11 Td 60/2012-14
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného L. K. , projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. listopadu 2012 návrh na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. a rozhodl t a k t o :
Návrh podle § 25 tr. ř. na odnětí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 7 To 93/2012, a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci se z a m í t á .
Obviněný L. K. je stíhán v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 3 T 161/2011, na základě návrhu na potrestání podaného dne 8. 9. 2011 státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
V rámci tohoto řízení obviněný podáním ze dne 12. 1. 2012 namítl podjatost samosoudce Mgr. Radka Šnajdra s odůvodněním, že na okresní soud jsou tvořeny politické tlaky ze strany představitelů města V. , konkrétně místostarosty J. P. O této námitce Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl usnesením ze dne 20. 1. 2012, č. j. 3 T 161/2011-76, tak, že podle § 31 odst. 1 tr. ř. a § 30 odst. 1 tr. ř. není samosoudce Mgr. Radek Šnajdr vyloučen z vykonávání úkonů
trestního řízení. Proti předmětnému usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost. Podáním, které bylo Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručeno dne 4. 6. 2012 obviněný rovněž vznesl námitku podjatosti všech jeho soudců, o které krajský soud rozhodl usnesením ze dne 25. 6. 2012, sp. zn. 6 To 96/2012, tak, že podle § 30 odst. 1 tr. ř. a § 31 odst. 1 tr. ř. nejsou členové senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem JUDr. Edvin Svoboda, Mgr. Tomáš Plha a Mgr. Josef Havlík vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci obviněného L. K. vedené pod sp. zn. 6 To 96/2012.
Proti tomuto usnesení podal obviněný včas stížnost, v níž označil předmětné usnesení za alibisticky formalistické, neboť se soud vypořádal s námitkou jen částečně konstatováním, že ve věci není podjatý, nevypořádal se však ani s jedním důvodem námitky podjatosti, kterou vznesl. Za této situace namítl vypjatý právní formalismus a nedostatečnost usnesení, neboť soud se k jeho námitkám vůbec nevyjádřil a jeho argumenty ignoroval. Pokud soud uvedl, že s jeho osobou nebyli uvedení soudci v žádném osobním styku a dovodil, že není důvod pro jejich vyloučení, namítl, že ani osobní styk samotný není důvodem k vyloučení soudce, jak bylo judikováno rozhodnutím I. ÚS 1436/08, a které přiložil. Příčinou vzniku „poměru“, může být i kupř. zastávání odlišných životních hodnot a názorů, k čemuž se však soud nevyjádřil. Napadené usnesení tedy označil za nepřezkoumatelné, zmatečné, neúplné, neodůvodněné a nepravdivé, protože soud o ničem relevantně nerozhodl. Namítl, že nebylo rozhodnuto ani o námitce podjatosti všech ostatních soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem, jejichž jmenovitý seznam uvedl. Proto navrhl, aby Vrchní soud v Praze napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem buď zrušil a vrátil k novému projednání nebo rozhodl tak, že všichni členové Krajského soudu v Ústí nad Labem jsou z projednávané věci vyloučeni.
Rovněž uvedl, že byl zesměšněn soudcem Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeňkem Sovákem v trestní věci odsouzeného R. K. , kde vystupoval v procesním postavení poškozeného, rovněž byl ve sporu s představiteli justice, konkrétně s bývalým ministrem spravedlnosti JUDr. Pavlem Němcem, kdy byl autorem trestního oznámení na tehdejší sekretářku senátora a starosty Jiřího Čunka, který byl označován za jedno chapadlo tzv. justiční mafie, jejímž členem byl i soudce Nejvyššího soudu v Brně JUDr. Pavel Kučera, který je blízkým přítelem soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeňka Sováka. Navrhl tedy, aby se i soudci Vrchního soudu v Praze, jejichž jmenovitý seznam uvedl, vyloučili z projednávané věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 6 To 96/2012 a Nejvyšší soud rozhodl o odnětí a přikázání věci jinému soudu téhož stupně, tedy Vrchnímu soudu v Olomouci, který by o předmětné stížnosti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem rozhodl.
O námitce podjatosti Vrchní soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 11. 10. 2012, sp. zn. 7 To 93/2012, tak, že podle § 31 odst. 1 tr. ř. z důvodů § 30 tr. ř. předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Martin Zelenka a soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslava Maternová a JUDr. Michal Hodoušek nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného L. K. , vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 3 T 161/2011.
Vrchní soud v Praze věc vedenou pod sp. zn. 7 To 93/2012, předložil Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí návrhu obviněného na delegaci, neboť je pro oba jmenované vrchní soudy nejbližším společným nadřízeným soudem.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
Předně je třeba opakovaně připomenout, že v zásadě se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni Rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu. Taková situace v posuzované věci není dána.
Lze také dodat, že pokud se týká obav obviněného o možné podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, obviněný neuvedl nic bližšího, než že podjatost celého Vrchního soudu v Praze je dána pro poměr soudců k jeho osobě, když poukázal na údajné zesměšňující vyjádření soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeňka Sováka a připomněl, že byl ve sporu s bývalým ministrem spravedlnosti JUDr. Pavlem Němcem a byl rovněž účastníkem v kauze senátora Jiřího Čunka a sporu jeho tehdejší sekretářky Marcely Urbanové. Na základě toho dovodil, že je dána evidentní společenská poptávka po jeho exemplárním odsouzení. Není zřejmé, z jakých důvodů obviněný dovozuje, že tuto tvrzenou „společenskou poptávku“ má realizovat právě Vrchní soud v Praze. Nutno konstatovat, že ani ze spisového materiálu nevyplývají žádné skutečnosti, které by mohly odůvodňovat postup podle § 25 tr. ř.
Za tohoto stavu nelze považovat návrh obviněného na odnětí a přikázání věci podle
§ 25 tr. ř. za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. listopadu 2012
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík