Nejvyšší soud Usnesení trestní

11 Td 24/2008

ze dne 2008-05-30
ECLI:CZ:NS:2008:11.TD.24.2008.1

11 Td 24/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud v trestní věci obviněného J. C., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 5. 2008 návrh na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. řádu a rozhodl t a k t o :

Návrh na odnětí věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 2 T 39/2008 a její přikázání Okresnímu soudu v Kolíně s e z a m í t á .

Trestním příkazem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 14. 3. 2008, sp. zn. 2 T 39/2008, byl obviněný J. C. uznán vinným ze spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1, 3 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že v době od měsíce června 2007 do měsíce listopadu 2007 včetně, v M., okr. K. ani nikde jinde neplatil výživné na svoji dceru D. M., ač mu tato povinnost vyplývá ze zákona o rodině, a její rozsah jako přiměřený byl stanoven rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 8. 6. 2005, sp. zn. 6 C 234/2004, který nabyl právní moci dne 6. 7. 2005, a to částkou 1.200,- Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 20. dne v měsíci předem k rukám matky M. M., a dlužné výživné za toto období činí 7.200,- Kč, přičemž nebýt účinné finanční a materiální pomoci babičky nezletilé M. M. st. by dítě trpělo nouzí. Trestním příkazem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 14. 3. 2008, sp. zn. 2 T 39/2008, byl obviněný J. C. odsouzen podle § 213 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců a podle § 58 odst 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. bylo obviněnému uloženo, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil uhradil dlužné výživné.

Dne 8. 4. 2008 podal obviněný J. C. Okresnímu soudu v Břeclavi odpor proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Břeclavi ze dne 14. 3. 2008, sp. zn. 2 T 39/2008, a současně navrhl podle § 25 tr. řádu odnětí jeho trestní věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi a její přikázání Okresnímu soudu v Kolíně, a to z finančních a časových důvodů, které by ho zatěžovaly při cestě ke vzdálenému soudu.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k řešení tohoto sporu a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

V projednávaném případě nejsou splněny důležité důvody k odnětí věci místně příslušnému soudu a jejímu přikázání soudu téhož druhu a stupně v blízkosti bydliště obviněného J. C. Obviněný ve svém návrhu na odnětí jeho trestní věci Okresnímu soudu v Břeclavi a přikázání jinému věcně příslušnému soudu v blízkosti jeho bydliště neuvedl žádné závažné argumenty, které by byly natolik závažné, že by jednoznačně prokazovaly důvodnost jeho návrhu. V trestním řízení je časté, že místní příslušnost projednání věci se nekryje s bydlištěm obviněného. Protože ale místní příslušnost není založena na tom, že obžaloba jde za obviněným, lze tento princip prolomit jen ze závažných důvodů, a těmi ani časová ani finanční náročnost cesty obviněného do sídla soudu místně příslušného není.

Za tohoto stavu nelze považovat návrh obviněného J. C. na odnětí jeho trestní věci podle § 25 tr. řádu Okresnímu soudu v Břeclavi a její přikázání jinému věcně příslušnému soudu v místě jeho bydliště za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 30. května 2008

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera