Judikát 11 Td 9/2026
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:26.02.2026
Spisová značka:11 Td 9/2026
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:11.TD.9.2026.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Místní příslušnost
Dotčené předpisy:§ 263 odst. 1 z. m. j. s. § 24 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D 11 Td 9/2026-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 2. 2026 v trestní věci odsouzeného J. H., vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 0 Nt 402/2026, o příslušnosti soudu při uznání a zajištění výkonu rozhodnutí ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění v jiném členském státu Evropské unie t a k t o :
Podle § 263 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „z. m. j. s.“) a za použití § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci věcně a místně příslušný Okresní soud v Kroměříži. O d ů v o d n ě n í :
1. Rozhodnutím Přestupkového úřadu policejní stanice Lublaň Bežigrad, Slovinská republika, ze dne 24. 1. 2024, sp. zn. 5550100778107, bylo rozhodnuto o spáchání přestupku podle bodu 20a odstavce 81 článku slovinského zákona o zbraních (ZOro-1) osobou J. H. (dále též jen „odsouzený“). Tohoto přestupku, za který mu byla uložena peněžitá pokuta ve výši 500 EUR spolu se zabráním věci v podobě tzv. boxera černé barvy (tzn. tvarovaného kovového předmětu se čtyřmi otvory pro prsty a opěrkou dlaně), se jmenovaný dopustil tím, že dne 24.
1. 2024 ve 13:15 hodin v Lublani měl u sebe zakázanou chladnou zbraň, a to výše uvedený kovový boxer, který v souladu s ustanovením článku 3 slovinského zákona o zbraních (ZOro-1) spadá do kategorie D 5/d (chladná zbraň), čímž porušil ustanovení článku 3 odstavce 2 alinea šestá slovinského zákona o zbraních (ZOro-1). Svým přípisem ze dne 22. 12. 2025, sp. zn. PomPR 1008/2005, požádal Okresní soud v Celje, Slovinská republika, Okresní soud v Chrudimi o uznání a výkon výše citovaného rozhodnutí příslušného slovinského správního orgánu na území České republiky, k čemuž přiložil rovněž své osvědčení ze dne 22.
12. 2025 vydané podle článku 4 rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut. Tato žádost příslušného slovinského soudu byla Okresnímu soudu v Chrudimi doručena dne 13. 1. 2026 a byla zapsána pod sp. zn. 1 Nt 601/2026.
2. Podáním ze dne 16. 1. 2026, sp. zn. 1 Nt 601/2026, byla výše uvedená žádost slovinského soudu Okresním soudem v Chrudimi podle článku 4 odst. 6 rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. 2. 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut ve spojení s § 263 odst. 3 z. m. j. s. postoupena Okresnímu soudu ve Vsetíně jako soudu příslušnému k jejímu věcnému vyřízení. Toto postoupení bylo Okresním soudem v Chrudimi odůvodněno tím, že se předmětné rozhodnutí slovinského správního orgánu vztahuje k osobě J. H., který má na území České republiky evidovaný trvalý pobyt na adrese XY, XY, okres Vsetín, přičemž z údajů obsažených v předložené žádosti cizozemského orgánu nelze nikterak dovodit příslušnost Okresního soudu v Chrudimi.
3. Okresní soud ve Vsetíně, jemuž byla věc předložena dne 20. 1.
2026 a byla zapsána pod sp. zn. 0 Nt 402/2026, následně ve věci provedl podrobné šetření k osobě odsouzeného J. H., načež zjistil, že jmenovaný byl dne 19. 9. 2025 eskortován Policií ČR, útvarem Oddělení doprovodu letadel, z Maďarska do České republiky, konkrétně do Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, kde byl téhož dne předán do výkonu ochranného léčení psychiatrického vykonávaného v ústavní formě, které mu bylo uloženo (a následně i nařízeno) rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 19. 8. 2024, sp. zn. 4 T 197/2023, který nabyl právní moci téhož dne. Přijetí odsouzeného k pokračování výkonu pravomocně uloženého ochranného léčení dne 19. 9. 2025 bylo potvrzeno rovněž písemnou zprávou Psychiatrické nemocnice v Kroměříži ze dne 22. 9. 2025, sp. zn. PNKM/8577/2025.
4. Nato Okresní soud ve Vsetíně svým usnesením ze dne 26. 1. 2026, sp. zn. 0 Nt 402/2026, trestní věc odsouzeného J. H. podle § 24 odst. 4 tr. ř. předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu, když má za to, že není místně příslušným k uznání a zajištění výkonu rozhodnutí slovinského správního orgánu, nýbrž že je v této věci věcně a místně příslušným Okresní soud v Kroměříži, neboť odsouzený se v době podání žádosti Okresního soudu v Celje, Slovinská republika, která byla původně adresována Okresnímu soudu v Chrudimi, a tedy v době zahájení řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění ve smyslu § 261 a násl. z. m. j. s., prokazatelně zdržoval v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži, tedy v obvodu působnosti výše jmenovaného okresního soudu, a nikoli v obvodu působnosti Okresního soudu ve Vsetíně.
5. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 263 odst. 1 z. m. j. s. za použití § 24 odst. 1 tr. ř. a dospěl k závěru, že důvodům uvedeným v návrhu, resp. usnesení Okresního soudu ve Vsetíně, o něž opřel své pochybnosti o své místní nepříslušnosti k projednání a rozhodnutí této věci, resp. k postupu podle § 261 odst. 1 a násl. z. m. j. s., je namístě zcela přisvědčit.
6. Podle § 263 odst. 1 z. m. j. s. platí, že k postupu podle dílu 1 hlavy VI z. m. j. s. (upravujícího uznání a výkon rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění), je příslušný okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, a nelze-li takové místo zjistit, je příslušný okresní soud, v jehož obvodu tato osoba má nebo měla poslední trvalý pobyt; jinak je příslušný okresní soud, v jehož obvodu má tato osoba majetek.
Je-li podle věty první dána příslušnost několika soudů, je příslušný ten z nich, u něhož bylo řízení o uznání a výkonu zahájeno nejdříve. Ke změně skutečností rozhodných pro určení místní příslušnosti nastalé po zahájení řízení se přitom nepřihlíží (§ 263 odst. 2 z. m. j. s.).
7. Podle § 263 odst. 3 téhož zákona platí, že bylo-li rozhodnutí jiného členského státu zasláno orgánu, který není k postupu podle dílu 1 hlavy VI z. m. j. s. příslušný, postoupí je neprodleně příslušnému soudu a současně o postoupení vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, který mu rozhodnutí zaslal. Má-li soud, kterému bylo rozhodnutí postoupeno, pochybnosti o své příslušnosti, postupuje přiměřeně podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. Ustanovení § 24 tr. ř. se přitom užije přiměřeně.
8. Podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. po předběžném projednání obžaloby soud rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný, má-li za to, že sám není příslušný k jejímu projednání.
9. Podle § 24 odst. 1 věty druhé tr. ř. je soud v případě vzniku pochybností o příslušnosti vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti (§ 16 až 22 tr. ř.). Podle věty třetí téhož ustanovení není-li soud, jemuž byla věc předložena k rozhodnutí, nadřízen soudu podle zákona příslušnému, postoupí věc k rozhodnutí o příslušnosti tomu soudu, který je společně nadřízen soudu věc předkládajícímu a soudu podle zákona příslušnému.
10. V nyní posuzovaném případě je podle obsahu příslušného spisového materiálu zřejmé, že odsouzený J. H. má sice na území České republiky úředně evidován trvalý pobyt na adrese XY, XY, okres Vsetín, avšak již od 19. 9. 2025 (nejméně do 26. 1. 2026, kdy bylo vydáno výše citované usnesení Okresního soudu ve Vsetíně) se fakticky zdržuje (tzn. bydlí) v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži na adrese Havlíčkova 1265/50, Kroměříž, kde vykonává ústavní ochranné léčení psychiatrické, které mu bylo uloženo pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 19.
8. 2024, sp. zn. 4 T 197/2023, a do kterého byl dodán policejním orgánem právě dne 19. 9. 2025. K jeho osobě přitom nebylo aktuálně zjištěno ničeho, co by závěr Okresního soudu ve Vsetíně o tom, že by se měl jmenovaný na uvedené adrese v době podání žádosti Okresního soudu v Celje, Slovinská republika, fakticky zdržovat, zpochybňovalo či přímo vyvracelo. Z právě uvedeného je současně zřejmé, že daná adresa představovala poslední místo faktického pobytu (bydliště) odsouzeného i v době zahájení řízení o uznání a výkon rozhodnutí slovinského správního orgánu ze dne 24.
1. 2024, sp. zn. 5550100778107 (jímž bylo rozhodnuto o spáchání přestupku podle slovinského zákona o zbraních osobou jmenovaného a uložení peněžité pokuty) na území České republiky, tj. ke dni 13. 1. 2026.
11. Z předloženého rozhodnutí slovinského orgánu o spáchání přestupku, stejně jako z přiloženého osvědčení vydaného dne 22. 12.
2025 podle článku 4 rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut Okresním soudem v Celje, Slovinská republika, současně jasně plyne, že tento justiční orgán jako příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, resp. Okresní soud v Chrudimi, jemuž byla žádost slovinského justičního orgánu o zajištění uznání a výkonu rozhodnutí správního orgánu ukládajícího peněžitou sankci prvotně (a bez jakékoli věcné souvislosti) zaslána, při určení adresy aktuálního místa, kde se odsouzený na území České republiky fakticky zdržuje, mylně vycházel z adresy jeho trvalého pobytu v XY, XY, okres Vsetín, a nikoli z adresy Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, Havlíčkova 1265/50, Kroměříž, kde již ode dne 19.
9. 2025 vykonává ochranné léčení psychiatrické pravomocně uložené v ústavní formě a která je tak aktuálně místem jeho faktického bydliště. Jak totiž bylo následně zjištěno podrobným šetřením provedeným Okresním soudem ve Vsetíně, jemuž byla žádost slovinského soudu Okresním soudem v Chrudimi (jemuž byla žádost slovinského justičního orgánu prvotně zaslána, avšak s jehož obvodem působnosti nemá daná věc ani osoba odsouzeného žádnou formální ani věcnou spojitost) řádně postoupena postupem podle § 263 odst. 3 z.
m. j. s., slovinskou stranou opakovaně uváděná adresa XY, XY, okres Vsetín, představuje registrovanou adresu trvalého pobytu odsouzeného, která však není totožná s místem jeho faktického bydliště, neboť odsouzený se již od 19. 9. 2025 prokazatelně zdržuje na jiném místě, a to v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži, na adrese Havlíčkova 1265/50, Kroměříž. S adresou XY, XY, okres Vsetín, je tak odsouzený spojen pouze tím způsobem, že zde má evidované (registrované) místo svého trvalého pobytu, aniž by se zde v poslední době fakticky zdržoval, neboť ze zprávy Policie ČR – Krajské ředitelství Zlínského kraje, Územní odbor Kroměříž ze dne 19.
9. 2025, č. j. KRPZ-5631-39/ČJ-2025-150871-MFI, je zřejmé, že nejméně od 19. 9. 2025 se odsouzený fakticky zdržuje (a tedy i bydlí) v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži, kde vykonává soudem pravomocně uložené psychiatrické ústavní ochranné léčení. Nicméně i před tímto datem se ve shora uvedeném místě svého trvalého pobytu prokazatelně delší dobu nezdržoval, neboť do výkonu ochranného léčení byl dodán policejním orgánem ze zahraničí, kdy tak po jeho osobě muselo být po určitou dobu pátráno na základě příkazu k dodání do výkonu tohoto ochranného opatření.
12. Jak správně poukázal již Okresní soud ve Vsetíně ve svém usnesení, jímž podle § 24 odst. 1 tr. ř. danou věc odsouzeného J. H. předložil k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu soudu, okresním soudem, v jehož obvodu se osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie směřuje, se za situace, kdy se daná osoba v době podání žádosti příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie nachází ve výkonu trestu odnětí svobody (tedy ve věznici), rozumí ten okresní soud, v jehož obvodu se tento trest aktuálně (v době podání žádosti) vykonává (tj.
okresní soud, v jehož obvodu se nachází věznice, v níž odsouzený pravomocně uložený trest odnětí svobody aktuálně fakticky vykonává) a nikoli okresní soud, v jehož obvodu má odsouzený evidován svůj poslední trvalý pobyt. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 11 Td 71/2016. Identický závěr lze přitom vztáhnout i na situace, kdy se odsouzená osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie směřuje, v době podání žádosti příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie, a tedy v době zahájení řízení podle § 261 a násl. z.
m. j. s., nachází na území České republiky ve výkonu vazby či ve výkonu ochranného opatření spojeného s faktickým omezením její osobní svobody, tj. ve výkonu ochranného léčení vykonávaného v ústavní formě nebo ve výkonu zabezpečovací detence. Z dikce ustanovení § 263 odst. 1 z. m. j. s. je totiž zcela zřejmý vzájemný vztah třech kritérií, jimiž se řídí určení místní příslušnosti soudu k postupu podle dílu 1 hlavy VI z. m. j. s. (upravujícího uznání a výkon rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění) a jež jsou k sobě navzájem (a to v pořadí, v jakém jsou v zákoně vymezeny) v poměru subsidiárním.
Absolutní přednost tak má vždy místo, kde se dotčená osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, fakticky zdržuje (tj. kde aktuálně bydlí). Nelze-li takové místo zjistit, nastupuje subsidiárně sekundární pravidlo, podle něhož je místně příslušným ten okresní soud, v jehož obvodu má tato osoba (nebo měla) poslední trvalý pobyt, tzn. místo, kde měla na území České republiky poslední úředně registrované (evidované) místo pobytu (a to bez ohledu na skutečnost, že se na tomto místě v době zahájení řízení fakticky nezdržuje, neboť není známo, kde skutečně bydlí).
Pakliže nelze místní příslušnost soudu jednoznačně určit ani podle tohoto sekundárního kritéria, platí podpůrně kritérium terciální, podle něhož je příslušným ten okresní soud, v jehož obvodu má daná osoba (tj. osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie směřuje) na území České republiky majetek (aniž by se zde fakticky zdržovala/bydlela zde či zde měla úředně evidované místo svého trvalého pobytu).
13. Po prostudování příslušného spisového materiálu tak dospěl Nejvyšší soud k závěru, že Okresní soud ve Vsetíně postupoval zcela správně, pokud dospěl k závěru, že není v předmětné věci místně příslušným k postupu podle § 261 a násl. z. m. j. s., tedy k uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie ukládajících peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění [jejichž taxativní výčet je uveden v § 261 odst. 1 písm. a) až písm. d) z. m. j. s.], a danou věc podle § 263 odst. 3 z. m. j. s. ve spojení s § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložil k rozhodnutí Nejvyššímu soudu, který je podle § 24 odst. 1 tr. ř. soudem společně nejblíže nadřízeným jak Okresnímu soudu ve Vsetíně coby soudu věc předkládajícímu, tak Okresnímu soudu v Chrudimi coby soudu, jemuž byla žádost Okresního soudu v Celje, Slovinská republika, o uznání a výkon rozhodnutí slovinského správního orgánu ze dne 24. 1. 2024, sp. zn.
5550100778107, prvotně zaslána, jakož i Okresnímu soudu v Kroměříži coby soudu k vyřízení této věci podle § 263 odst. 1 tr. ř. věcně a místně fakticky příslušnému. Opírá-li přitom Okresní soud ve Vsetíně svůj závěr o místní příslušnosti Okresního soudu v Kroměříži o výsledky šetření k osobě odsouzeného J. H., podle kterých se má tento již od 19. 9. 2025 fakticky zdržovat (a tedy i bydlet) v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži, kde vykonává Okresním soudem ve Vsetíně dříve pravomocně uložené ochranné opatření v podobě ochranného léčení psychiatrického v ústavní formě, byť místem jeho trvalého pobytu je obec XY, XY, okres Vsetín, pak tomuto nelze ničeho vytknout. Z provedeného šetření totiž jasně plyne, že odsouzený se v době zahájení řízení o uznání a výkon rozhodnutí slovinského správního orgánu fakticky zdržoval (a i nadále zdržuje) nikoli v obvodu působnosti Okresního soudu ve Vsetíně, nýbrž v obvodu působnosti Okresního soudu v Kroměříži.
14. Za tohoto stavu tak nezbývá, než při věcném vyřízení žádosti slovinského justičního orgánu o uznání a výkon slovinským správním orgánem vydaného rozhodnutí ukládajícího peněžitou sankci postupovat důsledně v intencích ustanovení § 263 odst. 1 věta první z. m. j. s., podle kterého je soudem věcně a místně příslušným k rozhodnutí v dané věci ten okresní soud, v jehož obvodu se odsouzený J. H. zdržuje (míněno fakticky, tzn. kde skutečně bydlí), nikoli okresní soud, v jehož obvodu má naposledy úředně evidované místo svého trvalého pobytu.
Tímto soudem byl přitom podle všech dostupných zjištění ke dni zahájení řízení v této věci, tj. ke dni podání žádosti příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, Okresní soud v Kroměříži a nikoli Okresní soud v Chrudimi (jemuž byla žádost příslušného slovinského justičního orgánu prvotně zaslána) ani Okresní soud ve Vsetíně (jemuž byla daná žádost slovinského soudu následně Okresním soudem v Chrudimi postoupena k věcnému vyřízení). Při určení místní příslušnosti ve smyslu § 263 odst. 1 věta první z.
m. j. s. je totiž primárně určujícím faktorem fakticita pobytu (skutečného bydliště) osoby, jíž se dané řízení týká, v době zahájení řízení, a nikoli princip formální registrace, který je spojen s úřední evidencí místa trvalého pobytu této osoby.
15. Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle § 263 odst. 1 z. m. j. s. za použití § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je uvedeno shora ve výrokové části tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 26. 2. 2026 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu