11 Tcu 99/2025-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 6. 11. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. B., rozsudkem Okresního soudu v Battonya, Maďarsko, ze dne 28. 3. 2022, sp. zn. 3.B.30/2022/3, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Gyule, Maďarsko, ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 12.Bf.101/2022/23, a rozsudkem Nejvyššího soudu v Maďarsku ze dne 16. 3. 2023, sp. zn. Bfv.II.1.245/2022/12, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Battonya, Maďarsko, ze dne 28. 3. 2022, sp. zn. 3.B.30/2022/3, byl P. B. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) maďarského trestního zákoníku, za což byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a dále k trestu vyhoštění z území Maďarska na dobu čtyř let. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně však odsouzený podal odvolání s tím, že svůj opravný prostředek zaměřil výhradně proti výroku o uloženém trestu.
O tomto řádném opravném prostředku tak následně rozhodl Odvolací soud v Gyule, Maďarsko, který svým rozsudkem ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 12.Bf.101/2022/23, rozhodl tak, že zmírnil odsouzenému uložený nepodmíněný trest odnětí svobody na jeden rok a osm měsíců a trest vyhoštění na tři roky a šest měsíců. Naproti tomu v ostatních částech rozsudek soudu prvního stupně odvolací soud potvrdil. V dané věci bylo následně rozhodováno ještě Nejvyšším soudem v Maďarsku, který svým rozsudkem ze dne 16. 3. 2023, sp. zn. Bfv.II.1.245/2022/12, změnil rozsudek Okresního soudu v Battonya sp. zn. 3.B.30/2022/3 jako soudu prvního stupně a rozsudek Odvolacího soudu v Gyule sp. zn. 12.Bf.101/2022/23 jako soudu druhého stupně, a to tak, že dobu trvání trestu vyhoštění uloženého odsouzenému zmírnil na tři roky a čtyři měsíce.
Naopak v ostatních ohledech zůstala napadená rozhodnutí soudů nižších stupňů v platnosti.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Battonya se odsouzený P. B. shora uvedené trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
dne 25. 3. 2022 přijel P. B. z pověření neznámé osoby do rumunského XY, aby převezl dva migranty přes Maďarsko do Bratislavy. V souladu s pověřením odsouzený dne 25. 3. 2022 kolem 19:00 hodin nabral v XY do svého osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Octavia s registrační značkou XY egyptské občany M. G. N. a M. W. a poté je odvezl poblíž rumunsko-maďarských hranic, kde migranti z vozidla vystoupili. Odsouzený a dva egyptští občané se poté dohodli, že pokud migranti překročí zelenou hranici, telefonicky o tom uvědomí odsouzeného, který je vyzvedne v Maďarsku a přepraví do Bratislavy. Migranti poté bez povolení a neoprávněným způsobem překročili rumunsko-maďarskou státní hranici přes zelenou hranici a vstoupili pěšky do Maďarska. Mezitím P. B., řídící osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia s registrační značkou XY, vjel dne 25. 3. 2022 ve 20:55 hodin do Maďarska přes silniční hraniční přechod XY, poté na okraji XY naložil do svého vozidla dva migranty a odvezl je směrem do vnitrozemí Maďarska. Odsouzený spolu s migranty, které převážel, však byl následně zatčen během policejní akce dne 25. 3. 2022 ve 22:47 hodin mezi XY a XY na úseku 55. kilometru silnice číslo 4434. Odsouzený by za převoz migrantů získal odměnu ve výši 1.500 EUR. Tímto činem přitom P. B. poskytl pomoc za účelem finančního prospěchu dvěma egyptským občanům, kteří dle nařízení (EU) 2018/1806 Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. 11. 2018 neměli platné vízum potřebné pro vstup na území Evropské unie, včetně Maďarska, k překročení rumunsko-maďarské státní hranice přes zelenou hranici, a to bez povolení a neoprávněným způsobem, v rozporu se zákonnými ustanoveními, a ke vstupu na území Maďarska bez dokladů.
3. Dne 30. 10. 2025 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Battonya, Maďarsko, ze dne 28. 3. 2022, sp. zn. 3.B.30/2022/3, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Gyule, Maďarsko, ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 12.Bf.101/2022/23, a rozsudkem Nejvyššího soudu v Maďarsku ze dne 16. 3. 2023, sp. zn. Bfv.II.1.245/2022/12, ve vztahu k osobě P. B. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že P. B. je občanem České republiky, byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému Rejstříku trestů dne 5. 5. 2023 (viz č. l. 2 spisu). Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění příslušného maďarského soudu je totiž zřejmé, že odsouzený společným jednáním s další osobou jinému pomáhal nedovoleně překročit státní hranici a daný čin spáchal za úplatu. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku odsouzený spáchal závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že se podílel na pašování hned dvou osob, které nebyly státními příslušníky žádného z členských států Evropské unie, na území Evropské unie. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována rovněž jeho bohatou trestní minulostí, neboť z aktuálního opisu z rejstříku trestů je zřejmé, že v rozmezí let 1995 až 2018 byl na území České republiky celkem devětkrát trestně stíhán a odsouzen, a to převážně pro trestnou činnost majetkového charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Vyjma toho byl P. B. v letech 2015 a 2021 ve dvou případech pravomocně odsouzen za další trestnou činnost majetkového charakteru též na území Slovenské republiky a Spolkové republiky Německo. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení mu nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Battonya ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Gyule a rozsudkem Nejvyššího soudu v Maďarsku, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku a osmi měsíců doplněný trestem vyhoštění z území maďarského státu na dobu tří let a čtyř měsíců. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. B. příslušným soudem Maďarské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 11. 2025
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu