11 Tcu 82/2010-8
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 4. ledna 2011 v neveřejném zasedání
návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským
soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :
I. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku
trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky S. T. rozsudkem
Obvodního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 15. 4. 2009, sp.
zn. 42 Ds 807 Js 4049/09, který nabyl právní moci téhož dne, a to pro trestné
činy krádeže, poškození věci a padělání listiny podle §§ 242 I, 243 I č. 1,
267 I, 303, 303c, 52, 53 německého trestního zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí
svobody v trvání jednoho roku.
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na
zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České
republiky S. T. rozsudkem Obvodního soudu Norimberk, Spolková republika
Německo, ze dne 15. 4. 2009, sp. zn. 42 Ds 807 Js 4049/09, který nabyl právní
moci téhož dne, a to pro trestný čin nedovoleného vlastnictví omamných látek
podle §§ 1 I ve spojení s přílohou III, 3 I č. 1, 29 I č. 3 zákona o obchodu s
omamnými látkami Spolkové republiky Německo a tomuto trestnému činu
odpovídající části trestu.
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Norimberk ze dne 15. 4. 2009 byl S. T.
uznán vinným trestnými činy krádeže, poškození věci, padělání listiny a
nedovoleného držení omamné látky a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí
svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního
soudu Norimberk tím, že
1. dne 21. 12. 2008 kolem 15.40 hod. odcizil z osobního vozu poškozené
G. S.-L., zaparkovaného v P. v N., navigační přístroj zn. Tom Tom, MP3
přehrávač zn. Philips Go Gear a brýle na čtení v celkové hodnotě asi 680 €.
Otevřením dveří vozidla způsobil škodu 216,04 €.
2. v době mezi 21. 12. 2008, 23.15 hod. a 22. 12. 2008, 7.45 hod.
odcizil osobní vůz zn. BMW, poškozeného I. K., zaparkovaný v E. v N. před domem
č. …, v hodnotě asi 2 000 €. Do vozu se dostal tak, že rozbil malé
trojúhelníkové okénko u zadních pravých dveří a následně otevřel rukou zadní
dveře, přičemž před tím manipuloval se zámkem u dveří řidiče a u kufru pomocí
tzv. polského klíče. Tím způsobil na vozidle škodu asi 580 €. Krátce po
odcizení vozidla odstranil v lese registrační značku výše jmenovaného vozidla a
na zadní nárazník umístil českou registrační značku, která nebyla pro toto
osobní vozidlo vydána, aby navenek budil dojem, že se jedná o české vozidlo.
3. dne 22. 12. 2008 kolem 8.30 hod. byl na dálnici v blízkosti W. na
celním parkovišti podroben kontrole. Vezl s sebou 0,57 g amfetaminu
(crystal-speed) v minimálně průměrné kvalitě. Pro manipulaci s omamnými látkami
neměl potřebné povolení Spolkového institutu léčiv a lékařských výrobků.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 5. 10. 2010, pod č. j.
1031/2009–MOT–T/6, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů
(dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“)
návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku
trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné
podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti
České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají
údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká
činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do
evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů
o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení
cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4
zákona).
Rovněž je třeba připomenout, že je–li předmětem cizozemského rozsudku více
skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti uvedená v § 4 odst. 2
zákona samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků. Pokud některý z
nich není trestným činem podle právního řádu České republiky, pak Nejvyšší soud
zamítne návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů o
odsouzení ohledně tohoto skutku a jemu odpovídající části trestu. V takovém
případě se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají pouze ty údaje z
cizozemského rozsudku, které se týkají skutků, u nichž je podmínka oboustranné
trestnosti činu splněna, včetně jim odpovídající části uloženého trestu.
Odpovídající část trestu, jež se zaznamená do evidence Rejstříku trestů, určí v
rozhodnutí podle § 4 odst. 2 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru
závažnosti skutku, u něhož jsou splněny podmínky pro zápis, a závažnosti
skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou (srov. č. 51/2000 Sb. rozh.
tr.).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že
odsouzený S. T. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským
soudem, přičemž se odsouzení týká několika skutků, z nichž jen některé vykazují
znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky. Je
tomu tak v případě skutků shora popsaných pod body 1 a 2 (trestné činy krádeže
podle § 205, poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku). Tím jsou v této
části splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
Naproti tomu formální podmínky nejsou splněny u skutku shora popsaného pod
bodem 3., který byl německým soudem kvalifikován jako trestný čin nedovoleného
vlastnictví omamných látek podle §§ 1 I ve spojení s přílohou III, 3 I č. 1, 29
I č. 3 zákona o obchodu s omamnými látkami Spolkové republiky Německo. Tento
skutek, tak jak byl popsán německým soudem, totiž nenaplňuje znaky trestného
činu podle příslušných právních předpisů České republiky a to s ohledem na
množství omamné látky, která byla u obviněného zajištěna. V případě trestného
činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr.
zákoníku se vyžaduje, aby pachatel omamnou látku přechovával v množství větším
než malém. Za takové množství se v případě amfetaminu považuje množství min. 2
g, které musí obsahovat minimálně 0,73 g účinné látky (viz příloha č. 2
nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví,
co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek,
psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů). Proto Nejvyšší soud
návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky ohledně tohoto skutku zamítl.
Nejvyšší soud dále zkoumal u té části odsouzení, u níž jsou splněny formální
podmínky postupu podle § 4 odst. 2 zákona, zda jsou splněny i podmínky
materiální povahy, a shledal přitom, že tomu tak je. Odsouzený se dopustil
úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně
vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil
trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za
závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen
citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4
odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou
splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České
republiky částečně vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. ledna 2011
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch