11 Tcu 93/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. října 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. B., rozsudkem Obvodového soudu Augsburg, Spolková republika Německo, ze dne 11. 12. 2003, sp. zn. 3 Ls 204 Js 133698/02, a to pro trestný čin organizované krádeže ve zvlášť těžkém případě v osmi věcně souvisejících případech podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 1, č. 2 a č. 3, § 25 odst. 2, § 53 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců.
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Augsburg, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 28. 1. 2004, byl V. B. uznán vinným trestným činem organizované krádeže ve zvlášť těžkém případě v osmi věcně souvisejících případech podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 1, č. 2 a č. 3, § 25 odst. 2, § 53 německého trestního zákona, a to v podstatě na základě zjištění, že v období od 7. 9. 2000 do 27. 2. 2002 se celkem v osmi případech s dalšími osobami různými způsoby, nejčastěji vypáčením kancelářského, nouzového nebo sklepního okna, vloupal do kancelářských prostor různých firem – D. T., centrum pro obchodní zákazníky, B. A., A., V.-M. GmbH & CO. KG, M.-P.-, W., Y. v G.-D. v M., A.-W. L. GmbH & Co. KG., D., M., M. D.-D. U. GmbH, U., V.-S., kancelářské budovy v R., v D., a zde odcizil především notebooky, včetně příslušenství, digitální kamery, tiskárny a jiné předměty vhodné k odcizení, v celkové hodnotě minimálně 54.236,02 € a 338.656,46 DM, a současně způsobil věcnou škodu ve výši minimálně 21.176,72 € a 45.457,68 DM.
Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle § 247 tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. V. B. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vysokou škodu na cizím majetku. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu (vloupání), opakovaným pácháním trestné činnosti, délkou doby jejího páchání, jakož i tím, že se jednalo o předem naplánovanou a organizovanou trestnou činnost více osob. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. října 2005
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík