Nejvyšší soud Usnesení trestní

11 Td 38/2010

ze dne 2010-06-28
ECLI:CZ:NS:2010:11.TD.38.2010.1

11 Td 38/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud v trestní věci odsouzeného J. R. projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. června 2010 návrh na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. řádu a rozhodl t a k t o :

Návrh na odnětí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 10 To 73/2010 a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci s e z a m í t á .

Proti shora uvedenému usnesení podal odsouzený J. R. stížnost a věc se nyní nachází ve stížnostním řízení u Vrchního soudu v Praze.

Podáním ze dne 7. 6. 2010 navrhl odsouzený J. R. podle § 25 tr. řádu odnětí jeho trestní věci Vrchnímu soudu v Praze a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci s tím, že Vrchní soud v Praze se objektivně nevypořádal ani s jednou podstatnou námitkou v jeho dosavadním trestním řízení. Nespokojenost s rozhodováním Vrchního soudu v Praze odsouzený J. R. rozsáhle zdůvodnil a v podstatě jeho námitky spočívají v nesouhlasu s dosavadním postupem a rozhodováním Vrchního soudu v Praze. Vrchní soud v Praze nechce připustit za každou cenu otevření jeho případu a tyto okolnosti tvoří obrovskou křivdu. Proto požádal, aby mu byl umožněn spravedlivý proces a o jeho stížnosti proti zamítavému rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci o povolení obnovy řízení v jeho trestní věci, rozhodoval jiný soud, tj. Vrchní soud v Olomouci.

Nejvyšší soud podle § 25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.

V projednávaném případě nejsou splněny důležité důvody k odnětí věci místně příslušnému soudu a jejímu přikázání soudu téhož druhu a stupně. Odsouzený J. R. ve svém návrhu na odnětí jeho trestní věci Vrchnímu soudu v Praze a přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci, jako jinému věcně příslušnému soudu neuvedl žádné závažné argumenty, které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně prokazovaly důvodnost jeho návrhu, jelikož odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému věcně příslušnému soudu je rozhodnutím natolik výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že pro něj musí být dány důležité důvody. Povolení obnovy řízení je především zájmem odsouzeného J. R. a pokud má být tento zájem za splnění všech zákonných podmínek realizován, měl by tak učinit soud, který je k tomu věcně a místně příslušný. Důvodnost tohoto zájmu předchází případným důvodům k odnětí a přikázání věci jinému soudu.

Za tohoto stavu nelze považovat návrh odsouzeného J. R. na odnětí jeho trestní věci podle § 25 tr. řádu Vrchnímu soudu v Praze a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.