11 Tcu 95/2024-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 10. 2024 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. L., rozsudkem Okresního soudu Rožňava, Slovenská republika, ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 3T/6/2018, který nabyl právní moci ve spojení s usnesením Krajského soudu v Košicích, Slovenská republika, ze dne 17. 7. 2018, sp. zn. 8To/52/2018, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Rožňava, Slovenská republika, ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 3T/6/2018, který nabyl právní moci ve spojení s usnesením Krajského soudu v Košicích, Slovenská republika, ze dne 17. 7. 2018, sp. zn. 8To/52/2018, byl M. L. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným zločinem zabití podle § 148 odst. 1 slovenského trestního zákona, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do ústavu pro výkon trestu se středním stupněm střežení. Současně bylo odsouzenému slovenským soudem uloženo jednak ochranné protialkoholní léčení vykonávané ústavní formou a jednak povinnost uhradit společně a nerozdílně se spoluobviněným R. Č. M. S. (matce poškozené M. S.) způsobenou škodu ve výši 555,10 eur. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podal odsouzený M. L. (stejně jako spoluobviněný R. Č.) odvolání, které však bylo usnesením Krajského soudu v Košicích ze dne 17. 7. 2018, sp. zn. 8To/52/2018, zamítnuto.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Rožňava se odsouzený M. L. (společně se spoluobviněným R. Č.) shora uvedené trestné činnosti násilného charakteru dopustil v podstatě tím, že: dne 21. 9. 2017 v XY v XY v bytovém domě č. XY, v XY. poschodí v bytě č. XY, který byl v užívání spoluobviněného R. Č., v době od 11:00 do 15:00 hodin, pod vlivem alkoholu, při společné konzumaci alkoholických nápojů a po předcházející hádce s poškozenou M. S., tuto opakovaně fyzicky napadli takovým způsobem, že spoluobviněný R. Č. ji nejméně dvakrát udeřil do oblasti tváře a nejméně v jednom případě ji kopl do hlavy a odsouzený M. L. ji nejméně čtyřikrát udeřil do oblasti tváře, a to střídavě též pěstí, přičemž poškozená M. S. vzhledem k tomu, že byla evidentně pod vlivem alkoholu, v těžkém stupni opilosti, opakovaně zasažená údery do oblasti hlavy, se prakticky nebránila, a následkem těchto úderů utrpěla smrtelné zranění, konkrétně roztržení přemosťujících cév mezi mozkem a mozkovými plenami, s krvácením pod tvrdou plenu mozkovou a těžký poúrazový otok mozku, když těmto zraněním podlehla téhož dne v 15:30 hodin.
3. Dne 24. 10. 2024 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Rožňava, Slovenská republika, ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 3T/6/2018, který nabyl právní moci ve spojení s usnesením Krajského soudu v Košicích, Slovenská republika, ze dne 17. 7. 2018, sp. zn. 8To/52/2018, ve vztahu k osobě M. L. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že M. L. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému Rejstříku trestů dne 27. 7. 2023 (viz č. l. 11 spisu). Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění slovenského soudu je totiž zřejmé, že odsouzený společným jednáním s další osobou způsobil poškozené (tj. jinému) těžkou újmu na zdraví, která vedla k její smrti, která tak byla způsobena nedbalostním zaviněním odsouzeného (stejně jako osoby spoluobviněného). Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, zejména význam celospolečenského zájmu na ochraně lidského života a zdraví, jejž odsouzený svým jednáním fakticky porušil. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je vedle způsobu provedení činu a jeho charakteru současně zvyšována i jeho bohatou trestní minulostí. Z aktuálního opisu rejstříku trestů je totiž zřejmé, že odsouzený byl v rozmezí let 1996 až 2016 celkem desetkrát trestně stíhán a odsouzen na území České republiky, a to pro různorodou trestnou činnost, včetně trestné činnosti násilného charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně byl M. L. v období let 2017 a 2024 třikrát pravomocně odsouzen za další trestnou činnost (majetkového charakteru) též na území Slovenské republiky. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
9. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Rožňava ve spojení s usnesením Krajského soudu v Košicích, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců. Za tohoto stavu, zejména s přihlédnutím k povaze a závažnosti trestného činu, jímž byl uznán vinným, jakož i druhu a výši pravomocně uloženého trestu, tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. L. příslušným soudem Slovenské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Ze všech shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného M. L. zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 10. 2024
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu