11 Tcu 83/2025-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 10. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. Z., jednak rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 25. 11. 2011, sp. zn. 205 Ls 301 Js 37053/11, který nabyl právní moci dne 2. 4. 2012, a dále rozsudkem Okresního soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 22 Ls 141 Js 43743/10, který nabyl právní moci dne 24. 5. 2012, jímž byl zrušen úhrnný trest odnětí svobody dříve uložený výše citovaným rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech ze dne 25. 11. 2011, sp. zn. 205 Ls 301 Js 37053/11, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 25. 11. 2011, sp. zn. 205 Ls 301 Js 37053/11, který nabyl právní moci dne 2. 4. 2012, byl R. Z. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem ozbrojené krádeže a trestným činem vydírání podle § 242 odst. 1, § 244 odst. 1 č. 1 písm. a), § 240 odst. 1, § 53 německého trestního zákoníku (StGB), za což byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Drážďanech se R. Z. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
1) dopoledne dne 29. 7. 2011 přijeli odsouzený a odděleně stíhaní E. S. a A. C. osobním motorovým vozidlem tov. zn. Renault Megane z Ústí nad Labem do Drážďan, načež kolem 14:30 hod. šli odsouzený a odděleně stíhaná E. S. po ulici XY v Drážďanech, zatímco A. C. zůstal v dohledové vzdálenosti v zaparkovaném motorovém vozidle tov. zn. Renault Megane. Před pozemkem na XY odsouzený ve vědomé a úmyslné spolupráci s odděleně stíhanou E. S. rozbil pomocí šroubováku o délce přibližně 15 cm, který měl u sebe, okno spolujezdce tam zaparkovaného osobního motorového vozidla tov. zn. VW Polo, s poznávací značkou XY, patřícího poškozené W. S., a odcizil z něj solární modul „Sunsei“ v hodnotě přibližně 35,00 EUR, který byl umístěn na palubní desce, aby si ho ponechal pro sebe. Poté, co odsouzený vyndal solární modul z motorového vozidla tov. zn. VW Polo, uložil jej do tašky, kterou s sebou nesla odděleně stíhaná E. S. Poté se oba vydali směrem k XY a XY, přičemž E. S. nesla tašku s odcizeným zbožím. Škoda na majetku způsobená rozbitím dveří spolujezdce činila přibližně 740,00 EUR.
2) M. K., která bydlí na XY, sledovala událost popsanou v bodě 1) z okna svého bytu, ze vzdálenosti přibližně 20 m. Několik minut poté, co se odsouzený a jeho společnice vzdálili od motorového vozidla tov. zn. VW Polo, zavolala na
I. K., která se právě vracela domů na kole a také bydlí na XY, že toto motorové vozidlo právě dva lidé vykradli. Poté, co M. K. poskytla I. K. krátký popis těchto osob a ukázala jí směr, kterým se pachatelé vzdálili, se I. K. okamžitě vydala za nimi. O několik minut později a asi 800 metrů od XY pak uviděla nejprve odděleně stíhanou E. S. a poté i odsouzeného, jak kráčejí po XY a nahlížejí do každého zaparkovaného vozidla. V tu chvíli již odsouzený a odděleně stíhaná E. S. u sebe neměli dříve odcizený solární modul, neboť jej mezitím odložili do motorového vozidla tov.
zn. Renault Megane, který byl zaparkovaný poblíž a v němž čekal A. C. Poté, co I. K. objevila odsouzeného a E. S., požádala kolemjdoucího T. W. o pomoc. Poté, co mu stručně popsala situaci, oslovila I. K. v přítomnosti T. W. odděleně stíhanou E. S. a obvinila ji z vloupání do motorového vozidla tov. zn. VW Polo a chytila ji za paži. Když E. S. předstírala nevědomost a otevřela tašku, přiběhl z druhé strany ulice odsouzený. T. W. poté držel odsouzeného za paži, zatímco I. K. jim oběma vysvětlila, že ví, že se vloupali do motorového vozidla a že s nimi počkají na policii, která by měla přijet každou chvíli.
Nato se odsouzený vytrhl T. W. a vytáhl z bundy šroubovák, kterým již rozbil okno vozidla tov. zn. VW Polo. Šroubovákem naznačil bodavý pohyb směrem k T. W. a mával jím před jeho tělem, aby zabránil T. W., aby ho znovu zadržel. Mezitím se podařilo i odděleně stíhané E. S. vymanit se ze sevření I. K. Oba nyní chtěli utéct, avšak I. K. se podařilo E. S. znovu chytit a zadržet. T. W. se naopak odsouzeného již chytit nepodařilo. Ten utekl k motorovému vozidlu tov. zn. Renault Megane, kterým mezitím přijel A.
C.. Mezi odsouzeným, E. S. a A. C. došlo k výměně slov v češtině. Poté odsouzený nastoupil do motorového vozidla tov. zn. Renault Megane a odjel s A. C. Naproti tomu E. S. byla krátce poté, kolem 15:00 hod., předána policistům, kteří mezitím dorazili na místo. Odsouzený a A. C. byli mezi 17:00 a 18:00 hod. na dálnici BAB 17 zadrženi policií, která byla o všem informována. V motorovém vozidle tov. zn. Renault Megane se stále nacházel odcizený solární modul, který byl později vrácen jeho majitelce.
Při použití šroubováku proti T. W. si odsouzený byl vědom, že T. W. a I. K. byli oprávněni jeho a E. S. zadržet a předat policii, a to kvůli dříve spáchané krádeži. Jelikož bylo použití šroubováku protiprávní, tak T. W., jak plánoval, tímto svým chováním odsouzený zabránil v oprávněném zadržení, a donutil ho tak k nečinnosti.
3. Následně byl R. Z. rozsudkem Okresního soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 22 Ls 141 Js 43743/10, který nabyl právní moci dne 24. 5. 2012, uznán vinným trestným činem krádeže ve dvou případech ve vícečinném souběhu, jakož i trestným činem ozbrojené krádeže a krádeže vloupáním do bytu podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 1, § 244 odst. 1 č. 1 a č. 3, § 53 a § 55 německého trestního zákoníku (StGB), za což byl odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a dvou měsíců, a to za současného zrušení úhrnného trestu uloženého rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech ze dne 25. 11. 2011, sp. zn. 205 Ls 301 Js 37053/11, a započtení tímto rozsudkem uložených jednotlivých trestů.
4. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Pirně se R. Z. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
1) odsouzený v již blíže neurčitelné době mezi 1. 8. 2010 kolem 15:30 hod. a 2. 8. 2010 kolem 04:00 hod. rozbil zadní boční okno na straně spolujezdce a vloupal se do zaparkovaného osobního motorového vozidla tov. zn. Volvo, registrační značky XY, patřícího autosalonu XY, které bylo zamčené a parkovalo na pozemku tohoto autosalonu v XY, XY, aby z tohoto vozidla odcizil cenné předměty, jako jsou navigační zařízení nebo autorádia, které by mohl dále prodat. Jelikož se ve vozidle oproti jeho očekávání žádné takové předměty nenacházely, vzal alespoň krabici s kabelem, kterou si chtěl v době činu ponechat pro své použití, ale později ji na základě spontánního rozhodnutí vyhodil.
2) odsouzený se v již blíže neurčitelné době mezi 1. 8. 2010 kolem 19:30 hod. a 2. 8. 2010 kolem 04:00 hod. s pomocí vidlice na pletení vloupal do uzamčeného osobního motorového vozidla tov. zn. VW Golf, registrační značky XY, patřícího P. G., zaparkovaného před pozemkem XY v XY, a odcizil z něj navigační zařízení zn. Navigon 4000 v hodnotě přibližně 99 EUR, černomodrou bundu s kapucí, cigarety a autorádio zn. Kenwood s připojeným MP3 přehrávačem zn. Trek-Store v celkové hodnotě přibližně 120 EUR, aby tyto předměty použil pro sebe nebo zpeněžil.
3) odsouzený v době, kterou již nelze přesně určit, mezi 22:30 hod. dne 1. 8. 2010 a 04:00 hod. dne 2. 8. 2010 rozbil zadní boční okno na straně spolujezdce u osobního motorového vozidla tov. zn. Hyundai, registrační značky XY, patřícího S. K., které bylo zamčené a zaparkované před pozemkem XY v XY, a odcizil z něj černé autorádio zn. „Sony“, oblečení zn. Freddy Fresh, čepici zn. Lonsdale a bundu sportovního klubu Liebstadt, aby tyto předměty použil pro sebe nebo zpeněžil. Při tom měl odsouzený, jak sám věděl, u sebe tzv. nůž motýlek.
4) odsouzený dne 2. 8. 2010, poté, co byl propuštěn z předběžného zadržení policisty Policejní stanice Pima z důvodu činů uvedených pod body 1) až 3), v blíže neurčeném čase mezi 14:40 a 18:00 hod., rozbil okno obývacího pokoje bytu G. T. v bytovém domě XY v XY a spolu s neznámým spolupachatelem vnikl do obývacího pokoje, odkud odcizil Playstation 2, starý přibližně 5 let, použitý notebook zn. HP (jehož původní cena před čtyřmi lety činila 1.300 EUR) a digitální přijímač v hodnotě přibližně 150 EUR, aby tyto předměty použil pro sebe nebo pro třetí osobu nebo je zpeněžil.
5. Dne 9. 10. 2025 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 25. 11. 2011, sp. zn. 205 Ls 301 Js 37053/11, který nabyl právní moci dne 2. 4. 2012, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 22 Ls 141 Js 43743/10, který nabyl právní moci dne 24. 5. 2012, jímž byl zrušen úhrnný trest odnětí svobody dříve uložený výše citovaným rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech ze dne 25. 11. 2011, sp. zn. 205 Ls 301 Js 37053/11, ve vztahu k osobě R. Z. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
6. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
7. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
8. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).
9. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že R. Z. je občanem České republiky, který byl opakovaně odsouzen cizozemskými soudy, resp. soudy jiného členského státu Evropské unie, přičemž tato odsouzení byla notifikována českému Rejstříku trestů již dne 11. 3. 2023 (viz č. l. 17 spisu). Obě předmětná odsouzení se navíc týkají skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1, ve spolupachatelství podle § 23 tr.
zákoníku, a dále zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku [viz jednání popsaná pod body 1) a 2) rozsudku Okresního soudu v Drážďanech], jakož i pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. zákoníku, dílem (pod bodem 4) spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku [viz jednání popsaná pod body 1) až 4) rozsudku Okresního soudu v Pirně].
Ze skutkových zjištění obou německých soudů totiž jasně plyne, že si odsouzený více dílčími útoky, jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, sám nebo společným jednáním s další osobou, přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, čin spáchal vloupáním a způsobil jím na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000,- Kč].
V případě jednání popsaného pod bodem 2) rozsudku Okresního soudu v Drážďanech navíc odsouzený pohrůžkou násilím jiného nutil, aby něco opominul a ve vztahu k jednání popsanému v tomto rozsudku pod bodem 1) současně poškodil cizí věc a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou ve smyslu § 138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Naproti tomu v případě jednání popsaného pod bodem 4) rozsudku Okresního soudu v Pirně současně společným jednáním s další osobou za užití násilí překonal překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí, a neoprávněně vnikl do obydlí jiného.
Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
10. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména způsobem provedení činu, když nelze pominout, že se odsouzený dopustil celkem šesti útoků v rámci relativně krátkého časového období, přičemž svým jednáním souběžně naplnil zákonné znaky více úmyslných trestných činů. Přehlédnout nelze ani jeho velmi bohatou trestní minulost, neboť z aktuálního opisu rejstříku trestů je zřejmé, že v rozmezí let 1997 až 2025 byl na území České republiky celkem dvacetsedmkrát trestně stíhán a odsouzen, a to převážně pro trestnou činnost majetkového charakteru. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
11. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným jednak rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech a jednak rozsudkem Okresního soudu v Pirně, uložena nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let a dvou měsíců (a to za současného zrušení úhrnného trestu uloženého rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, resp. jeho započtení do nově ukládaného trestu souhrnného). Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na obě výše uvedená odsouzení R. Z. příslušnými soudy Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
12. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 10. 2025
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu