11 Tcu 93/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. srpna 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o:
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky A. G., rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 1. 10. 2003, sp. zn. 603 Hv 34/03w, a to pro zločin závažného výdělečného podvodu podle § 146, § 147 odst. 3, § 148 první případ trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 1. 10. 2003, sp. zn. 603 Hv 34/03w, jenž nabyl právní moci téhož dne, byla A. G. uznána vinnou zločinem závažného výdělečného podvodu podle § 146, § 147 odst. 3, § 148 první případ trestního zákoníku Rakouské republiky, za který byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustila tím, že s úmyslem obohatit se na úkor poškozených, klamáním o své ve skutečnosti neexistující ochotě platit a rovněž neexistující platební schopnosti, dílem s použitím cizích jmen, přiměla zaměstnance čtrnácti různých zásilkových domů ve více jak 200 případech k dodání spotřebního zboží různého druhu a v jednom případě leasingovou společnost k uzavření leasingové smlouvy na osobní automobil, čímž způsobila na majetku poškozených společností škodu v celkové výši 49 777,66 EUR.
Dne 1. 6. 2004 pod sp. zn. 187/2004-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin podvodu podle § 250 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. A. G. se dopustila závažné úmyslné majetkové trestné činnosti spáchané značným počtem útoků, jimiž byla více subjektům způsobena celkově velmi vysoká majetková škoda. Pokud pak jde o druh trestu, byl jí uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. srpna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch