11 Tcu 85/2022-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 17. 3. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky M. K., rozené L., nar. XY, rozsudkem Obvodového soudu v Regensburgu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 8. 2015, sp. zn. 20 Ls 103 Js 10547/15, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Obvodového soudu v Regensburgu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 8. 2015, sp. zn. 20 Ls 103 Js 10547/15, který nabyl právní moci 19. 8. 2015, byla M. K. uznána vinnou trestným činem opilství podle §§ 323 a, 64, německého trestního zákona, za což byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená M. K. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že: dne 12. 12. 2015 obývala pokoj XY v nemovitosti na adrese XY. Zde zapalovačem nacházejícím se v pokoji zapálila jeden ze záclonových šálů na okně v pokoji, ačkoliv jí bylo i přes značnou opilost známo, že může způsobit požár, který zasáhne budovu nebo přinejmenším její podstatnou část. Bylo jí též známo, že se v dané době mohlo v nemovitosti nacházet mimo ni dalších 6 – 7 osob. Oheň poškodil mimo závěs a záclonovou tyč u stropu též podlahovou krytinu, okenní parapet, regulátor topného tělesa a část postele, čímž došlo ke škodě ve výši cca 3.000 euro. K úplnému požáru nedošlo jen díky upozornění svědkyně S. a za pomoci svědků D. a S. byl požár uhašen. Odsouzená několik dnů před činem požívala značná množství alkoholu, když uvedeného dne v 23.04 hod. byla v její krvi zjištěna koncentrace alkoholu ve výši 2,78 promile, přičemž v době spáchání činu kolem 21.30 hod. pravděpodobná koncentrace alkoholu v krvi činila dokonce 3,28 promile. Odsouzené bylo přitom na počátku požívání alkoholu známo, že se dostane do stavu značné opilosti, přičemž v této době nebyly její rozpoznávací ani ovládací schopnosti vymizelé ani snížené.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že jmenovaná je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu obecného ohrožení podle § 272 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
7. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená M. K. se dopustila závažné trestné činnosti, kterou ohrozila život a zdraví lidí a cizí majetek. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována zejména způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 3. 2022
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu