „cizozemský soud“), byl I. V. (dále též „odsouzený“) uznán vinným zločinem těžké, profesionálním způsobem za účelem výdělku provedené krádeže vloupáním podle § 127, § 128 odst. 1 bod 5, § 129 odst. 1, § 130 odst. 1, odst. 2 rakouského trestního zákoníku (StGB), za což byl podle § 130 odst. 2 za užití § 28 odst. 1 rakouského trestního zákoníku (StGB) odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Korneuburg se odsouzený I. V. shora uvedené trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že:
společně s odsouzenými V. P a L. P. profesionálně provedeným způsobem za účelem zisku a částečně v rámci zločinného spolčení s úmyslem neoprávněně se obohatit jejich přivlastněním, odcizili částečně vloupáním dále uvedené cizí movité věci v celkové hodnotě přesahující částku EUR 5.000, avšak nepřesahující částku EUR 300.000, a sice
1./ dne 31. 10. 2020 v XY
i./ poškozené I. Z. jedno dámské jízdní kolo zn. Scirocco v hodnotě EUR 90 vloupáním, a to tak, že aby se k jízdnímu kolu dostali, vypáčili hnědý spirálový zámek, kterým bylo jízdní kolo zajištěno;
ii./ již nezjistitelnému poškozenému jedno jízdní kolo zn. California v již nezjistitelné hodnotě vloupáním, a to tak, že aby se k jízdnímu kolu dostali, vypáčili spirálový zámek, kterým bylo jízdní kolo zajištěno;
iii./ již nezjistitelnému poškozenému jedno dámské jízdní kolo zn. Progres v již nezjistitelné hodnotě;
2./ dne 31. 10. 2020 v XY
i./ v oblasti nádraží poškozené E. G. jedno jízdní kolo s elektrickým pohonem v hodnotě EUR 2.500;
ii./ u místní pobočky společnosti Billa poškozenému M. M. jedno jízdní kolo zn. Focus Whistler v již nezjistitelné hodnotě, a to tak, že aby se k jízdnímu kolu dostali, vypáčili spirálový zámek, který bylo jízdní kolo zajištěno;
iii./ vloupáním do prostoru určeného k parkování jízdních kol v domě na adrese XY, přičemž násilím vypáčili vstupní dveře prostoru určeného k parkování jízdních kol, a./ poškozenému M. W. jedno jízdní kolo zn. KTM Chicago v hodnotě EUR 610, a to tak, že aby se k jízdnímu kolu dostali, vypáčili spirálový zámek, kterým bylo jízdní kolo zajištěno; b./ poškozené D. H. jedno jízdní kolo zn. KTM Ultra Sport v hodnotě EUR 1.800.
3. Dne 4. 3. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakouská republika, ze dne 2. 12. 2020, sp. zn. 503 Hv 101/20p, který nabyl právní moci dne 2. 12. 2020, ve vztahu k osobě odsouzeného I. V. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený I. V. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění cizozemského soudu je totiž zřejmé, že si odsouzený společným jednáním s dalšími dvěma osobami více dílčími útoky, jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, daný čin spáchal vloupáním a způsobil jím větší škodu [tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 100.000,- Kč]. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména způsobem provedení činu, když nelze pominout vyšší četnost jednotlivých útoků, kterých se odsouzený během velmi krátkého období jednoho dne dopustil. Přehlédnout nelze ani jeho bohatou trestní minulost, neboť v rozmezí let 2003 až 2018 byl na území České republiky celkem jedenáctkrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro různorodou trestnou činnost, včetně trestné činnosti majetkového charakteru, byť z části je v důsledku zahlazení odsouzení na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného tedy plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře šestnácti měsíců. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení I. V. příslušným soudem Rakouské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 3. 2022
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu