11 Tcu 87/2025-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 10. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. H., rozsudkem Okresního soudu v Regensburgu, Spolková republika Německo, ze dne 30. 3. 2023, sp. zn. 20 Ls 307 Js 6453/22 (2), který nabyl právní moci dne 21. 6. 2023, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Regensburgu, Spolková republika Německo, ze dne 30. 3. 2023, sp. zn. 20 Ls 307 Js 6453/22 (2), který nabyl právní moci dne 21. 6. 2023, byl M. H. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem krádeže v sedmi případech, z toho ve dvou případech v jednočinném souběhu s poškozením cizí věci podle § 242 odst. 2, § 243 odst. 1 věta 2 č. 1 a č. 3, § 303 odst. 1, § 303c, § 52, § 53, § 73, § 73c německého trestního zákoníku (StGB), za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a pěti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Regensburgu se M. H. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
1) v době, kterou nelze přesně určit, mezi 14:00 hod. dne 3. 12. 2021 a 07:00 hod. dne 4. 12. 2021 odsouzený odcizil z osobního motorového vozidla poškozeného V. A., které bylo zaparkováno na pozemku XY v XY, příklepovou vrtačku, úhlovou brusku, tři elektrické akumulátorové lisy, batoh a vrtací kladivo poškozeného A., a dále peněženku s řidičským průkazem, občanským průkazem, kartou zdravotního pojištění, kreditní kartou a 150 eury v hotovosti v neznámém složení bankovek poškozeného D. Celková hodnota předmětů činí přibližně 10.000 EUR. Odsouzený si přitom byl vědom, že na odcizené předměty nemá žádný nárok.
2) v době, kterou nelze přesně určit, mezi 17. 12. 2021 kolem 23:55 hod. a 18. 12. 2021 kolem 08:30 hod. odsouzený odcizil z osobního motorového vozidla tov. zn. Porsche, stojícího na ulici XY v XY, s registrační značkou XY, patřícího poškozené K. D., přibližně 4.000 EUR v hotovosti, které se tam nacházely převážně v bankovkách v hodnotě 50 EUR a několika bankovkách v hodnotě 10 až 20 EUR v již neidentifikovatelném množství. Za tímto účelem odsouzený rozbil boční okno vozidla způsobem, který nelze přesně určit, a poté uvedenou hotovost odcizil, ačkoli věděl, že na ni nemá nárok.
3) v době, kterou nelze přesně určit, mezi 11. 4. 2022 kolem 19:55 hod. a 13. 4. 2022 kolem 14:15 hod., odsouzený odcizil stříbrné osobní motorové vozidlo tov. zn. Audi A6 poškozeného R. F. v hodnotě přibližně 5.900 EUR, které bylo zaparkováno na pozemku na adrese XY v XY, aby si jej ponechal. Ačkoli věděl, že na toto vozidlo nemá nárok, otevřel jej pomocí originálního klíče, který předtím odcizil z vozu v rámci prohlídky na místě, při které se odsouzený vydával za zájemce o koupi tohoto vozu, a poté s ním odjel z místa činu.
4) dne 19. 4. 2022 odsouzený odcizil neuzamčené osobní motorové vozilo tov. zn. VW T5, registrační značky XY, v hodnotě přibližně 15.000 EUR, které bylo zaparkováno na adrese XY v XY, patřící poškozenému S., aby si jej ponechal pro sebe. Nastoupil do nezamčeného vozidla, nastartoval jej pomocí originálního klíče, který byl položen na sedadle spolujezdce, a odjel z místa činu, ačkoli věděl, že na to nemá nárok.
5) v době, kterou nelze přesně určit, mezi 23. 4. 2022 kolem 19:30 hod. a 24. 04. 2022 kolem 11:00 hod. odsouzený odcizil, když nelze vyloučit, že ve spolupráci s M. B., ze stodoly na pozemku XY v XY osobní motorové vozidlo tov. zn. Daimler/B 200, stříbrné barvy, s registrační značkou XY, které patřilo poškozenému H. V., v hodnotě přibližně 6.000 EUR, aby si jej ponechal pro sebe. Ačkoli věděl, že ani on, ani M. B. nemají na vozidlo nárok, bylo vozidlo otevřeno klíčem od toho osobního motorového vozidla nalezeným na místě a poté odvezeno z místa činu.
6) krátce po odcizení vozidla pod bodem 5) odsouzený, opět pravděpodobně ve spolupráci s M. B., demontoval poznávací značky z osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Fabia, stojícího na sousedním pozemku na adrese XY, s registrační značkou XY, poškozeného R. E., a odcizili je, ačkoli ani on, ani M. B. na ně neměli žádný nárok. Celková hodnota obou poznávacích značek je přibližně 100 EUR.
7) v době, kterou nelze přesně určit, mezi 23. 4. 2022 kolem 20:00 hod. a 24. 4. 2022 kolem 10:00 hod. odsouzený odcizil, nelze vyloučit, že ve spolupráci s M. B., z osobního motorového vozidla tov. zn. VW Golf zaparkovaného na pozemku XY, s registrační značkou XY, patřícího poškozené M. V., voucher v hodnotě 330 EUR, její občanský průkaz a kartu zdravotního pojištění, jakož i hotovost v neznámých nominálních hodnotách v celkové hodnotě 90 EUR, aby si tyto věci ponechal, ačkoli věděl, že na ně nemá nárok. Při tom odsouzený nebo M. B. rozbil okno na straně spolujezdce tohoto osobního motorového vozidla, aby se dostal k uvedeným předmětům, přičemž si uvědomoval a přinejmenším akceptoval, že tím vznikne věcná škoda na vozidle. Škoda tímto způsobená činí 200,63 EUR.
3. Dne 10. 10. 2025 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Regensburgu, Spolková republika Německo, ze dne 30. 3. 2023, sp. zn. 20 Ls 307 Js 6453/22 (2), který nabyl právní moci dne 21. 6. 2023, ve vztahu k osobě M. H. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že M. H. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému Rejstříku trestů již dne 14. 7. 2023 (viz č. l. 13 spisu). Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, jenž vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění německého soudu totiž jasně plyne, že si odsouzený více dílčími útoky, jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, dílem sám a dílem společným jednáním s další osobou, přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, čin spáchal vloupáním a způsobil jím na cizím majetku značnou škodu [tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 1.000.000,- Kč]. Současně v rámci jednání popsaného pod bodem 1) sobě bez souhlasu oprávněného uživatele opatřil platební prostředek, který umožňuje výběr hotovosti a který náleží jinému. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména způsobem provedení činu, přičemž pominout nelze ani skutečnost, že odsouzený svým jednáním naplnil zákonné znaky skutkové podstaty hned dvou úmyslných trestných činů. Přehlédnout nelze ani jeho velmi bohatou trestní minulost, neboť z aktuálního opisu z rejstříku trestů je zřejmé, že v rozmezí let 1993 až 2021 byl na území České republiky celkem dvacettřitkrát trestně stíhán a odsouzen, a to převážně pro trestnou činnost majetkového charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Vyjma České republiky však byl M. H. v dalších celkem šesti případech pravomocně odsouzen rovněž na území Spolkové republiky Německo a Rakouské republiky, a to opět mimo jiné pro trestnou činnost majetkového charakteru. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
9. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Regensburgu, uložena nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let a pěti měsíců. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. H. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení:Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 10. 2025
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu