11 Tdo 1040/2025

11 Tdo 1040/2025-849

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 12. 2025 o dovolání obviněného M. M., t. č. vedeno řízení proti uprchlému, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2025, sp. zn. 9 To 234/2025, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 3 T 60/2024, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného M. M. odmítá.

I. Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 22. 5. 2025, sp. zn. 3 T 60/2024, byl obviněný M. M. uznán vinným pod body 1) až 7) rozsudku zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku, pod body 2), 3), 5), 6) a 7) rozsudku přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku, pod body 1) a 4) rozsudku přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr.

zákoníku a pod bodem 8) rozsudku přečinem přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku a soud prvního stupně mu za tyto trestné činy podle § 234 odst. 3 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložil úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 42 (čtyřicet dva) měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále mu soud prvního stupně uložil trest vyhoštění na dobu 60 (šedesát) měsíců a trest propadnutí věci, a to 2x originální dózy Xanax s obsahem 94 ks tablet.

Současně bylo obviněnému uloženo zaplatit na náhradě škody poškozeným Z. S. částku ve výši 4 137,40 Kč, V.

V. částku ve výši 14 000 Kč, M. M. částku ve výši 25 963 Kč, A. M. P. S. částku ve výši 20 320 Kč, Raiffeisenbank a.s. částku ve výši 9 980 Kč a L. P. částku ve výši 4 899 Kč, poškozený F. K. pak byl s celým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních a poškozená Z. S. byla na občanskoprávní řízení odkázána se zbytkem svého nároku.

2. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný dopustil shora uvedených trestných činů následovně:

„1) V blíže nezjištěné době, nejpozději dne 20. 1. 2023 v 22:10 hodin, nezjištěným způsobem, v úmyslu sebe neoprávněně obohatit, získal údaje k debetní platební kartě č. 4644614151313543 vydané společností Moneta Money Bank, a.s. na jméno poškozené Z. S., a to číslo platební karty 4644614151313543, CVV/CVC kód, platnost karty a ověřovací kód, a dne 20. 1. 2023 v 22:10 hodin na blíže nezjištěném místě v Praze z IP adresy XY do zařízení Samsung SM-A600FN vytvořil virtuální platební kartu číslo 4769961945419980, kterou provedl následující neoprávněné transakce: - dne 21. 1. 2023 v 14:19 hodin spočívající v nákupu zboží v hodnotě 379,90 Kč v provozovně XY na adrese XY, Praha XY, prostřednictvím terminálu ID 23310254,

- dne 21. 1. 2023 v 14:29 hodin spočívající v dotazu na zůstatek na bankovním účtu poškozené prostřednictvím bankomatu společnosti Komerční banka na adrese XY, Praha XY, ID terminálu S1AS5182, - dne 21. 1. 2023 v 14:39 hodin spočívající v nákupu zboží v hodnotě 3 757,40 Kč v provozovně XY na adrese XY, Praha XY, prostřednictvím terminálu ID 23310254,

čímž poškozené Z. S. způsobil škodu v celkové výši 4 137,40 Kč, 2) v úmyslu neoprávněného obohacení poté, co nejprve dosud neustanovený spolupachatel oslovil dne 5. 2. 2023 okolo 13:00 hodin prostřednictvím aplikace Messenger poškozenou V. V., s tím, že má zájem o koupi dvou šatů, jejichž prodej inzerovala prostřednictvím portálu Marketplace na svém profilu založeném na sociální síti Facebook, přičemž vystupoval pod falešnou identitou - smyšleným jménem K. K., a pod legendou připsání finanční hotovosti za inzerované zboží na účet poškozené a zajištění jeho přepravy od ní vylákal písemně údaje k jejímu bankovnímu účtu č. XY založenému u společnosti Moneta Money Bank, údaje k její platební kartě, a to číslo platební karty, CVV/CVC kód, platnost karty, jméno a příjmení, heslo a ověřovací kód, kdy za tímto účelem jí zaslal elektronický odkaz na falešnou internetovou stránku Balíkovny s.r.o., jejíž podoba byla takřka identická s oficiální, přičemž následně obviněný M.

tyto neoprávněně získané údaje k platební kartě č. 4644614141998551 patřící poškozené od neznámého pachatele na blíže nezjištěném místě převzal prostřednictvím aplikace Telegram, a to za účelem jejich využití pro neoprávněné vytvoření virtuální platební karty, kdy k vytvoření virtuální karty číslo 4869510091903336 do zařízení Xiaomi-M2006C3 došlo dne 5. 2. 2023 v 15:35:00 hodin, a touto virtuální kartou provedl následující neoprávněné

transakce:

- dne 5. 2. 2023 v 14:46 hodin spočívající ve výběru hotovosti ve výši 9 400 Kč prostřednictvím bankomatu společnosti Československá obchodní banka na adrese XY, Praha, ID terminálu S1AC0105, - dne 5. 2. 2023 v 14:47 hodin spočívající ve výběru hotovosti ve výši 4 600 Kč prostřednictvím bankomatu společnosti Československá obchodní banka na adrese XY, Praha, ID terminálu S1AC0105, - dne 5. 2.

2023 v 14:51 hodin spočívající v pokusu o výběr hotovosti ve výši 1 500 Kč prostřednictvím bankomatu společnosti Česká spořitelna na adrese XY, Praha, ID terminálu 277,

čímž poškozené V. V. způsobil škodu v celkové výši 14 000 Kč a pokusil se způsobit škodu ve výši 1 500 Kč,

3) v úmyslu neoprávněného obohacení poté, co nejprve dosud neustanovený spolupachatel oslovil dne 9. 2. 2023 v době kolem 17:00 hodin prostřednictvím aplikace Messenger poškozenou M. M., s tím, že má zájem o koupi zboží (2ks zimních bund), jehož prodej inzerovala prostřednictvím sociální sítě Marketplace na svém facebookovém profilu, přičemž vystupoval pod falešnou identitou - smyšleným jménem M. B., a pod legendou připsání finanční hotovosti za inzerované zboží na účet poškozené a zajištění přepravy zakoupeného zboží od poškozené vylákal písemně a telefonicky přes WhatsApp údaje k jejímu účtu u společnosti Raiffeisebank a.s., údaje k její platební kartě, a to číslo platební karty, CVV/CVC kód, platnost karty, ověřovací kód a PIN kód, kdy za tímto účelem jí zaslal elektronický odkaz na falešnou internetovou stránku Zásilkovny s.

r. o., jejíž podoba byla takřka identická s oficiální, a poté, co tento neznámý pachatel na základě takto získaných údajů převedl ve dvou platbách ve výši 30 000 Kč a 50 000 Kč finanční hotovost ze spořícího účtu poškozené č. XY na její běžný účet č. XY, přičemž následně obžalovaný M. tyto neoprávněně získané údaje k platební kartě č. 5168918509786562 patřící poškozené od neznámého pachatele na blíže nezjištěném místě převzal prostřednictvím aplikace Telegram, a to za účelem jejich využití pro neoprávněné vytvoření virtuální platební karty tzv. tokenu, kdy k vytvoření virtuální karty č. 5374216696243517 došlo dne 9.

2. 2023 v 17:18:43 hod., a s touto virtuální kartou následně provedl následující neoprávněné transakce: - 9. 2. 2023 v 17:38:04 hod. - po založení účtu u společnosti Alza.cz a.s. si online objednal mobilní telefon iPhone14 128 GB (registrace č. SE18646598) v hodnotě 24 990 Kč, kdy však k provedení platby nedošlo z důvodu překročení limitu na platební kartě, - 9. 2. 2023 v 17:44:22 hod. - vybral z bankomatu Komerční banky, XY, Praha XY, finanční hotovost ve výši 15 600 Kč, - 9. 2. 2023 v 17:46:20 hod.

- se pokusil vybrat z bankomatu Komerční banky, XY, Praha XY, finanční hotovost ve výši 19 400 Kč, kdy však k výběru nedošlo z důvodu přečerpání limitu karty, - 9. 2. 2023 v 17:47:32 hod. - vybral z bankomatu Komerční banky, Husitská XY, Praha XY, finanční hotovost ve výši 8 000 Kč, - 9. 2. 2023 v 18:04:57 hod. - se pokusil vybrat z bankomatu Komerční banky, Husitská XY, Praha XY, finanční hotovost ve výši 12 400 Kč, kdy však k výběru nedošlo z důvodu blokace karty, - 9. 2. 2023 v 18:05:35 hod. - se pokusil vybrat z bankomatu ČSOB č. 8171 v Praze XY, finanční hotovost ve výši 12 400 Kč, kdy však k výběru nedošlo z důvodu blokace karty,

- 9. 2. 2023 v 18:05:36 hod. - se pokusil vybrat z bankomatu MMB č. 2469 v Praze XY, finanční hotovost ve výši 5 000 Kč, kdy však k výběru nedošlo z důvodu blokace karty,

- 9. 2. 2023 v 18:14:22 hod.

- se pokusil vybrat z bankomatu ČSOB č. 8171 v Praze XY, finanční hotovost ve výši 8 500 Kč, kdy však k výběru nedošlo z důvodu blokace karty,

čímž svým jednáním způsobil poškozené M. M. škodu v celkové výši 23 600 Kč a pokusil se způsobit další škodu ve výši 57 700 Kč, přičemž převedením hotovosti ze spořícího účtu poškozené na její běžný účet nedošlo k připsání úroků na spořícím účtu ve výši 2 363 Kč,

4) dne 23. 2. 2023 v blíže nezjištěné době od 13:00 hodin do 15:40 hodin, v úmyslu sebe neoprávněně obohatit, nezjištěným způsobem získal údaje k platební kartě č. 5168720842452005 vedené k účtu u spol. Raiffeisebank a.s patřící poškozené A. M. P. S., a to číslo platební karty, CVV/CVC kód, platnost karty, ověřovací kód a PIN kód, a dne 23. 2. 2023 v 15:41:29 hodin na blíže nezjištěném místě v Praze vytvořil virtuální platební kartu č. 5168560398626507, a s touto virtuální kartou provedl následující neoprávněné

transakce:

- 23. 2. 2023 v 16:00:18 hod. - vybral z bankomatu ČSOB č. 8070 v Praze XY, finanční hotovost ve výši 20 000 Kč, - 23. 2. 2023 v 16:07:02 hod. - provedl platbu ve výši 320 Kč v prodejně potravin v Praze XY, XY,

čímž svým jednáním způsobil poškozené A. M. P. S. škodu v celkové výši 20 320 Kč,

5) v úmyslu neoprávněného obohacení poté, co nejprve dosud neustanovený spolupachatel oslovil mailem dne 26. 2. 2023 v době kolem 14:40 hodin poškozenou J. S., s tím, že má zájem o koupi zboží (oblečení a obuv), jehož prodej inzerovala prostřednictvím aplikace Vinted, a pod legendou připsání finanční hotovosti za inzerované zboží na účet poškozené a zajištění přepravy zakoupeného zboží od poškozené vylákal písemně přes WhatsApp údaje k jejímu účtu u společnosti Raiffeisebank a.s., údaje k její platební kartě, a to číslo platební karty, CVV/CVC kód, platnost karty, ověřovací kód a PIN kód, kdy za tímto účelem jí zaslal elektronický odkaz na falešnou internetovou stránku blíže nezjištěné přepravní společnosti, jejíž podoba byla takřka identická s oficiální, přičemž následně obviněný M tyto neoprávněně získané údaje k platební kartě č. 5168720439063934 patřící poškozené od neznámého pachatele na blíže nezjištěném místě v Praze převzal přes mobilní aplikaci Telegram, a to za

účelem jejich využití pro neoprávněné vytvoření virtuální platební karty tzv. tokenu, kdy k vytvoření virtuální karty č. 5168563894001324 došlo dne 26. 2. 2023 v 15:02:43 hod., a s touto virtuální kartou následně provedl následující

neoprávněné transakce:

- 26. 2. 2023 v 15:18:14 se pokusil vybrat z bankomatu ČSOB č. 8286, XY, Praha XY, finanční hotovost ve výši 49 700 Kč, kdy však k výběru nedošlo z důvodu systémové blokace karty,

- 26. 2. 2023 v 15:20:40 se pokusil vybrat z bankomatu KB, XY, Praha XY, finanční hotovost ve výši 43 400 Kč, kdy však k výběru nedošlo z důvodu systémové blokace karty,

- 26. 2. 2023 v 15:25:40 v prodejně DATART, XY, Praha XY zaplatil nákup – sluchátka Marshall Minor III TWS a sluchátka Apple AirPods Pro 2022 v celkové hodnotě 9 980 Kč,

čímž svým jednáním způsobil poškozené J. S.

škodu v celkové výši 9 980 Kč a

pokusil se způsobit další škodu ve výši 93 100 Kč, 6) v úmyslu neoprávněného obohacení poté, co nejprve dosud neustanovený spolupachatel zaslal dne 8. 4. 2023 ve 13:36 hodin v SMS zprávě z telefonního čísla XY na telefonní číslo XY, patřící poškozenému F. K., internetový odkaz „https://sazka.pw/velikonoce“, kdy po otevření odkazu poškozeným se objevila falešná internetová stránka spol. Sazka.cz, jejíž podoba byla takřka identická s oficiální, kdy poškozený byl po kliknutí na ikonku přihlášení přesměrován na platební bránu PayU, kam zadal všechny údaje k platební kartě, a to číslo platební karty, CVV/CVC kód, platnost karty, jméno držitele a adresu, přičemž následně obviněný M.

tyto neoprávněně získané údaje k platební kartě č. 4910802502399868 patřící poškozenému od neznámého pachatele na blíže nezjištěném místě v Praze převzal přes mobilní aplikaci Telegram, a to za účelem jejich využití pro neoprávněné vytvoření virtuální platební karty, kdy k vytvoření virtuální karty č. 461019******7917 došlo až při druhém pokusu dne 8. 4. 2023 ve 14:31:03 hodin, a s touto virtuální kartou provedl následující

neoprávněné transakce:

- 8. 4. 2023 v 14:42:12 v OC XY v prodejně XY, XY, Praha XY zaplatil nákup blíže nespecifikovaného zboží v hodnotě 299 Kč, - 8. 4. 2023 v 14:47:24 v OC XY v prodejně XY, XY, Praha XY zaplatil nákup – Apple AirPods bezdrátová sluchátka v hodnotě 4.399 Kč, - 8. 4. 2023 v 14:52:22 v prodejně Alza, se pokusil provést transakci ve výši 12.539 Kč spočívající v nákupu mobilního telefonu zn. Apple iPhone SE 64GB Midnight 2022, kdy k transakci nedošlo, - 8. 4. 2023 v 15:05:28 v OC XY v prodejně XY, XY, Praha XY zaplatil nákup – sportovní boty černé barvy a balení černých ponožek v celkové hodnotě 1 873 Kč,

- 8. 4. 2023 v 15:09:13 v OC XY v prodejně XY, XY, Praha XY zaplatil nákup – skořepinový kufr béžové barvy s kolečky hodnotě 2 175 Kč, - 8. 4. 2023 v 15:37:14 v prodejně Datart, se pokusil provést transakci ve výši 8 029 Kč spočívající v nákupu zboží, kdy k transakci nedošlo, neboť byla obchodníkem vyhodnocena jako podezřelá, čímž svým jednáním způsobil poškozenému F. K. škodu v celkové výši 8 746 Kč a pokusil se způsobit škodu ve výši 20 568 Kč, 7) v úmyslu neoprávněného obohacení poté, co nejprve dosud neustanovený spolupachatel zaslal dne 8. 4. 2023 z telefonního čísla XY na telefonní číslo XY, patřící poškozenému L. P., SMS zprávu ve znění: „Jako dárek k Velikonocům dostáváte loterii zdarma! Sazka Vám chystá nadílku. Více info:

https://sazka.pw/velikonoce“, kdy po otevření odkazu poškozeným a přesměrování na nezjištěný údajný platební portál, se poškozenému vyplnily všechny údaje k jeho platební kartě, které potvrdil jako správné, přičemž následně obviněný M. tyto neoprávněně získané údaje k platební kartě č. 516892*****7835 patřící poškozenému od neznámého pachatele na blíže nezjištěném místě v Praze převzal přes mobilní aplikaci Telegram, a to za účelem jejich využití pro neoprávněné vytvoření virtuální platební karty, kdy k vytvoření virtuální karty č. 5355605199617750 došlo dne 8. 4.

2023 v 18:24:48 hodin, a touto virtuální kartou provedl prostřednictvím terminálu ID 75265636 dne 8. 4. 2023 v 18:32:31 hodin neoprávněnou platbu ve výši 4 899 Kč u společnosti Alza za mobilní telefon zn. Samsung Galaxy A14, 4GB/64GB černé barvy, čímž svým jednáním způsobil poškozenému L. P. škodu ve výši 4 899 Kč, přičemž pokračujícím jednáním pod body 1) a 4) způsobil škodu v celkové výši 24 457,40 Kč,

pokračujícím jednáním pod body 2), 3), 5), 6) a 7) fakticky způsobil škodu v celkové výši 61 225 Kč a dále se pokusil způsobit škodu v celkové výši 172 868 Kč,

8) dne 9. 11. 2023 okolo 17:00 hodin v Praze XY, XY před domem č. XY, kdy byl kontrolován hlídkou Policie ČR, neoprávněně, bez příslušného povolení, přechovával pro vlastní potřebu ve dvou skleněných lahvičkách s etiketou XANAX 2mg alprazolamum, číslo šarže HF0546, exp. 12/2025, celkem 99 kusů bílých podélných tablet, následnou chemickou expertízou bylo zjištěno, že se jedná o bílé tablety ve tvaru tobolky s trojitou dělící rýhou na jedné straně a nápisem U94 a trojitou dělící rýhou na druhé straně, které mají celkovou hmotnost tabletoviny 25,45 gramů a obsahují účinnou látku alprazolam o hmotnosti 198 mg, přičemž alprazolam je uveden jako psychotropní látka v seznamu č. 7 psychotropních látek v příloze č. 7 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek.“

3. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 29. 7. 2025, sp. zn. 9 To 234/2024 zrušil podle § 258 odst. 1 písm. b), písm. f), odst. 2 tr. řádu rozsudek soudu prvního stupně v bodech 1) až 7) odsuzující části, v celém výroku o trestu a výroku o náhradě škody, upravil časové údaje k bodu 2) rozsudku a nově uznal obviněného vinným pod body 1) až 7) zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku, pod body 2), 3), 5), 6) a 7) rozsudku přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku, pod body 1) a 4) rozsudku přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, s tím, že bod 8) rozsudku soudu prvního stupně zůstal nedotčen a za shora vyjmenované trestné činy a za přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku pod bodem 8) napadeného rozsudku obviněnému uložil úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 42 (čtyřicet dva) měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále mu soud prvního stupně uložil trest vyhoštění na dobu 60 (šedesát) měsíců a trest propadnutí věci, a to 2x originální dózy Xanax s obsahem 94 ks tablet. Rovněž o náhradě škody pak odvolací soud rozhodl ve stejném rozsahu jako soud prvního stupně.

II. Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal v zákonné lhůtě uprchlý obviněný (dále i jako „dovolatel“) dovolání prostřednictvím obhájce Mgr. Stanislava Šišláka. Nejprve je široce rekapitulován postup prvého a odvolacího soudu ve věci a jsou zopakovány závěry obou soudů. Podle dovolatele byla porušena v řízení ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání, tedy dovolání je podáno z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. d) tr. řádu a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, tedy dovolání je podáno i z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr.

řádu. Obhájce vytýká odvolacímu soudu i soudu prvního stupně, že nebyly splněny podmínky vedení řízení proti uprchlému, nebyl zjištěn motiv, resp. úmysl ze strany dovolatele vyhýbat se trestnímu řízení (je odkazováno na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 4 Tz 85/2007 a rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 38/1995 Sb. rozh. tr.). Obhájce označuje úvahu soudu, že obviněný urychleně odcestoval, aby se vyhnul trestnímu řízení, za spekulaci. Podle dovolatele nelze vyslovit tento závěr pouze v rovině pravděpodobnosti, nelze ve vztahu k dovolateli argumentovat hrozícím trestem, protože o něm neměl jak se dozvědět.

O úmyslu obžalovaného vyhýbat se trestnímu řízení nesvědčí ani jednání obžalovaného. Ten ještě před opuštěním území ČR dal pokyn svému obhájci, aby domluvil rychlé konání hlavního líčení u obvodního soudu. Podle obhájce mohl soud zjistit motiv odcestování obviněného, neboť měl jeho adresu a mohl požádat orgány Kyrgyzstánu o spolupráci na základě mezinárodní smlouvy mezi SSSR (Svazu sovětských socialistických republik) a ČSSR (Československé socialistické republiky) v Moskvě dne 12. 8. 1982 a vyhlášené pod č. 95/1983 Sb. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.

8. 2022, sp. zn. 11 Tdo 796/2022).

Odůvodnění obvodního soudu je rozporné i pokud jde o pojem skrývání se (odkazováno na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 4 Tdo 62/2023), neboť pokud obviněný opustil území České republiky, nejde o skrývání. Podle dovolatele nebylo řádně zveřejněno ani předvolání pro uprchlého k hlavnímu líčení 18. 3. 2025. Je poukazováno na to, že do spisu není založeno doručení obžaloby obžalovanému s předvoláním k hlavnímu líčení pro uprchlého s datem sejmutí z úřední desky. Dále je oběma soudům, zejména odvolacímu soudu, vytýkáno, že nezkoumaly, zda podmínky řízení proti uprchlému trvaly po celé řízení (je zmiňováno rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.

9. 2019, sp. zn. 8 Tdo 949/2019). Dovolací důvod dle ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu pak byl naplněn tím, že poškozená Raiffeisenbank, a.s. vzala podle dovolatele nárok na náhradu škody zpět, přesto jí bylo na náhradě škody přiznáno 9 980 Kč. Obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud na základě podaného dovolání napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2025, sp. zn. 9 To 234/2025, jakož i jemu předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 22. 5. 2025, č. j.

5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) se k dovolání obviněného vyjádřil. Nejprve i on opakuje obsahy rozhodnutí soudů nižších stupňů a zdůrazňuje, že měl k dispozici spisový materiál v omezeném rozsahu a nemůže se tudíž vyjádřit ke všem skutečnostem tvrzeným v dovolání. Z tohoto důvodu se státní zástupce nevyjadřuje k námitce dovolatele týkající se zpětvzetí nároku na náhradě škody poškozenou Raiffeisenbank a.s. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. řádu pak státní zástupce uvádí, že se pojmy uprchnutí a skrývání se posuzují obdobně jako u důvodu útěkové vazby ve smyslu § 67 písm. a) tr. řádu a je nutné, aby soud, který má usnesením podle § 305 tr. řádu o konání řízení proti uprchlému rozhodnout, vyvinul důslednou aktivitu k dohledání obviněného a v tomto směru využil všechny možnosti a právní prostředky k objasnění otázky, z jakých důvodů nelze zajistit přítomnost obviněného v trestním řízení a zda jde skutečně o důvody předpokládané ustanovením § 302 tr. řádu. Podle státního zástupce v posuzovaném případě oba soudy podmínky pro konání řízení proti uprchlému splnily. Trestní stíhání proti dovolateli bylo na počátku vedeno obvyklým způsobem, až poté, co napadla obžaloba, po propuštění z předchozího výkonu trestu, obviněný vycestoval ze země a stal se nedostupným pro orgány činné v trestním řízení. Žádné informace o konkrétním místě výskytu dovolatele nevyplynuly ani ze zpráv Policejního prezidia, stejně tak nebyl spolehlivě potvrzen ani pobyt obviněného na území jeho domovského státu, tedy Kyrgyzstánu. Dovolatel si byl vědom, že je proti němu vedeno trestní stíhání a on před ním uprchl do ciziny a jeho stávající pobyt není znám. Státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu.

III. Přípustnost dovolání

6. Nejvyšší soud, jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu), nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda bylo podáno v souladu s § 265a odst. 1, 2 tr. řádu, zda bylo podáno v zákonné dvouměsíční lhůtě a na příslušném místě v souladu s § 265e odst. 1, 3 tr. řádu, jakož i oprávněnou osobou ve smyslu § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda podané dovolání splňuje obligatorní obsahové náležitosti upravené v § 265f tr. řádu.

7. Po jeho prostudování Nejvyšší soud shledal, že obviněný všechna výše uvedená ustanovení trestního řádu respektoval, pročež předmětné dovolání vyhodnotil jako přípustné a vyhovující všem relevantním ustanovením tr. řádu, tzn. že nebyly shledány žádné skutečnosti bránící jeho věcnému projednání.

8. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů výslovně uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu, musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze obviněným uplatněné dovolací důvody považovat za některý z důvodů taxativně uvedených v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Obviněný označil ve svém dovolání dovolací důvody dle § 265b odst. 1 písm. d) tr. řádu a § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu.

9. V souvislosti s prvním uplatněným dovolacím důvodem Nejvyšší soud v obecné rovině připomíná, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. řádu nespočívá v jakékoliv nepřítomnosti obviněného u hlavního líčení nebo ve veřejném zasedání, nýbrž pouze v absenci, která je v rozporu se zákonným ustanovením, podle kterého nelze konat hlavní líčení nebo veřejné zasedání bez osobní účasti obviněného. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má obviněný právo na to, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

10. Řízení proti uprchlému je zvláštním druhem řízení a předpokládá splnění zákonem kladených podmínek. Pokud soud má za to, že jsou splněny podmínky konání řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. tr. řádu, je po podání obžaloby povinen na návrh státního zástupce nebo i bez návrhu rozhodnout o tom podle § 305 tr. řádu usnesením. Pokud bylo ve věci konáno řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. tr. řádu, ač pro ně nebyly splněny zákonné podmínky a v důsledku tohoto procesního postupu byla obviněnému znemožněna účast na hlavním líčení nebo veřejném zasedání, je tato vada důvodem pro podání dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. řádu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1426/2003). Obhájce obviněného uprchlého namítá, že nebyly splněny podmínky pro konání řízení proti uprchlému, v tomto směru je tak shora uvedený dovolací důvod uplatněn přiléhavě.

11. Stejně přiléhavě je v rámci uplatněného dovolacího důvodu zmiňováno případné porušení pravidel při předvolání uprchlého obviněného k hlavnímu líčení vyvěšením předvolání pro něj na úřední desce soudu. Případné porušení tohoto postupu může zakládat existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. řádu (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1111/2012).

12. Dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, pak je možné iniciovat tehdy, pokud napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu lze zásadně namítat toliko vady hmotněprávní povahy, například to, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Pro naplnění uvedeného dovolacího důvodu však nepostačuje pouhý formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů, aniž by byly řádně vymezeny právní vady v napadených rozhodnutích spatřované (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03).

13. Jestliže pak obviněný jako druhý dovolací důvod uvádí § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, pak za podmínky, kdyby byl bez právního důvodu přiznán nárok na náhradu škody, jde rovněž o situaci, která je způsobilá tento dovolací důvod naplnit, protože by šlo o přiznání nároku na náhradu škody podle hmotněprávního občanskoprávního předpisu v rámci adhezního řízení, ač by k takovému výroku nebyl hmotněprávní zákonný důvod. Pravdou však je, že zpětvzetí nároku poškozeným, které má bránit přiznání nároku na náhradu škody, je čistě procesním úkonem, který nehovoří nic o tom, zda škoda vznikla, kdo za ni odpovídá a zda má poškozený právo na její restituci ze strany škůdce. Obviněný se tak odvolává na dovolací důvod, který neodpovídá obsahu jeho dovolacích námitek, tedy naprosto se jeho argumentace míjí uplatněným dovolacím důvodem.

IV. K meritu věci

14. Nejvyšší soud k dovolacím námitkám obviněného přezkoumal postup soudu prvního stupně před vydáním usnesení o zahájení řízení proti uprchlému, jakož i posuzoval následné kroky soudu prvního stupně a odvolacího soudu a dospěl k závěru, že soud prvního stupně důvodně vedl proti obviněnému řízení jako proti uprchlému a stejně tak zákonným způsobem postupoval i odvolací soud. Pro vedení trestního řízení proti uprchlému byly v případě dovolatele splněny jak formální, tak materiální podmínky, jež trestní řád soudům klade.

15. Soud prvního stupně naplnil formu tohoto řízení vydáním usnesení podle § 305 tr. řádu, jímž musí být každé řízení proti uprchlé osobě zahájeno a v odůvodnění tohoto usnesení popsal, proč je namístě takový druh řízení ve věci vést. Na doplnění třeba zdůraznit, že přípravné řízení v této věci bylo vedeno standardním způsobem, obviněný byl obviněn, usnesení o zahájení trestního stíhání osobně převzal, vzhledem k důvodům nutné obhajoby spočívajícím primárně v právní kvalifikaci jednání, jež mu bylo kladeno za vinu, byl od počátku řízení zastupován obhájcem, obviněný byl pak za účasti obhájce v přípravném řízení vyslechnut, byla mu dána možnost k prostudování spisu v závěru přípravného řízení, jíž nevyužil a úkonu se účastnil jeho obhájce. O reálném omezení obhajovacích práv obviněného ve stadiu přípravného řízení tak uvažovat nelze.

16. Materiální náplní podmínek konání řízení proti uprchlému podle § 302 tr. řádu pak je, že se osoba, proti níž je nebo má být vedeno trestní stíhání, buď skryje na území České republiky nebo se vyhne trestnímu řízení uprchnutím do ciziny. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení o zahájení řízení proti uprchlému přiléhavě popsal a vyplývá to i z obsahu spisu, že obviněný byl do 8. 4. 2025 ve Věznici v Odolově ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci. Obžaloba ve věci byla podána 29. 4. 2025. Když se soud prvního stupně pokusil ve věci nařídit hlavní líčení, byl již obviněný na adrese v České republice, kterou uvedl jako místo zdejšího pobytu, nekontaktní. Obviněný, protože přípravné řízení probíhalo obvyklým způsobem, byl obeznámen s právní kvalifikací jednání, z něhož byl viněn, měl i obhájce, byl tedy obeznámen s trestními následky svého jednání, které mu v rámci trestního stíhání objektivně hrozí. Soud prvního stupně provedl všechny úkony, které měl k dispozici, tedy pátral po obviněném prostřednictvím policie, vydal příkaz k zatčení, vydal Evropský zatýkací rozkaz, kontaktoval tehdejšího obhájce obviněného.

17. Jestliže soud prvního stupně z informací policie věděl, že obviněný odcestoval z území České republiky, jestliže věděl od obhájce obviněného, že tento upozornil svého klienta, že nesmí odcestovat, přesto tak obviněný učinil, jestliže všechna pátrání policie, včetně těch vedených za účelem zatčení dovolatele skončila neúspěchem, nemohl soud prvního stupně učinit jiný závěr, než že obviněný uprchl před trestním stíháním a trestem, který mu v trestním řízení hrozí. Byly tak splněny i materiální podmínky pro vedení řízení proti uprchlému ve stadiu řízení před soudem.

18. Pokud obhájce vytýká soudu, že nehledal obviněného, aby se ho dotázal na příčiny odjezdu z území České republiky, nehledal jej na adrese v Kyrgyzstánu a rozporuje si v tom, zda obviněný v intencích znění zákona „uprchl“ nebo se „skryl“, jedná se o námitky místy až absurdního charakteru. Jednak soud prvního stupně měl k dispozici zprávu policie, že dovolatel se do domovské země nevrátil, tedy v tomto ohledu není možné postupu soudu vytknout ani to, že by se o eventualitu možného návratu obviněného do Kyrgyzstánu nezajímal, jednak ze zpráv policie vyplývá i to, že by se obviněný mohl vrátit do České republiky a mohl by se zde nacházet na neznámém místě, tedy ani soud prvního stupně ani policie nemohou bezpečně uzavřít, zda obviněný je osobou v současnosti uprchlou v cizině nebo skrývající se v České republice, v obou případech je však třeba obviněného považovat za osobu, která před trestním stíháním uprchla.

19. Soud prvního stupně poukazuje při tomto závěru na zcela konkrétní a hmatatelné skutečnosti. Obviněný byl v přípravném řízení orgánům činným v trestním řízení k dispozici, protože byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Krátce po propuštění z výkonu tohoto trestu odcestoval z České republiky, byť si byl vědom trestních následků, jež mu v trestním řízení, o jehož stavu měl perfektní přehled, hrozí, nerespektoval varování svého obhájce, že vycestovat z republiky nesmí, nikomu nesdělil, kde se zdržuje, policií na základě příkazů k zatčení vypátrán jeho pobyt nebyl, stručně řečeno, jediný závěr, který je logický, je, že uprchl před trestním stíháním a pobývá na neznámém místě v tuzemsku nebo v cizině. Jelikož jsou v jeho věci činěny úkony k jeho zatčení, oba soudy, soud prvního stupně i odvolací soud, učinily vše, co je v jejich moci, k zajištění osoby obviněného k trestnímu řízení a nyní i z něj vzešlému závěru, že je třeba zajistit jej k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody. Tvrzení dovolatele, že byl vedením řízení proti uprchlému zkrácen na svých právech účastnit se řízení před soudem a obhajovat se, tak v žádném případě akceptovat nelze.

20. Pokud je tvrzeno, že soudem prvního stupně nebyl dodržen v případě nařízeného hlavního líčeni ke dni 18. 3. 2025 postup předepsaný § 306 odst. 2 tr. řádu, není možné dát zapravdu ani tomuto tvrzení. Odvolací soud odkázal v závěru odstavce 6. odůvodnění svého rozsudku, na stránky spisu, z nichž vyplývá, že předvolání k hlavním líčením pro obviněného byla řádně vyvěšena na úřední desce a před konáním hlavního líčení sňata z úřední desky, obě data jsou pak řádně a v souladu s trestním řádem vyznačena. Nejvyšší soud sice může přisvědčit, že předvolání k hlavnímu líčení na den 18. 3. 2025 ve spise založeno není, z referátu předsedy senátu na č. l. 662 spisu je však patrno, že předseda senátu nařídil tento postup i v případě tohoto hlavního líčení a není důvod se, bez dalšího, domnívat, že jeho pokyn splněn nebyl, právě takový argument je spekulací. Nejvyšší soud, kromě toho, dodává, že hlavní líčení dne 18. 3. 2025 se nekonalo, protože se nedostavila jedna z přísedících, byla pouze slyšena svědkyně Svobodová mimo hlavní líčení, obhájce Mgr. Šišlák byl přítomen jejímu výslechu a u následného hlavního líčení dne 22. 5. 2025 dal souhlas se čtením protokolu o výslechu této svědkyně. Jinak řečeno, i kdyby postup předpokládaný § 306 odst. 2 tr. řádu soudem prvního stupně dodržen ve všech ohledech nebyl (což však zjištěno nebylo), práva obviněného na obhajobu [(a právě ta jsou chráněna dovolacím důvodem dle § 265b odst. 1 písm. d) tr. řádu)] nijak nebyla jeho nepřítomností u soudu prvního stupně, který hlavní líčení dne 18. 3. 2025 fakticky nekonal, dotčena.

21. Nejvyšší soud pak nepovažuje za důvodnou ani námitku vztahující se k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu. Předně se jedná o námitku formulovanou na procesněprávních základech, která deklarovaný hmotněprávní důvod dovolání nemůže naplnit. Ze spisu je pak navíc zřejmé, že poškozená Raiffeisenbank a.s. uplatnila v trestním řízení nárok na náhradu škody ve výši 9 980 Kč (č. l. 193 spisu), uplatnění tohoto nároku soud prvního stupně řádně přečetl po přednesu obžaloby a v souladu se zákonem rozhodl o tom, že škůdce, tedy obviněný, je povinen uhradit poškozené škodu v prokázané výši, kterou jí způsobil trestnou činností.

22. Tvrzení dovolatele, že na č. l. 711 se nachází řádné „zpětvzetí“ uplatněného nároku, je minimálně zavádějící, v každém případě je nepřesné. Na předmětném listu spisu se nachází listina, v níž poškozená jednou větou uvádí, že se k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody „nepřihlašuje“. V žádném případě se tedy nemůže jednat o řádné zpětvzetí nároku na náhradu škody, který byl uplatněn již 3. 4. 2023 a soudem prvního stupně čten u hlavního líčení 11. 2. 2025, což je v obou případech dříve, než byla soudu doručena listina, že se poškozená s nárokem „nepřihlašuje“, jinými slovy, že nebude do budoucna uplatňovat nárok; nevysvětleno, jakého nároku by se toto mělo týkat, v jaké výši, prakticky ani proti komu, v každém případě však nejde o zpětvzetí již uplatněného nároku.

V. Závěrečné hodnocení Nejvyššího soudu

23. Ve věci nedošlo k porušení ustanovení trestního řádu, pokud jde o nepřítomnost uprchlého obviněného u hlavního líčení a veřejného zasedání odvolacího soudu, ani porušení ústavních práv na přítomnost u jednání soudu obecně, proto je dovolání obviněného z hlediska § 265b odst. 1 písm. d) tr. řádu nedůvodné, byť dovolací důvod je uplatněn formálně správně.

24. Pokud jde o druhý důvod dovolání uplatněný dovolatelem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, tak ten byl uplatněn toliko formálně, mimo hranice avizovaného dovolacího důvodu, zkrátka, nebylo možno shledat porušení práva při aplikaci hmotněprávního předpisu.

25. Nejvyšší soud proto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obviněného odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není, s výjimkou obnovy řízení, opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 9. 12. 2025

JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu

Vypracoval: JUDr. Ladislav Koudelka, Ph.D. soudce